Nový život
Kostka mi neomylně přihrála č. 6, tedy fingovanou smrt. Tak jo.
Londýn 1904
William Herondale se tvářil vážně. Pak se navíc na Matthewa se Sylvainem zamračil. Ten výraz jeho dobromyslné tváři vůbec neslušel. Hlava londýnského Institutu se vrtěla a dělala tiché ts, ts, ts.
Matthew instinktivně položil svou dlaň na Sylvainovu.
Slíbil příteli nový domov a novou rodinu, když pro tu svou byl Sylvain prakticky mrtvý, a místo vřelého přijetí se mu od strýce Willa dostalo jen chladného mračení.
"Matthew, pane Verlacu," spustil konečně Will, "vaše láska tu nijak překážet nebude, ale je naprosto nemožné, abych přijal Sylvaina Verlaca," vynesl ortel.
"Na druhou stranu," dramatizoval, "zaměstnat Sylvaina Allarda nebude problém," zazubil se rošťácky.
Drobné vysvětlení: Sylvain utekl z domova, protože ho jeho otec nutil do sňatku, přestože věděl, že o ženy nemá sebemenší zájem. Cestoval pod různými jmény, aby ho otec nevypátral a oficiálně je mrtvý, protože ho dva roky nikdo neviděl.
Will, který vede Institut v Londýně, si nemůže dovolit zaměstnat uprchlíka. Ale protože má srdce na správném místě, nemá nejmenší problém předstírat, že ten tmavovlasý čahoun je někdo úplně jiný.
Tímto děkuji kostce za klišé. :-)
- Číst dál
- 3 komentáře
- Pro vkládání komentářů se musíte přihlásit