Novinky ze světa sportu

Klíštěcí sportovní lezci, kteří se na Všezvířecí olympiádě umístili v kategorii drobných členovců na historicky nejlepších pozicích, to přehnali s oslavami.

Celou noc sosali Bloody Mary a ráno byli tak napití, že nechytili vlak, kterým měli odcestovat. Všichni členové psího baseballového týmu jim utekli.
Nakonec museli vzít zavděk méně pohodlným ježčím autobusem odjíždějícím za soumraku.

„Někdy mi moji svěřenci vážně pijí krev,“ komentuje událost trenér klíštěcích lezců. „A to mám jenom hemolymfu.“

„Trenér by neměl dělat zlou krev,“ brání se jeden z lezců. „Vždyť jsme ani nepáchali žádné výtržnosti v opilosti. I když jen proto, že z cizího krev neteče.“

Pořadatelé házenkářského mistrovství malých savců řeší neobvyklý problém.
Přibližně v polovině turnaje totiž došly všechny náhradní míče. Za vše může tým tasmánských čertů, kteří mají ve zvyku chytat míč pomocí zubů. To sice pravidla dovolují, ale míče zjevně nejsou konstruované na abnormálně silný stisk čelistí ďáblů medvědovitých.

„Můj otec byl posedlý zdravou výživou, a kromě masa mě nutil často chroupat zrní, takže dokážu skousnout cokoliv. Hráči to asi obkoukali,“ vysvětluje záhadný fenomén trenér týmu.

Organizátoři však mají problému plné zuby.
„Ať jdou k čertu! Jestli s tím nepřestanou, nechám je diskvalifikovat. Dokážou ďábli skousnout i diskvalifikaci?“ dodává jeden z nich.

Vraní šampionka ve stolním tenise má novou trenérku, překvapivě se však jedná o vránu šedivku. Mezidruhové rozdíly ovšem sportovkyně neřeší.
„Potmě je přeci každá vrána černá,“ glosuje situaci tenistka. „Předtím mě trénoval havran a nikdo se nad tím nepozastavil.“

Právě proto se tenistka rozhodla spolupráci s předchozím trenérem rozvázat – scházel jí prý vraní pohled na hru.
„Havran jednoduše neměl vraní oko,“ dodává sportovkyně. „Ne že bych plánovala někoho otrávit, samozřejmě.“

Jak se zdá, spolupráce funguje.
Na prvních třech turnajích, které odehrála pod vedením nové trenérky, sportovkyně vyzobala všechny zlaté medaile.
Zlý jazykové proto spekulují, jestli ji netrénuje spíše nějaká straka.

Pořadatelé hadího plazivého maratonu se musí vypořádat s neuvěřitelným skandálem. Plazí investigativní časopis Bez šupin zveřejnil reportáž o tom, jak se organizátoři snažili identifikovat závodníky, kteří porušili pravidla účasti.

„Dostaly se k nám informace, že se do závodu pokusilo infiltrovat několik slepýšů,“ vysvětluje pořadatel maratonu. „Potřebovali jsme je najít.“
Zvolili k tomu však velmi kontroverzní metodu. Podezřelé účastníky jednoduše chytili za ocas a drželi.
„Byla to amputace bez jakéhokoliv umrtvení, natož anestezie,“ popisuje jeden z poškozených.

Slepýši se přitom do soutěže nepřihlásili pro vítězství, nýbrž kvůli tomu, aby upozornili na potřebu změny pravidel.
V ještěřím maratonu totiž většinou šanci nemají.

Tragédií málem skončil lososí závod v plavání proti proudu. Několik plavců totiž na soutoku řek špatně odbočilo a vydalo se mimo soutěžní trasu.

„V jednu chvíli jsem si uvědomil, že neplavu v tak velkém hejnu jako doposud,“ popisuje jeden ze sportovců. Jenom o pár metrů dál zabloudilce nepříjemně překvapilo několik medvědích rybářů.
„Předpokládali jsme, že jsou to rozhodčí, ale rozhodovali jen o tom, koho si dají k obědu. Naštěstí jsme se rychle otočili,“ dodává plavec.

