Poezim 2025

U lesa chechtá se panna ve zbroji,
co pocuchat chtěla dračí ústrojí.
Pak ale raději zacouvá o kousek,
kdyby snad dračice hledala ubrousek.

den už se schoulil
do šelestících peřin
v ponožkách z mlhy

A vida, gentleman, dračice zvolá
Všim' si, že v zubech mám kostičku z vola.
Než Griffin pochopí, co se tu děje,
popadne kopí a v tlamě se reje.

já se omlouvám, ale nedalo mi to :D

Vedoucí poeta otáčí hlavu.
Odkud už zaslechl podobnou zprávu?
Kdo žvaní před dračí slují?
Čí kecy i tady bují?

Všichni jdeme sborem
za tím prvním volem.
On nás všechny zachrání,
buďmež věrní poddaní.

Pětice pisálků souhlasně kývá:
„Lepší když princezna zůstane živá.
Volů je na světě habaděj,
jednoho až jímá beznaděj.“

Jakápak tradice, drak se hned mračí,
vy sami tvrdíte, jen panna stačí.
Princezny vodíte v zlatavém hávu,
kdybyste raději přivedli krávu.

Obloha pláče.
Studený vítr trhá
žloutnoucí listí.

Zrovna když prvního chystal si dát,
tu chlap vyšel z lesa a začal se ptát,
zda raději pannu by nechtěl snídat,
je sladká a jemná a utiší hlad.

Hlava jen jedna, však není to málo.
Dýmu je v chřtánu víc, než se zdálo.
Tesáky cení, drápy si brousí.
"Začíná zábava," dí drak pod vousy.