DMD Bonus č. 8 pro 28. 4. 2018. Hymna

„Kalhoty nám pošlete,“
Píše vždycky pracovník.
„jenom, prosím vás, už ne
ty formičky na perník.“
Náš poslíček nebojácně
zvoní ‚cink cink‘ u branky.
Bez modřin vrací se vzácně
od téhleté sebranky.
Snad jsou zbrklí, víc než koně,
ale my jim věříme.
Vždyť jen a jenom pro ně
tohle všechno tvoříme:
Skupinové terapie…
Posezení s klaďasy…
Vlky, lidi i harpyje,
nepošlem přec do basy!
Ať si hnízdí ve své chatě -
když jsou venku ze světa -
my je srovnáme do latě.
To je naše parketa.
Pracovník – ta čeleď dravá:
Maká málo, zato levně.
sice chlastá, marná sláva.
Maj ho rádi, doufám pevně…

Jak na břehu Brandyvíny
hnízdí ptáci vodní,
na hranici patrolují
krajníci den po dni.
Cinky cink, cinky břink,
cinky cinky cinkylinky,
cililinky, cililink,
na hranici patrolují
krajníci den po dni.
Nejsou zbrklí, ba ni líní,
nic ti nedaj‘ levně,
písničku si zanotují,
jak dub stojí pevně.
Cinky cink, cinky břink,
cinky cinky cinkylinky,
cililinky, cililink,
písničku si zanotují,
jak dub stojí pevně.
Jsou to zkrátka hoši smělí,
písnička jim přijde vhod,
lump a zloděj, co je potká,
nadělá si do kalhot.
Cinky cink, cinky břink,
cinky, cinky cinkylinky,
cililinky, cililink,
lump a zloděj, co je potká,
nadělá si do kalhot.

Kde hniezdi tma, svetlo oči nespáli
Statočný paladin, vydaj sa do diali;
Vzdávam hold tvojmu boju
Smejem sa tvojim snom
Veď som bol ako ty
A ty si ako On.
Z ruín Lordaeronu sa vysloboď
Poď, môj šampión, len poď
Nohavice odej zamrznuté
Dušu predaj lacno, kým kupca máš;
Hľa, ostrie čaká, z rún je skuté
Než samotnú smrť si osedláš
Mrazivý smútok dušu rozštvrtí
Telo je vcelku; vitaj, rytier smrti
Cink meča, cink ľadu
Pripi smrti a chladu
Pripi skaze a pádu
Na princovu zradu
Neprehráš, ak sám zložíš boj odveký
Buď zbrklý, chlapče, veď je to len naveky

Holubí národ velebný,
nad mestom vznáša sa.
Kto nás kopancom odmení,
Na jeho gate môžem vy…
Hrkú hrkú hrkú!
Zaspievame vrkú!
Hniezdiť na strechách!
A natriasať naše perie!
Dá sa lietať v budovách!
Človek nás poženie!
Hrkú hrkú hrkú!
Zaspievame vrkú!
Možno zbrklý uletím,
avšak ja si pamätám,
Kam srdcom patrím!
Po sochách bude ta, tam!
Hrkú hrkú hrkú!
Zaspievame vrkú!
Lacno nás oni nakŕmia,
omrvinky starého chleba.
Cudzinec povie, ó mía!
Nuž padlo to na teba.
Hrkú hrkú hrkú!
Zaspievame vrkú!
Holubí národ vznešený,
nejaké cink nás neplaší,
umelý dravec vyvesený,
vojnu nám nevyhlási!
Hrkú hrkú hrkú!
Zaspievame vrkú!

Tajné město uvnitř skryté,
tajemným se leskne třpytem.
Ač je staré, je i mládo,
lid svůj vždycky mělo rádo.
Cink, cink, zvony zvoní,
pokud z města pocházíš.
Máš-li navíc paměť sloní,
historií procházíš.
Pevně zapni pásek kalhot,
Vypravěč ti bude druhem.
Věř tohle bude rachot,
budeš tajným dobrodruhem.
Levně ti však město nedá,
zážitek tvůj životní.
Navždy budeš toužit, běda,
po zbrklé toulce sobotní.
Jako pták ve větvích vrby,
hnízdit budeš pouze zde.
Neposlouchej lidí drby,
prožij život v zdejších zdech.
Tajné město uvnitř skryté,
tajemným se leskne třpytem.
Ač je staré, je i mládo,
lid svůj vždycky mělo rádo.

