DMD č. 02. pro 2. 4. 2025. Téma: Jeden z nejlepších tanečníků disco

Cosplay se mu povedl. Měl Combina promakaného do detailu. Svítící oči, transformovaný hlas, bleskový obušek, paprskové zbraně… Byl pěkně těžký. Všechna ta elektronika a baterie schované pod ním vážily snad tunu. Jak zvládne všefandomovou diskotéku? No, musí. Bude tam Alice, teda Alyx…
Nejdřív dali pár ploužáků, na víc si netroufal, ale při poslední pecce večera byla soutěž o nejlepšího tanečníka. Nechtěl Alici zklamat. Pustil se s vervou do tance. Pak se to stalo, baterky zkratovaly a jemu tělem prolétlo snad tisíc voltů. Jeho kreace nabyly neskutečných rozměrů...
Jako v mlze slyšel vyhlášení:
„Nejlepšími tanečníky diskotéky jsou Gandalf, Marigold a Combine!“

„Ještě zbývá vypsat třetí hlídku! Dobrovolník?“
Třetí hlídka je nejhorší, to ví každá světluška. Vyhaslá kamna, zima, tma jako v pytli.
Všechny holčičky zvedají ruce.
„Zbláznily jste se?“
Kristina nadskakuje na lavici, jednou rukou objímá Dáňu, druhou divoce mává nad hlavou.
„My to zvládneme!“
Dáňa souhlasně přikyvuje.
„Proč?“ nechápe vedoucí.
Holčičky se zakření: „Je pátek! Ve vesnici je diskotéka. O třetí hlídce se vrací vedení!“
Kristina se nakloní a zašeptá tak, že to slyší celá jídelna: „Vlní se, potácí, líbají se a zpívají!“
„Nejlepší tanečníky vozí na kolečku!“
„Nejlepší?!“
Světlušky vykulí oči: „Musí být nejlepší, proč by je jinak vozili?!“

No, poznáš to podle toho, jak elektrický mám krok.
Můj prst míří na kliku a čeká na pokrok.
Podložka statická, ohebné koleno,
slouží k indukci náboje, což bylo řečeno.
Je to oukej, tak prst kus od kliky dej
a pokus se pochopit
jak loket překlopit.
Ať jsi fyzik nebo hráč,
gumové podrážky máš,
třením náboj získáváš.
Cítíš, jak vlas tvůj se třese
a připadáš si jako bůh,
když pole ionizuje vzduch,
jsi tvor k božímu obrazu,
když dojde k dielektrickému průrazu.
Tak nenadávej sprostě,
když klice ránu dáš,
ještě víc se snaž
zůstat nabitý.
ah, ah, ah, ah, zůstávám nabitý....

Z těch bodavých světel a hluku, ji rozbolela hlava. Takže tolik nelhala, když se vymluvila, proč nejede na chatu s rodiči. Přesto v ní tepalo svědomí v souladu s rytmem písně. Kouř ukrutně štípal. Z očí kanuly slzy zklamání. Jeden z nejlepších tanečníků disco, kvůli kterému tolik riskovala, nedorazil. Bylo jí horko.
Nechceš okurkový salát na osvěžení?
Vy si nedáte?
My už jsme měli.
Polkla velké sousto. Všimla si potutelných úsměvů. Pak se začala dusit. Padla do bezvědomí. Neprobralo ji ani houkání sanitky.
Kanadský žertík se zvrtnul. Stonek difenbachie nastrouhaný a přimíchaný k okurce jí způsobil anafylaktický šok. Málem zemřela.

Trojdílný polyesterový oblek působil už na první pohled nepříjemně. Natož když došlo na omak. Stačilo vzít rukáv mezi prsty a bylo jasné, že v tomhle si jeden zpotí zadek dřív, než stihne říct Bee Gees. Ta hladká bílá látka se navíc šíleně mačkala a po pár scénách už pozbývala ten svůj typický a kamerou tak vyžadovaný "smooth".
Neznámý klučina s italským jménem během natáčení pořád mrmlal. Ještě aby ne. Kdo by chtěl být šest hodin na přehřátém place ve zvonáčích a vestičce upjaté ke krku. Prskal tak dlouho, než mu dovolili rozhalenku.
Aspoň ta blbá černá košile byla z bavlny.

