Harry Potter AU

Krvavý baron s Tlustým mnichem prošli zdí zpátky do malé síně.

„...a pak musíme ještě probrat bod jedna.“ dokončil skoro bezhlavý Nick myšlenku.

Otočil se k příchozím a čekal. Když se usadili a nikdo další nepřišel, zamračil se a tázavě zvedl obočí.

„Můžeme přejít k dalšímu bodu programu,“ baron udělal netrpělivý posunek popojedem.

Nick se nadechl a vychrlil proud slov, který byl obžaloba, prosba, stížnost a fňukání v jednom.

Zbytek osazenstva klidně čekal, až skončí.

„Dobře. Bod jedna - zlepšení posmrtných podmínek práce na Bradavickém hradě. Měli bychom si založit odborovou organizaci, něco jako ten SPOŽÚS, nespa.“

Šedá dáma se zavlnila.

„Moje jméno je Alastor Moody. Jsem tu, abych vás vyškolil, co se stane, když nebudete dělat svoji práci. Havárie!“

To slovo napsal na flipchart a dvakrát podtrhl. 

„Letadlo zdechne a spadne. Zdechne letadlo – zdechnou lidi. To si musíte uvědomit! Musíte být precizní! Musíte dávat pozor!“ zařval na Mundunguse a hodil po něm fixu. „Za války jsme si všechno opravovali sami. Věděli jsme, že se na stroje můžeme spolehnout. Dneska se piloti spoléhají na vás! Tak je kurva nezklamte! A teď mi přineste silný espresso!“

„Kafe nejni,“ zabručel Hagrid. „Kávovar se rozbil a nikdo ho neopravil.“

Fixa ho trefila do hlavy. 

„Ránko,“ zahlaholil Sirius a do držáku na Severusově straně postavil kelímek s kávou. 

„Kde jsi ho sehnal? Paula říkala, že na celém ostrově nezbylo ani zrnko. Prý zásobovací krize.“

„Christos měl posledních 14 gramů. A ty jsou teď tvoje. Americano se dvěma shoty, jak ho máš rád.“

„Co jsi mu prodal?“

„Nejdřív chtěl moje rolexky, ale nakonec stačily valuty.“

„Podezřele si mě hýčkáš, kapitáne. Že ty chceš, abych nás do vzduchu dostal já?“

„To taky. Víš, že tuhle ranvej nesnáším. Ale hlavně –“ Black učinil dramatickou pauzu a široce se zazubil. „– dneska je to přesně rok, co spolu lítáme. Máme výročí!“  

V pondělí ráno u snídaně Protiva vlétl do hlavní síně, roztočil se ve vzduchu jako káča a spustil ječák jako požární siréna u poplachu.

Všichni přítomní zvedli hlavy, kromě Ernieho, kterého obličej zůstal dál zabořený v knize.

„Co mu je?“ obrátil se Justin k Hannah.

Hannah pokrčila rameny.

Do síně vešel Snape, zachmuřený víc než obvykle si sedl k učitelskému stolu, přičichl k šálku a zakabonil se ještě víc.

„Kterou hodinu máme lektvary?“ zeptal se nevinně Ernie.

Justin zbledl: „První,“ hlesl.

„Dnes bude náročný den. Došlo kafe.“ vesele pronesl Ernie a zaklapl knihu. S chutí se pustil do své snídaně.

V Madridu dostali 24 hodin na odpočinek, jelikož přistáli s pětihodinovým zpožděním na konci šestatřicetihodinové služby. 

Black navrhl večeři v centru.

Snape nakonec váhavě souhlasil.

„Všiml jsem si, že pořád něco čteš,“ nadhodil Sirius, když zhltnul 400 gramů hovězího wagyu. „Chystáš se na kapitánský zkoušky?“

„Ne,“ usmál se Severus, talíř stále ještě plný paelly. „Prostě rád čtu.“

„Co třeba? Co čteš teď?“ 

„Tvoje myšlenky.“

„C-cože?“

Blackovi zaskočil drink a něco v jeho výrazu Snapeovi prozradilo, že ho ta představa děsí. 

„To byl žert… Mám rozečtené Bídníky.“ 

Sirius se ulehčeně zasmál.

Nepotřebuje, aby Severus věděl, že si ho představuje bez šatů.

