Pokud si chcete zřídit uživatelský účet, napište nám prosím na sos.hp.ff (zavináč) gmail.com. V mailu prosím uveďte zejména to, pod jakou přezdívkou u nás chcete vystupovat!
Wei Wuxian byl mladý, arogantní a velice silný. Byl čtvrtým na seznamu nejžádanějších partií a měl talentu i charisma na rozdávání. A moc dobře to o sobě věděl. Věděl ale také, že je pouze synem sluhy. Wei Wuxian se připravoval na to, že bude vždy pouze po ruce Jiang Chengovi, až se ten druhý stane vůdcem sekty. ... ...Dokud mu nevznikl dluh u Wen Qing a Wen Ninga. Wei Wuxian se stáhl do ústraní, spolu s jejich rodinou. I tak byl některým trnem v oku. A teď už neměl ochranu sekty Jiang. A ti lační po jeho moci dávno spřádali plány.
Ráda si představuji drabble v novelovém kanonu, i když u tohoto drabble to nemá nijaký význam.
Z mého porozumění se ve staré Číně neoslovovali "ty" či "vy" (a vlastně anj "já"), pokud se nejednalo o skutečně blízké dobré přátele. Všichni se oslavovali jmény či funkcemi, proto je drabble napsané tak, jak je napsané, co se oslovení týče.
Nejhrozivější a nejmocnější patriarcho Yillingu,
jsem ideálním kandidátem na učedníka patriarchovy nekromantické sekty. Patriarcha by měl zapomenout na všechny ty pomatené budižkničemu shromažďují se kolem pohřebních vrchů, to já jsem ten, kdo nejvíce rozumí patriarchivým ideálům a bude nápomocen v rozvíjení temné kultivace.
Patriarchova síla a schopnosti mě nenechávají chladným. Krev mi v žilách proudí a nápady přicházejí.
Již jsem si vyzkoušel základy nekromancie, a jsem přirozený talent, věřím, že patriarcha plně ocení můj potenciál.
Spolecně ukážeme světu a těm zbabělým a pokryteckým sektám, v čem spočívá skutečná síla.
Bude mi ctí být nápomocný patriarchovi v podmanění světa.
- Xue Yang
Xue Yang je něco jako největší fanoušek partiarchy Yilling - Wei Wuxiana. Je to až málem roztomilé, kdyby to nebylo tak creepy. A kdyby se totálně neminul.
Xue Yang sní o tom, že budem učněm zvrácené moci. Wei Wuxian se mezitím snaží přesvědčit Wen Qing, že by měli pěstovat brambory namísto tuřínů (protože mu nechutnají) :)
V domku na okraji Oblačných zákoutí seděl v lotosovém sedu mladě vyhlížející muž. Černé vlasy mu spadaly do půli zad převázané bílou čelenkou. Meč Shuoyue odpočíval ve stojanu vedle dveří nevytažený již slušnou řádku dní…
Stačilo by, kdyby kultivátor otevřel své tmavé oči a vyhlédl z okna. Spatřil by osmnáctiletého mladíka klečet na svém dvoře v prosebném gestu čekající jenom na něho. To se však nestalo. Lan XiChenovy myšlenky se toulaly daleko v minulosti.
Tehdy se s A-Yaem skrývali v nejen banánovém háji a ty vzpomínky by nikdy za nic nevyměnil!
Vítr otočil stránkami obrázkové knížky, kterou tenkrát sám maloval…
______________________________________________________________________________
Předpokládám, že z tohoto fandomu tu zase tolik drabble nebude, ale protože se toho teď nemůžu zbavit, potřebuju se z toho zkrátka vypsat, tak mi to snad prominete :D
Jo, nevím jestli takto zmíněné téma stačí. Ale kdyby náhodou ne, alespoň jsem to zkusila :D
