Staré království

Pohraničí nikdy nevypadalo klidněji než teď. Mrtví byli spoutáni píšťalami, Abhorsenka byla v Belisaere, což znamenalo jednak svatbu s Prubířem a jednak to, že nebyla zapotřebí zde. Čas příjemně plynul a nuda zírala ze stanovišť.
Staré bodáky a zbroj časem zrezivěly a byly nahrazeny. Místo nich přišly pohraničníkům supermoderní zbraně včetně slušivých a zaručeně neprůstřelných vestiček, které vypadaly skvěle při vojenských přehlídkách.
...Dost času na karty i alkohol - prostě pohodička.

Ve sklepě Abhorsenova domu se ze spaní zavrtěl černý kocourek jménem Kerrigor, ale nejmenší ze všech zvonů na jeho obojku se neozval. Srdce mu dávno zpráchnivělo.
Jeho den se přiblížil.

Sestra mu na dnešek uložila čtení Knihy Mrtvých.
Nechtělo se mu... Věděl, že pokud znovu najde odvahu vejít do Smrti, nevyhne se střetu.
Jestli ho k tomu Ellimere donutí, vyjde konečně najevo, že žádný Abhorsen není a nebude a Hráz si pro něj přijde! roztřásl se Sam a už se zvonců ani nedotkl.
Ponořit se do Smrti ho odjakživa děsilo...
Ledový proud - dravější než vody Ratterlinu - chňape po nohách a podráží je.
Samovi se rozklepala kolena... Tam, ve Smrti, čeká nekromant, aby ujařmil jeho duši.
Až praskne, že Knihu už měsíce neotevřel, všem dojde, k čemu byl dobrý princ Sameth.

Bílý kocour podřimující na zápraží Abhorsenova domu se protáhl a rozmrzele lapal po rybkách, které tu a tam vyskakovaly z bystrého, mohutného proudu Ratterlinu. Nechytil ani jednu.
Když se vrátil, byl Kalliel už zase ve snách... Poslouchal tlumené ozvuky z rozkopané díry v růžové zahradě, kterou vyhloubil během doby, kdy byl Macek zavřený ve sklepě.
Do vůně růží se najednou jako šalebný tón zamíchal rozmarýn.
Už se mu zase zdálo o Ní. O paní v bílé říze, která tesklivě zpívala. Její hlas připomínal vzdálené volání hvězd deváté brány, volání Smrti.
"Zamilovaný pitomec! Kopal v zapovězené půdě a teď to má."

Belisaerský byl rodák
náš čacký kapitán Rum,
v dáli se zdvíhá Naviják,
johohó, ať teče rum!
Břehy omlel až do běla
náš silný kapitán Rum,
racci šílí, jde kapela:
johohó, ať teče rum!
Saerské moře vítá už
náš známý kapitán Rum,
městečko, náves, studně skruž,
johohó, ať teče rum!
Domov se blíží, šedá skráň,
náš starý kapitán Rum,
hrdina vrací se, tak vstaň,
johohó, ať teče rum!
Ryk kotevního řetězu,
náš vlídný kapitán Rum
poručil sudy vyvalit,
johohó, ať teče rum!
Každý rok tudy vyplouval
náš dobrý kapitán Rum,
zde syna svého pochoval,
johohó, ať pláče rum,
ať pláče rum!