Začalo to nenápadně. Ernie si v knihovně půjčil Famfrpál v průběhu věků. Pak pokračoval Velkou historií Bradavického hradu, Známými osobnostmi a dalšími těžkými bichlemi. 

Četl v každé volné chvíli - u oběda, o volných hodinách, večer ve společenské místnosti i před spaním za závěsem postele.

Justin a Hannah se ho snažili rozptýlit, ale nereagoval ani na jinak oblíbenou představu víkendu v Prasinkách.

„Jděte beze mě. Můžete mi donést pár čokoládových žabek,“ pronesl Ernie, ale ani nezvedl hlavu od knihy.

„Co se mu stalo?“ mračila se Hannah.

Justin jen pokrčil rameny a vykročil z obrazu ven: „Hulák od rodičů má netušenou moc.“

Několik mužů ve školicí místnosti zahvízdalo.

"Tady ji máme, naši hrdinku na věži!"

Malinko zrudla, jinak na poznámku nezareagovala. Rychle přelétla pohledem volná místa, jichž mnoho nezbývalo. 

"Promiňte, máte tu volno?"

Severus mrknul na hodinky. Pak židli vedle sebe galantně odsunul. 

"Kolega dal nejspíš přednost jamajskému baru před nudnou přednáškou o bezpečnosti letištního provozu."

"Vy létáte pro Phoenix Airlines, že? První důstojník Snape? Poznala jsem vás po hlase." Hned k němu natáhla ruku. "Hermiona Grangerová, věž EDI. Pomáhala jsem vám přistát s tou poškozenou 737."

"V tom případě jste -"

"Hrdinka, já vím. Možná dostanu i medaili."

"Chtěl jsem říct anděl." 

Ernie seděl na obědě mezi Justinem a Hannah, bledý jako stěna. Bezmyšlenkovitě se vrtal v jídle.

„Říkal jsem ti, že to není dobrý nápad,“ sykl mezi sousty Justin.

Hannah se prudce nadechla.

Justin po ní loupl okem, ale rezolutně pokračoval dál: „Jsi na kandidátce do famfrpálového týmu, nesmíš mít další průšvih.“

„Hmmm,“ zbručel Ernie, odložil vidličku a rezignovaně složil ruce do klína.

Hannah na něj vrhla zlý pohled: „Tohle ničemu nepomůže.“

Vyplázl na Hannah jazyk, otočil se k Erniemu a ztišil hlas: „Nejsi Potter, Brumbál tě nevytáhne z průšvihu a zmijozelští si na tobě smlsnou, když tě Snape znovu chytí.“

„Divím se, že nám po tom posledním vyšetřování svěřili úplně nový letadlo,“ prohodil Black, jakmile dokončili předletový brífink, projeli všechny checklisty a narolovali na práh dráhy 06. 

„Není na tebe tenhle stroj moc nóbl?“ rýpl si Snape, koutky úst však naznačovaly úsměv. 

„Možná na to nevypadám, ale vím, co je luxus.“

„Nepovídej.“

„Vyrůstal jsem na panství.“

„Vážně? A kde přesně? Tipuju přístavek pro služebnictvo hned vedle psince.“

„Tam jsem trávil hodně času, to je fakt, ale pokoj jsem měl ve třetím patře domu. S výhledem na jezero.“

„PA1503, povolení ke startu. Vítr 340, 12 uzlů.“

„Můžeme startovat. Je tvoje, Severusi.“

Filch si prohlížel nabízený úplatek.

„Panáček si myslí, že může cokoliv, když rozhodí drobky těm, které považuje za své poddané, má drahá,“ mluvil ke kočce, ale bylo to určené jemu.

Moje rodina je a vždy bude nad takovými jako jste vy, pomyslel si a ještě naléhavěji natáhl ruku.

Filch o krok ustoupil.

„Máme své povinnosti,“ pokračoval nebezpečným tónem.

Z druhé strany chodby se ozval mrazivý hlas: „Udržovat pořádek v hradě plném hormony zmítaných nezralých bytostí není jednoduché ani když se nesnaží plížit nocí, pane Macmillane. Mrzimor kvůli vám přišel o padesát bodů a pan Filch bude potřebovat pomoc s úklidem.“