Čekání na prince
Dnes je tomu jistě už deset let. Ačkoliv jsem světu převyprávěl svůj příběh o setkání s malým princem, neopustil mne ten podivný, radostiplný smutek, který mne zaplavuje pokaždé, když vidím zvonivé rolničky smějících se hvězd. Za celé ty roky jsem se trochu utěšil, ale není noci, kdy bych se neprobouzel s jedinou myšlenkou. Zapomněl na mě můj princ?
Dlouho jsem čekal, až jsem nakonec znovu usedl do létajícího stroje. Myslel jsem, že nepoznám krajinu, tu nejkrásnější a nejsmutnější krajinu na světě, ale mýlil jsem se. I v proměnlivé poušti zůstaly některé věci stejné.
A tak stojím pod hvězdou a čekám.
2010