Všichni lososi se naštěstí nakonec dostali do cíle zdraví jako rybičky, je však otázka, jestli se během příštího závodu budou cítit jako ryby ve vodě.

Byl jednou jeden šnek, který snil o vítězství v běžeckém závodě, pokaždé ale skončil úplně poslední. Ostatní závodníci už byli několik hodin zpátky doma, když on se teprve osaměle plazil cílovou rovinkou.
Byl smutný a chtěl se sportem skončit.

Jednou před závodem potkal geparda, který už vyhrál několik medailí.
„Ty se máš, geparde,“ řekl mu, „že ses narodil s nohama. S rychlýma nohama.“
Gepard povídá: „Neboj se, něco vymyslím.“

Na startu vzal šneka na záda a za pár vteřin s ním proběhl cílem.
Hlemýžď jen valil své oči na stopkách.

Medaili ten den sice nezískal, ale zato našel nového kamaráda.

Místo s medailemi odlétají domů s ostudou. Tak by se dala charakterizovat účast kaloňů na gymnastickém mistrovství.

Kaloň, jenž měl předvést sestavu na kruzích, se na ně pověsil a zůstal nehybně viset. Posléze však tvrdil, že se zběsile houpal. Neslavně dopadl i další gymnasta, který soutěžil v prostné. Ten na cvičební ploše usnul.

Příčinou jejich selhání byl pravděpodobně bujarý večírek, co kaloni uspořádali den před závodem.
Sportovci sice tvrdili, že tam konzumovali pouze vybrané ovoce, například hrozny, brzy se však ukázalo, že některé hrozny byly značně zkvašené.

"Nejspíš jsme to s tím kalením poněkud přehnali," uznal nakonec jeden ze sportovců.

Známý zaječí golfista utrpěl lehká zranění poté, co ho přímo na hřišti napadla skupinka opilých dikobrazů.

„Seděl jsem sám v jedné z jamek a promýšlel strategii,“ popisuje golfista, jak incident začal. Dikobrazi ho prý nejdříve litovali a nutili ho vesele poskakovat. Pak se z nějakého důvodu rozhodli na něho zaútočit, údajně proto, že působí osaměle.

„Byli tak opilí, až jsem se divil, že nevidí zajíců víc,“ nechápe sportovec důvod útoku. „Jenže kdo chce zajíce na golfovém hřišti bít, hůl si vždycky najde. Naštěstí nejsem žádné ucho, a tak jsem jim utekl.“

Prý to ovšem bylo jen s odřenýma ušima.
Doslova.

Kočičí šampion v rychlostním trhání látek hledá návrháře sportovní obuvi, který by mu ušil speciální boty. Ty by měly zakrývat celé tlapky, ale zároveň mít otvory umožňující vysunutí drápů, protože ty sportovec potřebuje během závodů aktivně používat.

„Sociální sítě podporují šíření všeobecně tolerované úchylky týkající se kočičích nohou. Rozhodl jsem se, že tento trend nebudu podporovat,“ vysvětluje sportovec, kterému je velmi nepříjemné, když někdo sdílí detail jeho tlapek s popisky jako „super roztomilé“ nebo „jů, fazolky!“.

„Ti, kteří si libují v takové kuchyňské tématice, si musí uvědomit, že po kontaktu s fazolkami by klidně mohli skončit oškrábaní jako brambory,“ uzavírá.

Známý chobotničí sportovec navrhuje, aby byl do programu hlavonožčího mistrovství v atletice zařazen nový druh trojboje. Ten by se měl skládat z překážkového plazení, plaveckého sprintu a vrhu kamenem.

„Moje srdce bije pro plavání. Ale ne všechna moje srdce,“ vysvětluje sportovec, co ho vedlo k podání návrhu. „Hlavní srdce nás chobotnic se totiž při plavání zastaví. Naštěstí máme ještě dvě další, párová žaberní. A každé z našich srdcí má právo zamilovat si jinou disciplínu. “

Olihně, které mají podobné anatomické uspořádání, jeho žádost podpořily.

Chobotničí atlet doufá, že jeho podnět projde.
„Je to moje srdeční záležitost. Záležitost všech mých srdcí,“ uzavírá.