The Big Bang Theory

Fandom: Big Bang Theory AU
Poznámka: navazuje na drabble Já jsem tvůj Bůh...
Postupem času si Sheldon na vlastnictví vesmíru zvykl. Líbil se mu ten pocit, že rozhoduje o životech milionů, že jen na něm závisí existence celých světů. Byl to úkol, který odpovídal jeho inteligenci.
Když odešel na univerzitu, nechal Sheldon svůj vesmír doma. Dospěl k názoru, že je za skříní bezpečně uložen. Stabilní teplota a nízká vlhkost mu očividně vyhovovala. Dlouhodobé experimenty fungovaly samy a těch několik bludných komet, které se sem tam srazily, nemohlo existenci Sheldonverse nijak ohrozit.
Po návratu ale zjistil, že došlo k apokalyptické nehodě. Jeho krásný vesmír, který byl bezpečně srolován za skříní, skrz naskrz prožrali moli.

„Šelý, nechceš se přidat k mému čajovému dýchánku?“
„Nechci.“
„No tak, Šely, já, komtesa Gerbera i slečna Pampelišková bychom s tebou rády vypily šálek dobrého čaje!“
„Ty neumíš udělat správný imaginární čaj tak, aby mně chutnal. A stejně je ten tvůj imaginární čaj jenom imaginární.“
„Šely, nebuť protivnej. Slečna Pampelišková se na tebe těěěšííí...“
„Nech mě pracovat. Mám se svými imaginárními kolegy dost práce, tak nezdržuj.“
„Tak jak chceš, necháme ti jenom prázdné šálky.“
„Pro mě za mě, my tu budeme mít svůj vlastní malý čajový dýchánek, že pane Spocku?“ řekl Scheldon a zvedl ještě zapečetěnou zásilku z jaderného ústavu.

Téma: Osmý hřích
Fadnom: Big Bang Theory (něco jako AU, ale zas na druhou stranu... proč by Sheldon nemohl mít za skříní vlastní vesmír?)
Poznámka: Navazuje na má výbuchové drabble Praxe velkého třesku
Postupem času Sheldon zjistil, že vesmír se dá srolovat a schovat za skříň. Zřejmě to vypovídalo něco velice zajímavého o povaze prostoru. Každopádně se rozhodl, že bude vývoj svého experimentu dále pečlivě pozorovat. Dělal si poznámky (včetně tabulek a odpovídajících schémat).
Když zjistil, že na jisté malé planetce vyvinuli náboženství, trochu se zarazil. Ale pak se rozhodl brát svou funkci vážně. Vymyslel jim přikázání a časem i smrtelné hříchy. Z úcty k Douglasi Adamsovi měly oba seznamy 42 položek.
Jedenácté přikázání znělo: „Nepodělíš nulou v oboru reálných čísel.“
Osmým hříchem byla flogistonová teorie.
Byl docela zvědavý, jak to celé dopadne.

Fandom: Big Bang Theory, respektive jakési zcela šílené AU
Sheldonovi bylo sotva šest let, když se to stalo. Měl to být úplně obyčejný pokus. Jeden z mnoha experimentů, kterými si krátil čas, než se dostane k opravdové vědě. Ale něco se pokazilo. Stačila vteřina a náhle se to celé rozprsklo po jeho uspořádaném a prázdném pokoji. Naprostý chaos a entropie.
S hrůzou pozoroval, jak se to rozpíná. Napadlo ho, že z toho bude strašlivý průšvih. Ježíš určitě nebude rád, že si Sheldon stvořil vlastní vesmír. Nemluvě o mámě.
Zadíval se kamsi mezi galaxie. Ještě ke všemu támhle vzniknul život. Teď už to rozhodně nepůjde jen tak zamést pod koberec.

Poznámka: Slash. Miluju Raje a Howarda a stydím se za to, jak jsem je tu zprznila.
Rajesh byl vážně rád, že mezi novináři nebyly ženy. Bylo jednoduché odpovídat na otázky. Říkal i věci, které nechtěl. Třeba pracovní jméno planetky, kterou objevil a kvůli které tu dnes všichni byli. P13X28A bylo tak suché! A navíc jí tak nikdy neříkal. Zarděl se a pohlédl na přátele. Penny s Leonardem se smáli, Sheldonovi to, jak bylo u těchto věcí obvyklé, nedošlo a Howard zíral s otevřenou pusou.
„Proč právě „Howie“?“ zeptal se novinář.
„Její nález jsem věnoval milovanému člověku. Vesmír je dost nekonečný a já dost mladý na další planetární objev, tak proč jí říkat „Chlapec z Nového Dillí“?“

„Příští středu dávají Star Wars I ve 3D, těšíte se?“ zeptal se Leonard.
„Sheldon bude chtít od pondělí stát frontu na lístky,“ podotkl Howard.
„To znamená dva dny monologu o tom, jak strašné asi bude převedení filmu do 3D, a rozebrání všech nevýhod převodu,“ přisadil si Raj.
„Dvě hodiny bude hledat ideální místo s nejlepší akustikou,“ povzdechl si Howard.
„Které někdo obsadí dřív, než se k němu dostane. Celý film bude brblat, že pořádně neslyší!“
„Ale no tak, kluci. Co takhle? Sheldon není proměnná. Vyhoďte ho z rovnice nebo si za něj dosaďte nulu. Těšíte se?“ ptal se Leonard.
„Strašně!“