My little pony: FiM

Great Galloping Gala bylo největší událostí každoroční sezóny.
Pro Celestii a Lunu však bylo zejména nejdelší a nejednotvárnější audiencí. V podstatě celý večer strávily stáním v trůním sále a vyměňováním zdvořilostních frází s důležitými poníky své říše.
Ačkoli jejich barvy byly pestré a jejich róby soutěžily v originalitě a šokovém potenciálu, jejich řeči byly jako kolovrátek, jejich úklony byly na milimetr přesně vyměřeny a jejich představa o zábavě spočívala v lehce znuděném korzování a ohrnování nosíků nad vybranými lahůdkami i barevnými koktejly.
Celestia doufala, že když pozve šestici kamarádek z Ponyville, podaří se jí zatuchlou atmosféru "dvorské zábavy" poněkud rozvířit.

Stála v trůním sále a hleděla do očí svojí sestry.
Ale ona to už vlastně nebyla její sestra, nebo ano?
Byla vyšší a měla na sobě brnění z materiálu, který Celestia nedokázala zařadit.
"V Equestrii může být jenom jedna princezna," vykřiklo stvoření, které už jistě nebylo Lunou, a dodalo s ďábelským smíchem: "...a to jsem JÁ!"
Celestia zaměřila veškerou svou sílu do štítu, kterým odrážela magii té druhé.
Jak se štít posunoval, dotkl se jednoho z nádherných vitrážových oken - toho, které zobrazovalo porážku Discorda.
Kruhové olověné spoje se při kontaktu s mocí slunce vypařily.
Z překrásné mozaiky zbyly barevné střepy.

Luna po návratu trpěla samomluvou. Její stráže i většina poníků vyskytujících se na hradě rychle pochopila, že když začne mluvit hlasem, který není canterlotský královský, je načase ustoupit či splynout s nejbližší stěnou, a dopřát princezně soukromí.
Jediný, na koho se to nevztahovalo, byla Celestia. Ta totiž měla podobný problém. Během prvních dní Lunu několikrát lehce vystrašila tím, že kladla otázky "Co bys na to řekla, Luno..." nebo "Co bys udělala na mém místě, sestřičko..." a vzápětí si na ně sama odpověděla.
Každá usoudila, že přimět tu druhou, aby se raději svěřovala jí a poslouchala případný názor, bude jen prospěšné.

Luna si právě pochutnávala na svém oblíbeném salátku z jarních lístků. Najednou kousla do něčeho, co chutnalo odporně. Navíc cítila, jak jí na jazyku a nozdrách začínají naskakovat pupínky. Zuby vytáhla zbytek té pohoršující zelené trubičky z misky, a vylevitovala si jej do výše očí.
"Myslím, že jsem alergická," konstatovala, a snažila se se nedrbat.
"Povolení dát dohromady likvidační četu, která odstraní pampelišky z celé Equestrie!" ozval se její velitel tělesné stráže.
Než stihla Luna odpovědět, ozval se hlas její sestry:
"To snad nebude potřeba. Stačí, když je Green Pasture odstraní ze salátů."
Celestia Luně podala kelímek s léčivou mastí.

"Pumpkin Cake, posaď se, cukrátko. Povim ti příběh!" zvala Applejack.
"Equestrie je veselý a krásný místo, žejo?" začala blondýnka. "Ale tak tomu nebylo furt. Kdysi dávno najednou sem padl takovej ošklivej stín a splín. Celestii chvíli trvalo, než zjistila, co se děje. Ona totiž naše země je propojená právě s Crystal Empire - nejradostnějšim, nejláskyplnějšim místem na světě, který nám sem normálně září. Ale tehdy ho zabral takovej zlej černokněžník, Sombra mu řikali. Udělal všem smutně... Celestia s nim bojovala, ale von nechal Empire zmizet, tak ho nemohla uplně zlikvidovat. Naštěstí uvěznění stačilo, aby vod něj byl pokoj... na tisíc let"

