DMD č. 02. pro 2. 4. 2025. Téma: Jeden z nejlepších tanečníků disco

Obloha byla černá. Blížila se bouře. Ve stínu rozbouřeného moře se blížily jednotky vojsk Nesmrtelných k Horkým brankám.
"Dnes nezemřeme, dnes ne!" Pomyslil si Leonidas. S první kapkou deště, která lechtala Leonida na vypracovaném, avšak pečlivě vyholeném lýtku, vyburcoval chlapy k akci: "Nazujte si kecky! Nahoďte kouli! Dnes večer nás čeká taneček!"
Už se blíží, jeden z nejlepších tanečníků disco doprovázený skupinou neporažených. Už cítí jeho dech.
Dnes večer se zapotíme, ale nikdo nepadne na svalnaté hýždě v kožených slipech. Dnes ne. Dnes vyhrají Sparťané.
Ten večer v Horkých brankách bylo opravdu horko. Těla zpocených můžu cítili až v Aténách.

Ze začátku chlapec hudral, že se mu disk zdá zbytečně velký, těžký, a dopadové pole příliš daleko.

Nehybný vzduch se v rozpáleném letním odpoledni chvěl.

Apollón se rozhodl nezabíhat do zbytečných teorií a celou problematiku pojal jako tanec. Ukázal několik piruet, a jeho disk létal navzdory váze stejně ladně jako kamínky - žabky na klidné hladině jezera.

Chlapec postupně pochopil, jak správně otáčet tělem a švihnout, a pak už jen ladili detaily. Bůh se na něj nemohl vynadívat. Je nádherný. A teď bude i výborný diskobolos.

Chlapec se napřáhl, a do posledního vrhu dal skutečně všechno.

Náhle se zvedl západní vítr...

Světla blikají.
Růžově.
„Like a virgin...“ unyle zpívá Madonna.
Světla blikají stále. Bohužel naprosto v jiném rytmu, než jede Madonna. Celé to zanechává poněkud psychedelický dojem.
Od pódia se valí kouř.
„Na na na...“
Konečně se rytmus chytil. A vyměnili interpreta.
My Chemical Romance.
Bradavičtí studenti vytvářejí nečekané taneční kreace.
Zvlášť Draco jede. Co na tom, že v jiném žánru.
„Máme tady maření průnik desáté kategorie!“
Sotva Gwen slyším.
Ale už Ji vidím. Černá minisukně, síťované punčochy, bledý make-up...
„Jen počkej!“
Nabíjím bojového papuchalka.
Plesk!
„Hvězdu! Na čele máš!“
Konečně správnej žánr.
Osmdesátky zařvaly a realita se navrátila zpátky.
Díkybohu.