Moje články

"Plave skřítě po vodě, kdo to chytí ten to je. Ten, ten, ten, ten musí jít z kola ven. Tak Kili, dneska máš štěstí."
"U Mahalových vousů, ještě že tak! Už jsem se chtěl taky nějakou dobu vyspat. Hodně štěstí pánové, já si jdu lehnout."
-o-
"Ententýky dva špalíky, troll sežral nám tři poníky, bez meče a bos, rozflák sem mu nos. Gloin"
"Bofure?"
"Hm?"
"Tvůj otec objímal stromy a tvá matka byla skřet."
"Co si to právě řekl ty jeden bezvousý synu-!"
-o-
Tož když jste na cestách už radných pár týdnů, tak začnete nenávidět ranní hlídky z celého svého srdce.

MORGULSKÝ TÝDENÍK
HLEDÁ SE
Postarší,ale stále čilá a zachovalá dáma hledá spřízněnou duši, se kterou by mohla trávit čas. Mám ráda tiché večeře ve dvou. A co víš, možná by předtím byla i nějaká legrace ;;;;).
Šagrat s hlasitým chechotem poplácal Uftaka po rameni. "Pořád koukáš po nějaké babizně? Chlape, alespoň odpovídej na ty inzeráty s obrázky, ta poslední babucha byla šeredná jak elfí gatě."
-o-
O pár dní později objevila Šagratova družina Uftaka v jedné z Oduliných spižíren, vysátého málem až do sucha. Odula si mezitím v jedné z vedlejších jeskyní čistila klepeta a v duchu už spřádala další inzerát.

Rick se nudil. Už týden jim opravali dům a on si kvůli tomu musel hrát venku. Jenže co dělat na zahradě kde je jen tráva a jáma po pařezu, co ho včera vytáhli? Naštvaně kopal do hroud kolem díry když tu se v hlíně něco zablýsklo. Žlutý prstýnek? Proč je tady-
Les? Co dělá v lese? A co ta jezírka? Jak se sem dostal? Vůbec se mu to nelíbilo. Musí se dostat nějak zpátky, jenže kudy? Po chvilce zmateného pobíhání totiž naprosto netušil, z kterého jezírka se vynořil. Tak třeba tohle. Rozběhl se, vyskočil, zacpal si prsty nos a
Tma.

"Tímto zahajují výroční tří tisící schůzku." prohlásil Mirek a s hlasitým skřípáním kyčelních kloubů se usadil ke stolu."Přišel mi dopis od Jarky, omlouvá se, ale nemůže přijít, sestřičky prý přišly na to, kde si udělal díru v plotě. Převádění postarších občanů přes přechod za něj tedy převezme na dobu neurčitou Červenáček."
"Mirku uvědomuješ si, že oni ´postarší občané´ jsou o dekádu mladší než já? A jak mám s tímhle někoho převádět?" Zahuhlal Červenáček a pokusil se zamávat holí. Neúspěšně."Cože?" odvětil notně nahluchlý Dušín, ale pak jen potřásl hlavou. Ať říkal Červenáček co chtěl, on má přece vždycky pravdu.