Drsná realita

Bylo to kouzelné! Třepotající se motýli v břiše, hlava v oblacích, pohled zasněné laně. Láska, opravdová, ne ta vykoukaná z filmů a knížek. Přála si mít křídla, aby mohla létat.
A pak to náhle bylo všechno pryč! Odešel. Bez jediného slova. Zůstaly jí jen oči pro pláč a obviňující pohledy okolí. Cos provedla, že ti utekl? S tebou, holka, není asi všechno v pořádku.
Teď stála na paloučku, kde ještě před pár dny vychutnávali společně přízeň slunce. Šeptal jí něžná slůvka do oušek, dotýkal se jí, byla pro něj vším, tak to říkával. A teď? Ticho po pěšině. Nevrátí se.

Je těžké uvěřit, že mě to taky potkalo. Cítím se být na odpis. Už před lety můj kalendář začaly pomalu zaplňovat data naplánovaných lékařských prohlídek. Pár kámošů umřelo na infarkt nebo na rakovinu, ale já jsem si připadal docela mladý a netknutý časem.
Opravdová rána přišla před rokem, když se mi na hlavě začala objevovat malá (ale stále rostoucí) lysina na hlavě. Manželka mě na ni upozornila se smíchem, ale ve mně by se tehdy krve nedořezal… Dál už to znáte. Méně vlasů, více čnějící lebky. Už žádné hřebeny, žádná bujará kštice. Sbohem, má milá vyholená pěšinko, dnes pohlcena pleší.

"Shoď skopce z kopce, ať je ňáká zábava!" bylo mi řečeno. Že já debil s tou pitomou hrou vůbec souhlasil! No jo! Partička ožralých kámošů. Kluci se potácejí a někteří dokonce padají na zem. Tak vám nevím, jestli je to následkem požití alkoholu na hranici otravy nebo smíchy. Beran má svou beranní hlavu a nechce se pohnout ani o píď. Zato moje svaly se napínají k prasknutí a na čele mi vyvstal pot a žíla. Náhle jsem shozen z kopce já.
"Hele, to neplatí!" rozčilují se ostatní.
"Jak to? Skopec shodil Skopce z kopce! Jakej, o tom přece nebyla řeč!

"Dobrý den, hospodáři!" vkročil do místnosti přespolní mládenec.
"I tobě, chlapče! Co tě sem k nám zaválo?" pohlédl hospodář zvědavě na příchozího.
"Přišel jsem vás, pane otče, požádat o požehnání. Dejte mi, se svolením, vaši dceru za ženu!" soukal ze sebe mladík.
"Mládenečku, to bude nějaká mejlka! Já žádnou dceru nemám! Jseš si jistý, že jsi ve správné chalupě? Támhle Kašper má dokonce čtyři holky na vdávání." pochybuje o zdravém rozumu návštevníka otec.
"Je tu správně!" odpověděla znenadání hospodářka!
" Máš dceru!"
"Abbbr..."
"Je to Jan - a. Chtěl jsi POUZE syny!"
" A ona ví, že není jinochem?" staral se rychle otec.

„Do vlasů bláznivej kluk
mi bodláky dával…“
Jo, dával. A jí se to líbilo, připadalo jí to tak úžasně romantický. On jí připadal romantický. Žádnej mastňák.
A tak měli správnou romantickou svatbu. Věneček z bodláků sice brzy začal dost nepříjemně škrábat a večer měla co dělat, aby jí jeho pozůstatky nezůstaly ve vlasech, svatební kytice z vlčích máků nedožila ani konce svatebního dne a při opékání buřtů se přistihla, že kacířsky sní o tradiční knedlíčkové polévce. A později, že mastňáckým kamarádkám ty zlaté snubní prstýnky docela závidí.
Jo, romantika je hezká věc, ale i ona musí spolu s člověkem zrát.

