Černá zmije

„Za deset minut máte audienci s Jamesem Wattem, výsosti,“ připomenul Černá zmije.
To jméno zjevně princi regentovi nebylo nikterak povědomé. „To je ten, co napráskal Francouzům u Waterloo?“
„Nikoliv, pane. Vědec a vynálezce. Mimo jiné udělal z parního stroje skutečný zázrak současné techniky.“
„Ach tak,“ protáhl zklamaně princ Jiří. „Doufal jsem by mohlo jít o někoho zábavného. Jako třeba před týdnem ten žonglér, co odpaloval ohňostroje.“
„To byl anarchistický bombový útok, pane,“ vysvětlil Černá zmije. „ale na zítřek vám mohu připravit návštěvu svého negramotného podržtašky Baldricka. Ten člověk je doslova chodící bleší cirkus a svým intelektem vás jistě zcela ohromí.“

"Co to máte, pane?"
"Toto, Baldricku, jsou dnešní noviny, v tvých kruzích známější jako podrážky do bot."
"To ne, pane, u nás jsme z nich dělali báječný salát, jen se musí dobře očistit ta tmavá místa."
"To je přesně ta část, kvůli které si lidé noviny obvykle kupují... Píše se tam, že se Jeho Veličenstvu znovu přitížilo."
"Právě jsem vám to chtěl říct, pane, princ George poskakuje radostně po pokoji a hledá levou nohavici..."
"Já bych optimismus prince regenta nesdílel, Baldricku. Dokonce jsem si už objednal oblek na oslavu králova uzdravení. Nemůžu se tam přece ukázat v tom, co posledně."

„…a pak už bude jenom stačit tenhle otrávený koláč podstrčit Jindřichu Tudorovi,“ zakončil líčení svého plánu princ Edmund Černá zmije, vévoda z Edinburghu.
„Vskutku ďábelský plán,“ pochleboval Baldrick, „ale jak se dostanete do hradu?“
„Já ne, to ty a Percy. V přestrojení za jeptišky.“
„Ale co když nás odhalí?“ vyděsil se Percy.
„Zaživa vás vykuchají a z vašich lebek udělají nočníky,“ odpověděl Černá zmije. „V každém případě na tom nemůžu prodělat.“
„To je od vás velmi sobecké a bezohledné, můj pane,“ stěžoval si Percy.
„Právě naopak Percy, kdybych nebyl tak ohleduplný, přestrojil bych vás za flagelantské eunuchy s černým morem.“

„Edmunde!“ rozčilovala se královna. „Kde je mé benátské zrcadlo?! Mělo tu být už včera!“
„Hluboce lituji, Veličenstvo,“ řekl Černá zmije s uctivou úklonou, „ale naše loď se pravděpodobně zpozdí. Dostal jsem zprávu, že v Benátkách kvůli moru vyhlásili quarantenu.“
„Vyhlásili co?!“ nechápala královna.
„Každá loď, která do Benátek připluje, musí čtyřicet dní čekat, než její posádka smí vystoupit na břeh.“
„Takové cavyky při dnešní úrovni medicíny? To je směšné!“ odfrkl si Melchett.
„Výborně Melchette,“ uculil se Černá zmije. „Právě jsem se chystal navrhnout, že kdyby někdo Benátským osobně předvedl výhody pijavic a pouštění žilou, mohlo by to naši objednávku urychlit.“

1485:
„Dobře, beru tě, Baldricku. V tomhle století sotva seženu sluhu, který by nesmrděl hnojem na 300 yardů...“
„Nebudete litovat, výsosti.“
1588:
„Vzbuď se, ty kanálem páchnoucí osle! Za co tě platím?“
„Neplatíte mě, pane.“
„Tak jestli chceš, abych tě neplatil dál, koukej mi před audiencí u královny vyčistit boty!“
1797:
„Víš, Baldricku, proč vedle sebe trpím takového dutohlavého zablešeného skrčka, jako jsi ty?“
„Ne, pane.“
„Po celodenním pochlebování princi Jiřímu potřebuju někoho nakopnout.“
1914:
„Už jste to slyšel, pane? Byli jsme zařazeni do stejného zákopu.“
„Výborně! Co může být lepší než se plácat v blátě po boku slaboduchého pobudy?“

"Výsosti? Doufám, že jste nezapomněl, že dnes odpoledne máte řeč v dolní komoře parlamentu."
"Eh... no ovšem. Na to bych se měl náležitě obléknout. Nejlepší bude ten brokátový kabátec s perleťovými knoflíky a vyšívané kalhoty s hedvábnými punčochami, nemyslíš, Zmijáku?"
"Dovoluji si připomenout, že se máte zodpovídat z nezodpovědného rozhazování státních financí."
"Aha, jistě. Bude lepší si vzít zlatem vyšívanou uniformu se zlatými knoflíky a epoletami a klobouk s pštrosími pery."
"No to je báječný nápad, pane. Myslím, že nic neudělá větší dojem na chátru, která se právě doslechla, jak radikálně dokáže vynález jistého Josepha Ignace Guillotina snížit státní výdaje."

"Jestli biskupovi z Bath a Wells do zítřka nezaplatím 1000 liber, udělá si z mé lebky kropenku a mé mužství přibije na vrata banky Černých mnichů svatého Heroda. Kde mám, u všech syfilitických jeptišek, sehnat 1000 babek?" zoufal si Černá Zmije.
"Co kdybyste mu místo těch peněz nabídl mě, pane?" navrhl Baldrick.
"Jaký to ušlechtilý akt sebeobětování, Baldricku!" zvolal obdivně Percy. "Máš srdce na pravém místě!"
"Zato mozek se přestěhoval a nenechal svou novou adresu," poznamenal Černá Zmije. "Kdybys měl větší cenu než vědro pomyjí, ty hnojem páchnoucí prostoduchý výplode londýnské stoky, už dávno bys tomu perverznímu vepři leštil palečnice."

"Vaše výsosti, navrhuji, abyste do souboje s Wellingtonem poslal místo sebe náhradníka. Myslím, že sir Gregor Clegane je ideální kanditát."
"Já ti nevím Zmijáku, slyšel jsem, že je to vražedný maniak, co vyvraždil půl rodiny."
"Ale ne, jeho otec se nešťastnou náhodou při lovu střelil do zad a jeho sestra si při česání omylem uřízla hlavu."
"A co ten jeho bratr?"
"Usnul příliš blízko krbu."
"A co první dvě manželky?"
"Čtyřnásobný pád na nůž a zásah padající taškou se střechy."
"Teda řeknu ti, Zmijáku, je mi sira Gregora líto. Tolik nehod v rodině..."
"Neznám většího smolaře. Snad kromě Jindřicha VIII..."

„Baldricku, válka má jediný účel. Dostat se z ní pryč. Bohužel většina vojáků jde tou nejhloupější cestou - přes frontu,“ řekl Edmund.
„Chcete dezertovat, pane?“
„Pořád. Jenomže dějiny Anglie jsou lemovány šibenicemi, na nichž se v lehkém jihozápadním větříku klátí moji předkové. Já jsem poslední z rodu Blackadderů. Musím být opatrný. Ty ovšem žádné rodové zatížení nemáš, krys je dostatek.“
„Chcete abych dezertoval, pane?“ řekl Baldrick.
„Chci, abys otrávil generála Melchetta.“
„To nám generál nejspíš nedovolí, pane. A rod Baldricků se taky nechce klátit.“ Baldrick hrdě vypjal hruď. „My umíráme vestoje.“
„Já vím. A po uši v blátě,“ povzdechl si Edmund.