Pějeme dnes tobě píseň
Pracovníku, otče náš
Skoro tady není plíseň
A všechny nás dobře znáš
Zašíváš naše kalhoty
Baštíš naše perníčky
Když zbrklí jdem na dobroty
Hlídáš klíč od ledničky
Chráníš nás před klaďasama
Nepouštíš sem hobity
Hnízdíme tu pod lesama
Přiměřeně nalitý
Nemáš žádnou trapnou jizvu
Nejsi žádnej nosista
Považuješ nás za výzvu
Seš správňáckej přednosta
Hráváme si na babičku
I když holt bez Karkulky
Zvykáme si pomaličku
Na diskuze bez kulky
My jsme tvoje sta-á-nice
Prostě tvoje parta snů
Cink tradydá ta lednice
Drží dobře, do hajzlu
[: Kéž vždy vodku levně koupíš
Kéž jsi navždycky už náš :]

Můj chrabrý Králi koní, snad odpustí mi Eru,
když za tebou přicválám do síně v pološeru.
Podoben tvojí slávě můj kůň se zbrklý vzpíná,
a na královském stole slib vypitého vína.
Má helmice kožená, a kalhoty jsou tkané
jen z věrnosti a lásky, můj nejjasnější pane.
Však důvěra se levně v tvém panství koupit nedá,
v kom zrada hnízdí tiše, tu na hřbet smrt mu sedá.
(Cink! A postroj padá, muž utopil se v hlíně.
Já poklekaje k trůnu, on usměje se líně.
Král Theodén je mrtev, ať žije králík s mečem,
když po rohanské zemi jen zbabělá krev teče.)

Bradabrada, Bradabradavice,
jsou pro starý čačarodějnice.
Nás mladý však nebaví,
my jsme zbrklí, to se ví.
Cinky cink, cinkylinky,
dívko, honem, smyj ty šminky.
Chlapče, žádný novoty,
nedejmerlin, kalhoty.
Heslo dne je – učte se teď spolu,
ať jste z Nebelvíru nebo Mrzimoru.
Znalosti vnutí nám levně,
Stačí se učiti – zjevně.
Cinky cink, cinkylinky,
dívko, honem, smyj ty šminky.
Chlapče, žádný novoty,
nedejmerlin, kalhoty.
Na věži si hnízdí moudrý sovy,
Na tý druhý víc se student dozví.
Jak se líbat a tak dál,
Kdo by se jí vyhýbal.
Cinky cink, cinkylinky,
dívko, honem, smyj ty šminky.
Chlapče, žádný novoty,
nedejmerlin, kalhoty.

Odvážlivcům
Libo výbor mít
Víc než doufat
Se zlem se chcem bít
Refrén: Vé Ó El
             Dé É Em
             Ó Er Té
Energicky
Mocně drcnem Řád
Tyranii
Raddlea z sedla hnát
Kdo se zbrklý
Vrhá trhat Řád
Život svůj chce
Levně zjevně dát
Pokud budeš
Jako žako mlít
Vyžereš to
Šotka potkat líp
Taky nesmíš
V pití býti flink
Náladu i
Zdraví spraví cink
Vždycky budem
Národ kalhot ctít
I když na nás
Rachot trampot zní
K výšinám hleď
Věrný hvězdných drah
Jenom vzhůru
Při zdi hnízdí strach
Kdo k nám patříš
Bravo právo! pěj
Dobrým mokem
Opoj odboj! Hej!

Natáhni kalhoty, chytni rýč,
zaryj hluboko do záhonu,
máš tam pýr a ten musí pryč.
Obuj si kroksy, konev vezmi,
dones semenům litry vody,
my rostliny jsme půdy vězni.
Sundej z jabloně budku shnilou,
pěnkavy jsou dnes vybíravé,
nepřinutíš je hnízdit silou.
Prosvětli korunu víc než zevně,
vyhoď už nůžky rozskřípané,
dvakrát platí, kdo koupil levně.
Když kolem sršní matka létá,
ty jeden zbrklý, nech ji žít,
oceníš ji na konci léta.
Vyndej sekačku, hospodáři,
tráva už stihla řádně vzrůst
a klíšťatům se skvěle daří.
Pilně se sehni, nebuď flink,
skalka si žádá tvojí péče...
Za brankou někdo cinky cink.