Sugarcube Corner byl v obležení - ostatně jako každý rok před Hearts and Hooves Day. Mladí i starší postávali u výkladů, nebo obcházeli kolem, hledajíce ideální sladkost pro své nejdražší.
Pan a paní Cake pobíhali od jednoho ke druhému, radili, pomáhali a dozdobovali. Pinkie Pie jako obvykle hopsala nadšeně kolem, vyzvídala a nabízela, že pro tu kterou šťastnou klisničku připraví překvapení.
Několik poníků, kteří se pustili do kousků 'na ochutnávku' začalo pohoršeně prskat.
"To je nechutné," prohlásil dokonce jeden.
"Na to si zvyknete," konstatovala Pinkie. "Rarity mi tvrdila, že dietní cukroví je právě in..."
Místo cukrátek tentokrát všichni koupili milým kytičky.

Trvalo nějakou dobu, než se infestaci Parasprity ve Filydelphii podařilo dostat pod kontrolu. Celestia se vrátila do Canterlotu naprosto vysílená.
Luna, která ji vystřídala, znechuceně nakrčila nosík.
Nechápala, jak někdo mohl tyhle potvory považovat za roztomilé. Pastelová kulička "chlupů" s křídly, a nechutně obrovskýma očima. A to nemluvila o jejich stylu rozmnožování (vypadali asi jako kočka, která dělá hairball...).
Luna si povzdychla, když viděla poníky z Celestiina pochodového orchestru vyčerpaně podřimovat. Naštěstí ona sama dávala přednost modernější výbavě.
Její strážci se na její pokyn opřeli do vozíku, na kterém spočíval obrovský gramofon s nejnovějším hitem od Octavie a Vinyl Scratch.

Kdyby se jí někdo zeptal, kdy se zamilovala do Shining Armora, asi by nedokázala odpovědět. Starala se o malou Twilight - a možná to byla právě sdílená láska k té malé a trochu společensky neobratné klisničce, která jim ze začátku našeptala, že mají něco společné.
Nebylo také divu, vždyť princezna Cadance byla prakticky synonymem lásky už od chvíle, kdy jako malá zlomila žárlivé kouzlo zlé Prismie a získala svůj cutie mark ve tvaru krystalového srdce.
Že našla hřebce, jehož láska se té její dokázala vyrovnat, jí však - trochu paradoxně - prozradila svým útokem Chrysalis.
Kombinovaná síla jejich vzájemné lásky dokázala prozářit Equestrii.

Sweetie Belle konečně kapitulovala, a uznala, že hudební nadání má něco do sebe. Cutie Mark Crusaders zakládaly hudební skupinu. Jenže, než vůbec začaly, pohádaly se, jaký žánr by měly hrát.
"Musíme šokovat," usoudila Scootaloo. "Punk bude to pravé."
"Punk je nejen mrtvý, ale i pohřbený," oponovala Sweetie Belle. "V módě je soul a jazz."
Apple Bloom si svoji lásku ke country radši nechala pro sebe.
Další rozkol však přišel záhy. Název jejich nového uskupení.
"New Trio," nadhodila Scootaloo.
"Proč se máme jmenovat po pískajících hlodavcích?" podivila se Apple Bloom.
"Co třeba... Klisny z Hvězd?" navrhla Sweetie Belle, než Scoots vybuchla.

Málokdo si těch změn všímal.
Obloha, která byla tisíc let stále stejná, najednou byla s každou nocí nová. Hvězdy, které neměnně visely na svých místech v příhodně pojmenovaných souhvězdích se najednou začaly přesouvat.
Když to Twilight Sparkle - vybavená silným teleskopem a nezměrnou zv(í/ě)davostí - zaznamenala, pokoušely se o ni mdloby, protože to šlo proti veškerému jejímu (poněkud OCD) smyslu pro pořádek.
Dnes na obloze zářil z hvězdných diamantů vyskládaný Canterlotský hrad.
Princezna Luna si spokojeně prohlédla svůj výtvor.
Od té doby, co se vrátila, už nepřikládala takovou váhu tomu, jestli krásu noční oblohy někdo ocení.
Užívala si toho, že může tvořit.