Průvodce: ... nejstarším jeskynním systémem vůbec. Dvaadevadesát metrů do hloubky a kilometry chodeb, vedoucích všemi směry. Držte se pohromadě.
(Rezonující kroky na roštovém chodníčku. Šustění šusťákovek. Vzdálené kap kap ze stropu.)
Výletník: Vole, tady je kosa... Máňo, máš placatku?
(Intenzivnější šustění, cvak a glo glo glo.)
Chlapeček: (pronikavě): Tatí! Vona mě strká! Ať mě nestrká!
Průvodce: (horko těžko ovládaným hlasem): A prý tu žije příšera, která se specializuje na zlobivé děti.
Chlapeček: (ještě hlasitěji): Tatííí, kde mám transformera?
Průvodce: (rezignovaně): teď zhasnu a ukážu vám opravdovou tmu!
(Cvak. Čenichání. Dus, dus, úprk provázený šustěním šusťákovky.)
Chlapeček: Tatííí!
Výletník: (konečně zaujatý): Mirečku?

Rána
První hlas: Au!
Druhý hlas: Co se stalo?
První: Narazil jsem asi do židle.
Druhý: Proč?
První: Protože jsem ji neviděl.
Druhý: Jak to?
První: Protože je tady tma jak v pytli.
Druhý: Já nic nevidím.
První: Jasně že nic nevidíš, když jsi slepý.
Druhý: Vidím tmu.
První: Tak proč se ptáš, co se stalo?
Druhý: Protože nic nevidím.
První: Říkáš, že vidíš tmu.
Druhý: Ano, vidím tmu.
První: Když vidíš tmu, tak snad vidíš, že je tady tma jak v pytli.
Druhý: Nevidím, co je tady. Vidím tmu.
První: Jakou?
Druhý: Vidím tmu tmoucí.
První: Černočernou?
Druhý: Černou.

Jeden stůl. Jedna židle. Papír, prázdný, ale brzy se v něm zjeví první písmena, doznání tvé nevědomosti. A ona! Krouží kolem tebe jako sup. Postavu má k nakousnutí, ale nechceš si s ní nic začít. Přesto roztaješ, když požitkářsky vydechne: „Máte strach? Potíte se. Připravoval jste se? Je to váš poslední pokus, pokud vím.“
Blekotáš. Měls jinou zábavu. Přemýšlíš nad přijatelnou výmluvou a zároveň víš, že slova jsou zbytečná. Ona ti vidí až do žaludku.
„Ukončíme to. Za tři bude stačit. Berte, nebo nechte být.“
Nabídka, která se nedá odmítnout. Přijmi!
Podává ti index. Vydechneš úlevou. Máš to za sebou.

Nejprve prozkoumali nejbližší okolí, poté prozkoumali území za prvními horami, později se vydali přes velehory dál a dál. Přepluli první moře, přepluli oceán. Objevili nové země a nové ostrovy a všechny je prozkoumali a zakreslili do map.
Začali zkoumat dna moří, začali zkoumat dna oceánů. Postupně odhalili všechna jejich tajemství a všechno zakreslili na mapy.
Zvedli hlavu a zatoužili vzlétnout. Nejprve kousek, pak výš a ještě výš. Do map dokreslili to málo, co ještě nebylo v mapách.
A pak se vypravili do vesmíru a nakreslili mapu Měsíce. A nakreslili mapu oblohy.
A přesto zbývá poslední zcela neprobádané místo.
Nitro člověka.

Připrav se! Několikaměsíční challenge začíná. Dotáhneš ji do konce? Nesložíš se v půli cesty? Dobrá, hrdino, zvol si téma. Připrav osnovu. Obíhej knihovny. Každá knížka se hodí.
Tolik odhodlání. Se vztyčenou hlavou chodíš na konzultace, i když jsi ještě ani pořádně nezačal. Máš velké plány. Víš, že jich vyjde tak polovina?
Vida, tvoji respondenti nejsou tak sdílní, jak sis myslel. Lidé prchají, chováš se divně. Liješ do sebe hektolitry kafe, na všechny vrčíš. Po nocích tě mučí hesla. Jedno střídá druhé, jsou všude. Čas hesel nadešel, brzy ti způsobí pořádný bolehlav. Vytrvej! Odměna stojí za to! Ten titul musíš mít!