Obdarujte Ellušku vyzkoušejte drabble

"Proč mě nepřekvapuje, pane kapitáne, že vaši muži zásadně nejsou tam, kde by měli být?" kardinál Armand Jean du Plesis vévoda de Richellieu zabodl své oříškové oči do těch arkticky modrých a pak mu prostě vyrval jednu pistoli z ruky.
"A kde jsou vaši gardisté?"zavrčel Treville.
"U krále, kde je jich třeba!"
"A proč tam nejste s nimi?"
"Zachranuji vám krk!"
Richelieu zamířil a vystřelil.
Zasáhl.
Natáhl ruku.
Dostal prach i kule.
"Už mi věříte?"
"Nikdy jsem nepochyboval, že budete lepší voják, než kardinál."
"Urážlivé."
Znova výstřel.
"Pravdivé."
Zásah.
"Když přežijeme, pozvu vás na víno."
"Pozvání přijato."
"Sebevědomý bastarde..."

Před hlavním vchodem do Pemberley kočár naštěstí zastavil.
Její milost Catherine de Bourgh nechala hnát koně tak, až se zdálo, že plánuje vtrhnout koňmo přímo do domu. Nečekajíc na ohlášení, neomylně vyrazila rovnou k soukromému křídlu panstva; tam div nesrazila pana Darcyho, který nám vyšel v ústrety – zjevně měl vypěstovaný šestý smysl, kterým dokázal vycítit, že se jej její milost uráčila navštívit.
„Vypadáš příšerně, Fitzwilliame,“ řekla namísto pozdravu. „Naštěstí já mám vždy dost duchapřítomnosti. Zde -“ ukázala na mě – „je můj osobní lékař. Nechovám Tvou ženu v lásce, jak víš, ale narození Tvého dědice prostě musím svěřit do těch nejlepších rukou.“

"Říkalas: `Může u nás zůstat?`. On. Jeden, ne čtyři! Umíš si představit toho vaření? Toho prádla?" Shaunův rozčilený "šepot" se nesl z obýváku do kuchyně, kde u stolu seděla čtveřice Pánů Času.
"Tak já oloupu brambory," navrhl černovlasý Master. Z nějakého důvodu v jeho ruce i škrabka působila zlověstně.
"Výborný nápad, obalím rybu!" souhlasila zaníceně Missy.
Doktor upřel pohled na jejich zbývající verzi. Ten si založil ruce na prsou: "Já nemám hlad."
"Chceš zase bydlet v kontejneru?"
"No tak já jdu vyprat," zvedl se nevrle. Na odchodu si však neodpustil poznámku. "Abyste věděli, lidi jedí i něco jinýho, než Fish'n'Chips!"

Drobné kousky papíru se zlostně rozprskly na všechny strany. Propadlé oči zíraly vyhasle před sebe. Dopis, který četl snad posté už nemohl vystát. Ani proměna v netopýra ho neuklidnila, jak tomu povětšinou bývá. Rozbil dvě truhly, šest zrcadel, které mu stejně byly k ničemu, a profackoval tři upíří nevěsty, které mu oddaně sloužily. Nic nepomáhalo. Nesmrtelný pán Temnot, Dracula, kterému přestala chutnat krev! Stačila kapka a už frčel blinkat jako nějaký idiot. Kdo to kdy viděl! Byl už tak blízko proměnit i tu Lucy Westenra, která mu nemohla odolat. A právě teď se dozví, že odjela neznámo kam. Zatracená smůla!

Darth Vader se málokdy účastnil takovýchto akcí osobně, ale když už přišel rozkaz, aby na vypálení téhle povstalecké osady dohlédl, tak tu holt byl a rozséval zkázu.
Dlouhými kroky došel k poslední chýši a už napřahoval ruku, když ze dveří vyběhla žena a s ochranitelským gestem si stoupla před své políčko zjevně vybudované s velkým úsilím v nehostinné půdě.
V mysli se mu vynořil obraz podobné ženy, lopotící se s pár rostlinkami na jiné písečné planetě.
„Mami“, zašeptal se slzou v oku, odvrátil se a odkráčel k TieFighteru.
Koneckonců to nebylo tak, že by to po něm přišel někdo zkontrolovat.