DMD č. 3. pro 3. 4. 2019. Téma: Můj nejlepší přítel zrcadlo

Mimo princů a princezen dvou království a mága, dohlížitele nad řádným průběhem jejich rozhodování, pobývalo v Egnatiině paláci ještě služebnictvo, stráž, a správce sídla Florianus Ilunius. Shodou okolností bratr krále severnější z obou zemí na východním pobřeží, a také filosof a malíř.
Měl rád umění všeho druhu a ještě raději společnost hezkých inteligentních mužů. Lucretia si oblíbil prakticky okamžitě, ještě před příjezdem kraleviců. Ten ovšem správcovo nadšení nesdílel. Naopak.
„Vsadím se, že jeho neljepším přítelem je zrcadlo.“ nechal se v myšlenkách slyšet svým spolužitelem, Krystalem Centauriem, s nímž v symbióze koexistoval, jako každý mág.
„Copak, líbí se ti?“
„Ani omylem!“

Clarissa Antoinetta Eugenie Angelika Pierrette Ambrosiová se štěstím jen pýřila. Konečně, konečně dosáhla téměř dokonalosti! Stala se bradavickou učitelkou, a to v tak mladém věku, teprve 21 let jí bylo, když vstoupila do ředitelny Severuse Snapea a okamžitě dostala místo. Nepochybně z ní musel vycítit kouzlo osobnosti, protože nestihla ani pozdravit a už byla přijata.
Se zalíbením si procházela své nové komnaty a do každé místnosti přikouzlila veliká zrcadla, aby jí každým okamžikem připomínala, jak úžasnou osobností je.
Když dosáhla takového instantního úspěchu, dokáže už všechno. Ale jen jeden nepatrný detail…
Clarissa si vytyčila nový cíl.
Pak teprve bude dokonalá.