Star Wars

"Víš, že všichni mravenci ve vesmíru vědí, kde jsou ostatní mravenci?"
"Co?"
"Mají největší mozek v poměru k tělu, musí to vědět. A taky kutají vzácné kovy."
"Například mithril."
"Jo. A dělají z nich brnění."
"Košilku, co měl Bilbo, udělali taky. A Artušovo brnění."
"Jo. Až budou všichni obrnění, zmocní se vlády nad světem."
"A kterym?"
"Všechma. Rozbourají ledovou hradbu okolo Země, Slunce chytí do lasa, aby svítilo jen tam, kam budou chtít a pak zapřáhnou několik komet do opratí a vyrazí ke hvězdám!"
"Ty Mossi... nepřeháníš to trochu s tou četbou?"
"A kdo mi toho Dänikena doporučil nevíš, bratře?"

Byla hluboká noc, když nad ostrov tiše přiletěla loď. Z Nameless se oddělilo pár stínů a nehlučně dopadlo do pralesa.

Ráno přiletěl trandoshanský transport. Ještěři se vylodili mnohem hlučněji v naději, že si skvěle zaloví. Naneštěstí pro ně tu teď už nebyly jenom bezbranné bytosti.
Nack a jeho dva bratři zmizeli první. Dalších pět zabilo cosi velkého.
Nachkt pronásledoval nějaké dítě, když se mu kolem hrdla ovinula ruka.
Liss, Sarkh a Ohk se dostali skoro až zpátky k lodi. Skoro.
"Dobrá technika."
"Dík. Uvažuju o licenci na fyzioterapeuta."
"Tak? Ale..."
"Nikdo ze zákazníků si nestěžoval. Ale zase nikdo nepřišel podruhý."

Přímo na farmě chytali jen pohotovostní kanál, kde se vysílalo varování proti písečným bouřím. Všechno ostatní byl luxus.
Na slavnostech ke dni Impéria nebyl ani jednou. Mos Eisley bylo daleko a práce bylo pořád dost.
Holofilm, který donesla návštěva - o statečném klukovi, co zachrání Císaře - nikdy nefungoval. Nejspíš písek.
S vojáky, kteří se občas přišli vyptávat, mluvili jen dospělí.

“Už zase tu otravovali,” zabručel Owen: “prý jestli se kluk nechce přidat ke Kadetům…”
Ben si povzdechl a hodil do sebe panáka spočky.

Ať už měla s Lukem Síla v plánu cokoliv, měla by si zatraceně pospíšit. Imperiální propaganda se nevzdávala.

"Tak, co tam máme teď?" Bennar se obrátil na Trinse.
Ten přejel prstem po tabulce a zastavil se na řádku číslo 1138.
"420."
"Dóbře, jednou 420."
Následovalo prskání, škubání, zmítání a hustý dým.
"Hm. Další."
"580."
Prskání, škubání a zmítání bylo úplně jiné.
"Já ti nevim. Další?"
"738."
Výbuch.
"Hups. 811."
Prskání, škubání a zmítání.
"Pořád se mi to nelíbí. Nelíbí a nelíbí."
"Hele, máme ještě spoustu možností. Plecháči jsou hloupí a pochodují hezky jeden za druhym," Berek zálibně přeleštil svoji RPG, "na to správný množství určitě přijdem."
Vskutku přišli. 1027 V. Plecháč tancoval líp než Travolta v nejlepší formě.

Výhled ukazoval stále se měnící a přesto neměnné panorama coruscantské zástavby. Plány, spřádané tak dlouho a pečlivě, se ukazovaly pro toho, kdo věděl kam a jak se dívat. Nikdo nevěděl. Nikdo až na dva, možná tři v celé galaxii.
Protože kdo by počítal s tím ztřeštěným Jediem, co se i se svými clonetroopery pečlivě drží politikům z dohledu?
"Mistr Gwen. Čemu vděčím za vaši neočekávanou návštěvu?"
Odpovědí mu byly studené pohledy a tasené meče.
Se svým posledním výdechem si Palpatin uvědomil, jak hloupá to byla poslední slova.
Ne, že by někdy vešly ve známost. Významná byla jen pro těch osm.

„Gwen?“
Gwen přestala na chvíli dohlížet na budování vskutku epicky maskovaného bunkru a obrátila se k tazateli.
„Copak, Bennare?“
„Víš... tak jsme přemýšleli...“
„Ano?“
„Důvěřuješ nám, ne? Víš, že můžeš.“
„Ovšemže.“
„No... tak bys nám mohla říct, proč to všechno?“ Bennarovo gesto zahrnulo stavby různě po Chrámu a galaxii, syslení kont a tajemná kutění obskurního charakteru.
Gwen pohlédla na kapitána a ostatní a zamyslela se. Snad už byl čas...
„Dobrá.“

---

„TEN HAJZL!“
Výkřik musel být slyšet i na oběžné dráze.
Následoval sedminásobný výbuch vzteku.
Důsledky pro rozestavěný bunkr byly neblahé, ale Gwen zjistila, že dokáže Silou udržet sedm rozběsněných klonů a tím zabránit brutální a pomalé smrti Kancléře Palpatina.

Světlo. Příliš moc světla. Když Erma otevře oči, ostře rudou střídá ostře bílá. Sucho. Horko. Písek.

"I v poušti. Bez výjimky. Vždy zůstaňte na místě," slyšela na posledním kurzu přežití. "Vrak je z výšky dobře vidět."
"To je nevýhoda, pokud jste byli sestřeleni nepřítelem," namítla tehdy Padmé.

Padmé.
"Padmé!" Sáhne vedle sebe. Sedadlo. Řízení. Žádné tělo.
Pohyb. Nalevo. Venku.
"Musíme pryč," promluví Padmé. "Dokážeš vstát?"
"Ano." Erma se vysouká se z lodi a musí stáhnout kapuci přes tvář. Zatracené světlo.
"Vezmi tenhle vak."
Padmé si vždycky umí poradit. Erma ne.
"Co teď vidíš?"
"Vůbec nic," přizná Erma.
"Pojď. Povedu tě."

Kejchal, Bručoun ani Dřímal moc nepočítali s tím, že se dožijí konce války, ale Ori byl optimističtější a měl nejen plán, ale i mapu. Mapu k opuštěnému dolu kdesi ve Vnějším okraji, kde mohl v důchodu po odložení zbroje a blasteru těžit drahokamy, zlato a možná i beskar. Byl to tedy plán poněkud pohádkový a na vkus prvních tří členů Slyyyg Squad s trochu moc neznámými, ale protože nic lepšího je nenapadlo, souhlasili, že do toho pak půjdou s ním. Jen co vyhrají válku.
Jenže dřív přišel jeden rozkaz přímo od nejvyššího kancléře a historie najela do silně nepohádkových kolejí.