Praha 78

Signálů přibývalo pozvolna. Zprvu to vypadalo jako nevinný vzestup lokálního patriotismu. Lidi začali nosit čepice a placky s logy městské části. Na vinohradských ulicích parkovala auta s vlaječkami Prahy 2.
Na policejních poradách se ale probíralo zvýšení pouličních šarvátek, zejména v ulici Na Folimance, na hranicích Prahy 4. Na Akci Dášeňka, upozorňující na přejmenování parku na Sady bratří Čapků, dorazila skupinka demonstrantů z přilehlé Prahy 10 s transparentem: ČAPCI PATŘÍ DESÍTCE!
A pak přišla pověstná demoliční jízda.
Kdepak psychopat. Nabouraných 51 aut patřilo bez výjimky rezidentům dvojky.
Policejní pirát byl ze Smíchova.
Starostka svolala mimořádné zastupitelstvo. Potřebovala mít volné ruce.

Byla zase zpátky. Praha. Domov.
Ale né. Nesnášela letiště. Nesnášela to hemžení. Nesnášela davy.
"Honem, honem!"
"Kde mám kufr? Zlodějí!"
"Anežko, kde jsi?"
"Vážení cestující..."
Náhle mě upoutal nějaký incident. Na kraji haly stála maminka s osmiletým klukem, který si hrál s jojem.
"Paní? Je mi líto, ale váš chlapec si nesmí hrát s tímto jojem, to má logo Prahy 2 a zde jste na Praze 6."
"No a co? Mé dítě si může hrát s čím chce."
"Nemůže." Muž vyrazil dítěti jojo z ruky.
Poté do mě strčil nějaký pán a já dvojici ztratila. Ale co se to děje?