Hellblazer

Byl pátek večer a John seděl s přáteli pro jednou poklidně v hospodě. Na židli předtím našel přehozenou mikinu. Bylo trochu zima, tak si ji oblékl, nasadil si kapuci a sklonil hlavu.
“Johnny?” Promluvil na něj Chas.
“Teď budu jako ty smažky, co se zamýšlí nad filozofickýma otázkama”, zasmál se opile. Chas jen zakoulel očima. Gary, Les a Beano se ale naklonili nad stůl aby ho lépe slyšeli.
“Myslíte, že námořníci můžou brečet rum?” Zasmál se sám sobě a sesunul se pod stůl.
“To je vážně zajímavá otázka, ale nechceš už jít?” Zeptal se Chas a vytáhl ho zpod stolu.

Vyšli z hospody. John se příšerným způsobem lísal k Gazovi. Ten si to sice nechal líbit, ale jen do chvíle, než ho začal propalovat pohledem Beano. Nenáviděl, když se John choval teple. Nejraději by ho skopl někam do škarpy. Po chvilce ale zaběhl za roh a tak mu John a Gaz utekli. Už je nedohnal.
Do někoho vrazili. Shodili Garyho na zem, kopali ho do žeber, vyrazili mu pár zubů. Co ale mohl John dělat proti pěti týpkům, kteří byli o hlavu vyšší, a možná že každý vážil i třikrát tolik co on. A tak John jako správný zbabělec utekl.

“Kurva”, zaklel John, když uviděl pokoj ve kterém se probudil. Pokoj byl v dezolátním stavu. Ne, že by v něm byl obyčejný nepořádek. Ze zdí odpadávaly kusy omítky, stropem zatékalo a na posteli, pokud se tomu ještě dalo říkat postel, byly místo peřin kusy hadrů a noviny. Opatrně se jal hledat své svršky, snažil se nešlápnout na myší trus (a zřejmě i jejich ostatky), které byly všude na podlaze. Včerejší noc si pravděpodobně užil, všechno ho příjemně bolelo.
Byla ale tohle pro něj opravdu dospělost, nebo prostě jen jeho život? Nechová se pořád jako teenager? A byl někdy vůbec dítě?

“Johne, můžeš mi vysvětlit, co tohle krucinál bylo?” Skláněl se Chas nad mrtvým tvorem.
“Ghúl. Umí měnit svůj vzhled podle osoby, nebo zvířete který žere”, otřel si John pot z čela.
“A jaktože jsme ještě nikdy nějakýho neviděli?”
“Jsou arabského původu. Zlí džinové. Něco jako naši démoni, ale jak vidíš, mají ten systém trochu promakanější”, vysvětlil Constantine a pozoroval jak se jejich úlovek postupně měnil do podoby hyeny.
“Tak co dělá tady v Londýně?”
“To netuším, možná si zajel na dovolenou”, zapálil si,”Nebo zase něco kuje Midnite”, elegantně překročil mrtvolu a s Chasem v patách odcházel z temné uličky.

Bylo extrémně chladné ráno. John se včera v noci ani neobtěžoval najít deku. Dnes mu ale chyběla. Vedle sebe ale našel něco lepšího. Zdroj tepla. Otočil se. Ani nebyl tak překvapený, že to je Gaz. Natáhl se přes něj pro hodinky na stolku. Nebylo ráno, spíš odpoledne. To nic neměnilo na tom, že byla zima. Povzdychl si a zůstal ležet na Garym. Nakonec se rozhodl jít ven, trochu zmírnit kocovinu a hlavně něco sníst. Nebo možná vypít. Tekutý chleba je taky dobrý. Cestou ven oblékl svou koženou bundu, tu s ostny z oceli, nasadil nepřístupný výraz a vyšel do ulic.