DMD Bonus č. 6 pro 22. 4. 2011

Téma: Nástup!
Lórienským lesem se rozléhal křik a tiché tepání elfských nohou o zem.
„Nástup! Říkám nástup, vy bando kulturních barbarů a duševních diletantů!“ Celebornův hlas hřímal nad hlavami spěšně se šikujících elfů. Hněv jejich pána je natolik zaskočil, že ani nic nenamítali proti takovémuto despotickému přístupu. Pár jich dokonce nenápadně skrývalo provinilé obličeje za dlouhé vlasy.
„Dobrá,“ prohlásil pán lesa, když se konečně dostavili všichni, „máme celou věčnost na to, abychom tu v tomhle nástupu stáli. A budeme tu stát, dokud se nedozvím, koho z vás napadl ten neskutečně vtipný nápad, zabalit lembas pro Společenstvo do stránek mého přísně tajného deníku?!“

Téma č. 20: Nástup!
Už potřetí jsem to zkusil po dobrém: „No tak, kamaráde, tak tam vlez.“
Nosorožec se na mě podíval moudrým okem a zůstal nehybně stát.
„Parchante jeden, koukej tam padat!“ kopl jsem do dveří nákladové zdviže, až to zadunělo. Jediným efektem byla ozvěna v chodbě.
Vzpomněl jsem si na obrázek, jak se osli lákají přes řeku mrkví na provázku. Neměl jsem ale ani mrkev ani provázek, tak jsem ho zkusil nalákat na bonpari. Červené zabraly a nosorožec rozvážně nastoupil, dokonce mi u toho přišlápl špičky polobotek.
Že já si v té hospodě radši nepořídil opici. Ale aspoň bude mít Božka radost.
AN: je to děsné BJB, ale chtělo ven tak moc, až mě vytáhlo z postele. Kdo by to nechápal, tak tady: http://www.youtube.com/watch?v=w1lBJAsPRMA

Nahrazuji téma: Krev
Věnováno skvělým týpkům z lemuřínské Hematologie, a také všem, kteří kráčí životem jako po laně. Udržujte balanc!
Lano je perfektní. Našponované k naprosté dokonalosti. Klidně ho můžete vnímat jako pohodlný chodník a tu hloubku pod sebou nevidět. Vítr už nefouká. Vzduch voní tak, jak to dovede jen v květnu.
Rozpřáhnu ruce a vykročím...
Jeden krok, druhý. Nádech. Můžu vzlétnout, když se mi zachce. Teď by to šlo. Teď, když gravitace předstírá, že není.
Udělám arabesku. S lanem mě pojí jen jedno chodidlo. Nádherně snadné...
"Páni, vy jste to prospala! Vůbec jste nevnímala, že vám měním konzervu. Není vám zima?"
"Je mi skvěle."
"Máte natankováno, bude to jenom lepší."
Já vím. Vlastně jde jen o to, udržet balanc...

Komu by se nelíbilo, že je drabble česko-anglické, věřte, že je podle skutečné události a přeložením by onen dialog jaksi... ztratil smysl.
Nahrazuji téma č. 15 Co je psáno, to je dáno.
***
"I bet I can defeat you."
"Dream on, love!"
Hrobové ticho proťalo křupání písku pod dopadajícími podrážkami. Utíkající dívka se zastavila teprve u lavičky, zastrčila si neposlušný pramen vlasů za ucho a pohlédla zpět.
"See? Told you."
Chlapec se k ní po chvilce připojil a rezignovaně pokrčil rameny.
"Alright, you won."
Zeširoka se na něj usmála.
"I always do. And you know what?"
"What?"
"I want a song as a reward. Write one for me, will you?"
Vysmekla se jeho sevření, se smíchem se znovu rozběhla a chlapec za ní zůstal hledět, dokud poslední záblesk zelených šatů nezmizel v dáli.

Téma: Krev
Zapomněla, jaké to je, mít hlad. Ještě ráno byla mátožná, ani z postele nevylezla. Večer ji však přichystal hostinu. Ten muž si k ní vlezl dobrovolně. Možná ji neviděl, pravda, ale nebránil se. Když si k němu přisedla dáma, zaradovala se dvojnásob. Tak plné bříško neměla již dlouho. Spokojeně vrněla. Cítila se tak plně, jako by byla jenom z jídla. Mísilo se, bublalo. Měla dokonce pocit, jako by čekala potomka. Usmála se. Muž něco povídal, živě gestikuloval a čas od času ukázal přímo na ni. Je krásná, je středem pozornosti! Blecha se zapýřila. Nevšimla si ženina malíčku a ostrého nehtu.
Poznámka: Kdo nezná předlohu, můžete si ji přečíst zde. Překlad jsem na internetu nenašla. :)