Dlouhán Eddy se zase vyznamenal. Vymetání hospod zakončil stylově u Oškubanýho vejra. Páteční noc se nesla ve znamení starých šlágrů, všude to vřelo živostí desítek tancechtivých nohou.

Po šestém panáku karibského rumu se odhodlal na parket. Nejdříve balil skupinku oslavující rozlučku se svobodou. Úlisné pohyby žádnou z holek neoslnily, a tak se rozhodl jim ukázat, o co všechno přichází. Plul napříč parketem jako tornádo, nakonec vrazil do tancujícího vazouna, který se nachomýtl vpravo. Dotyčný ho odstrčil a milý Eddy vletěl do drinků chlapíkovi s dredy.

Nato byl Eddy nemilosrdně vyveden ochrankou. Klub už ale bez Eddyho nebyl tím, čím předtím.

"Radši ne," zavrtí Radek hlavou trochu přehnaně, aby v tom randálu podpořil svoje slova.
"Nebuď labuť," přemlouvá ho Stanislav a zkouší ho za ruku odtáhnout na parket. Radek se vyškubne, až na sebe zvrhne sklenku koktejlu.
S tichým "no do prdele" obhlíží škody na tričku a džínách.
"Nasrat," zamumlá a prodírá se zpocenými těly ven z klubu. Panika na sebe nenechá dlouho čekat.
Teprve na čerstvém vzduchu se mu uleví.
"Ráďo, jsi ok?" ozve se za ním po chvíli.
"Pojďme domů." Radek nechce znít moc zoufale.
Stanislav ho měkce políbí do vlasů.
"Dobře. Ale přicházíš o moje fenomenální taneční pohyby."

„Melfisi, podívej se co je to na tom nádvoří za srocení,“ mladý hrabě se protáhl a vstal z postele.
„Přijela společnost z Discodaru, předvádějí tamní tance,“ vrátil se po chvíli sluha.
„Tak to se na ně podívám,“ vyšel na balkón a po chvíli pravil, „jaké smyslné pohyby, dostal jsem chuť… No, Melfisi, zkus nabídnout té zrzavé tanečnici padesát zlatých, když si spolu ´zatančíme´ v mém loži.“
Sluha se vrátil po pěti minutách: „Přednesl jsem vaši nabídku.“
„A?“
„Odpověď zní ano, ovšem, ona osoba je poněkud muž.“
„Vskutku? Inu co se dá dělat, nabídka byla přijata, tak s chutí do toho!“

Tereza stojí pred zrkadlom. V spoločenskej róbe sa nepoznáva.
Róza ju pozoruje, brada zamyslene podopretá rukou. "Šaty ti sadnú i pristanú, v tom problém nie je. Tvoj postoj a pohyb ťa ale prezradia, nehovoriac o konverzácii," jej vlastné šaty zašuštia, keď okolo Terezy opíše polkruh.
Tá podskočí, keď sa po chvíli ticha znova ozve, a zaskočí ju otázkou, či vie tancovať. "Nie tak ako rodená šľachtičná," odtuší Tereza.
"To nemusí byť prekážkou. Len ti budeme musieť nájsť vhodného partnera. Hmmm, koho..."
-
Tereza sa ukloní, keď jej na hostine Róza predstavuje talianskeho obchodníka, jedného z najlepších tanečníkov Kutnej Hory, pána d'Isco.

„Disco, discit. Překládej,“ pronese vážně postarší muž.
„Učit se? Tedy, učím se, učíš se.“
„A ještě? Další význam?“
„Nevím,“ pokrčí bezradně rameny mladá řecká dívka. Zvoneček truchlivě cinkne.
„Slyšet, poslouchat. Zapamatuješ si to snadno. Když nasloucháš, zároveň se učíš.“
Tančíš mezi slovy, jako když pták krouží nad horským převisem, myslí si ona. Je to krásné.
Učení dává lidem křídla, myslí si on. Latina, řeč svatých, je tanec mysli. Věnuj mi ho.
Ani jeden své myšlenky nevysloví nahlas, ale jejich duše se v tu chvíli skoro dotýkají.
A za okny johanitské komendy, daleko nad všemi horami a jezery, se zrodí fénix.