Moje články

Anonym1: Ahoj, jak se máš?
Anonym2: Ahoj, nic moc, co ty?
Anonym1: Mám se fajn. Co se stalo?
Anonym2: Ale nic, v pohodě.
Anonym1: Klidně povídej:)
Anonym2: Učitelka mě dnes vyzkoušela z biologie a k tomu mě praštila ukazovátkem.
Anonym1: A co jsi dostala? Nebylo to omylem?
Anonym2: Dvojku. Říkala: "Já ti dám, že bedrník je hvězdnicovitá, ty hajzle!"
Takže asi ne. Prostě Hrošice.
Anonym1: Cože?! Jako Velká Hrošice?
Anonym2: Ty ji znáš?
Anonym1: Žabáku?
Anonym2: Rejsku?
Anonym1: Sakra, myslím, že o tom, že si oba hledáme holku na anonymní seznamce radši
pomlčíme.
Anonym2: Jo.
Uživatel skokanzeleny odstranil tento chat

Hrošice sestavovala dvojice - “Koljuška s Jelenem, Houba se Čtvercem a Snílka s Žabákem.” Když na ní Kučera spiklenecky mrkla a zeptala se podle čeho skupinky rozdělovala, tvrdila že je to náhodný výběr.
Tesařík zrovna rozebíral jeden rozpadlý pařez a hledal brouky. Přihnala se k němu Hrošice. “Ukaž nám, co jsi našel. Hajzlové! Do kroužku!Jen pojď, Broučko, hezky blíž, podívej se.” přitáhla dívenku snad co nejblíže to k Tesaříkovi šlo.
Když po prázdninách biologové zjistili, že mají mezi sebou čtyři nové páry, nikdo už netvrdil, že šlo jen o náhody. Les náhod. Všichni už věděli o Hrošičiných neuvěřitelných dohazovačských schopnostech.

Rejsek s Žabákem si zrovna čistili zuby, když ten brýlatý vzal do ruky kelímek s vodou, zakřičel:”Válka!” a chrstnul jeho obsah na Žabáka. Ten se zamračil a pustil kohoutek na maximum.”Ty jeden!”
“Jiiinx!” vykřikli oba poté,co vyslovili sousloví ‘tvoje máma.’nastejno. “Jinx, Jinx, Jinx!” zopakoval Rejsek a Žabák byl nucen mlčet.
“Jéé! Zápasy v bahně!” zaradoval se Žabák, když zjistil, že přijela pouť. “Pojď!” vyzval Rejska. Ten na chvíli zaváhal a zamyslel se. “Nejsme na tohle všechno už moc starý?” Odpovědí mu byl Žabákův úšklebek. "Ty se bojíš, že tě převálcuju,viď?” “Tak to teda ne. Jdeme!”

Zrovna probírala svůj šatník. Objevila pár zajímavých kousků u kterých nevěděla jestli jsou strašné nebo úžasné, něčeho se zbavila s radostí. Třeba takových zvonáčů - vůbec si nepamatovala, že by si je někdy koupila. Když kalhoty na hromadě ‘na vyhození’ uviděla její matka, která jí tenhle víkend přijela nečekaně navštívit, divila se: “To chceš vyhodit? Takovýhle zvony teďka letí. A jestli ne, tak určitě ten trend brzy přiletí. Z Ameriky.” ukončila to a přesvědčivě se na ni podívala. “Ty si necháš” zasáhla a narvala je zpátky do skříně. Když odjela, zvonáče letěly. Ale do popelnice před domem.Stejně jí byly malé.