Téma: Nástup!
Výcvikové centrum pilotů RAF, někdy v bouřlivých dobách druhé světové
Leandrovi nebylo dobře. Bolela ho hlava. Na nástup však dorazil první a velmi ho potěšilo, když uviděl Liama dobíhat mezi posledními.
„Angláne.“
„Pudlíku.“
Liam vypadal, že se dobře baví.
Nástup skončil a vlkodlak vyrazil zpět ke své ubikaci. Když se svlékal, všiml si, že má na uniformě podivné růžové fleky. Svraštil čelo a zamyšleně se podrbal na hlavě. To co však pod prsty ucítil, nebyly jeho vlasy. Doběhl nejbližšímu zrcadlu. Místo svého obvyklého účesu měl bílo-růžové naondulované cosi. Skoro to vypadalo, jakoby mu na hlavu někdo upustil obrovskou cukrovou vatu. Navíc s mašličkami.
„Angláne! Až tě chytím, tak tě přetrhnu!“

"Takže když Pinkie Pie začala znovu zpívat, ti bizoni začali - pochopitelně - vidět rudě. Náčelník vydal rozkaz ke stampedu. Stoupající prach zahalil slunce podivně narudlou clonou. Poníci začali vrhat připravené jablečné koláče i nezralá jablka. Na straně bizonů se objevují první zranění, padající jsou ušlapáváni svými soukmenovci, kteří nemohou zastavit. Poníci vyklopí bizonům do cesty cisternu jablečného jelly a lepkavá hmota bizony zpomaluje. První řady vbíhají mezi domy a rozrážejí postavené zátarasy. I na straně poníků se objevuje první krev..."
"To by snad stačilo, Robe," zarazila příliš rozjařeného kolegu přísně Lauren Faustová. "Nezapomeň, že ještě pořád je to seriál pro děti."
Nahrazované téma: Krev

Náhrada za téma: poslední petrklíč (18/4)
Na okraji lesa, kam slunce za celý den nezasvítilo, kvetl v trávě petrklíč. Byl červenec - tahle zmatená rostlina musela být pro letošek poslední svého druhu.
Minerva tam stála polovinu noci. Nadšení, které jí po Dougalově vyznání a žádosti kolovalo v žilách, opadalo a studilo.
Když to udělám, budu žít jako matka, uvědomila si. Hůlka zamčená ve skříni. Věčně sehnutá, abych nepřitahovala oči podezřívavých sousedů. A lži. Spousta lží.
Toho rána odešla. Nemohla to Dougalovi vysvětlit a ani se o to nesnažila.
Na tom kousku trávy pod lesem už nikdy prvosenky nevykvetly.
Mudlové, sami nevěděli proč, se tomu místu začali vyhýbat.
---
Dle oficiálního kánonu.

Když si Andromeda a Trixy ještě rozuměly ;) Doplněno na téma 'Krev'.
„Drom, ty jsi tak blbá!“
„Co? Já? To ty sis chtěla hrát! A to tys vybrala nulku!“
„Css... Já ji vybrala, protože tys řekla, že je z nich nejvzácnější!“
„No to je, ale já nevím, proč jsme si prostě nemohli vzít kravý biftek!“
„Protože bychom porušily pravidla!“
„Odkdy ty neporušuješ pravidla?“
„Odkdy se ty staráš o mě? A vůbec, jdi pryč!“
„Tohle je můj pokoj a moje koupelna, Trix!“
„Nemůžu přeci jít zvracet do naší společné! Naši by to nepřežili!“
„Stejně si myslím, že jim bylo jasný, jak to dopadne, už když jsi přišla s nápadem, hrát si na upíry!“

Obávám se, že tohle už je vážně těžký případ BJB. Nicméně nahrazuji si téma krev.
Kapku po kapce dopadala na podlahu. Vystříkalo se jí dnes hodně. Ale teď už se všude kolem rozhostilo smrtelné ticho. Ticho a zápach.
V mnoha domovech však začínal pláč. Ženy tiše vzlykaly do polštářů. Muži skřípali zuby a proklínali osud. Děti chápaly jen to, že se přihodilo něco strašného. Všichni se ptali, co bude dál. Jak budou dál žít? Jak budou jejich příběhy pokračovat? Pocit prázdnoty a neukončenosti byl nejhorší. Někteří se v zoufalství uchýlili do ciziny. Jiní věřili ve vzkříšení.
Voda kapala jen chvilku, ale firma se vzpamatovávala dlouho. Požár v nakladatelství Crew zasáhl českou komikovou scénu opravdu silně.