Slečna Metlová odjela na konferenci. Suplování se toho dne (přes více než jasný zákaz slečny Metlové) ujala slečna Rozverná. S nadšením o síle tisíců sluncí předstoupila před třídu. Třída se nenápadně stáhla co nejdále.
„Dívky, dnes vám předvedu, jak uvařit lektvar podzimní nálady! Nejdřív kopřivy...“ Šup s kopřivami do kotle. „Přidáme mech...“ Mech do kotle! „A dubovou kůru.“
„Slečno!“ zvolala poplašeně Mildred Vyrválová. „Na té kůře je červík!“
„Ale ne!“ vykvikla suplentka, když dub s proteinem zahučel do kotlíku.
Fialový oblak hutného smradlavého kouře vyplňující všechny kouty hradu dával tušit, že slečna Metlová už ze školy raději nikdy nevystrčí paty.
