DMD č. 5. pro 5. 4. 2011. Téma: Lesk a bída kurtizán

Poznámka: Ano. Já si uvědomuji, že to není fér.
"Tedy, pánové," mručel uznale Arazím, "musím říct, že jste se překonali. Vynikající akce. Takovej výkon si zaslouží odměnu."
S tím tvrzením se rozhodně nedalo nesouhlasit. Bylo skoro půl šesté ráno, zima jako v psinci, slabě mrholilo, ale čerstvě zatčený násilník se zaplaťpánbu krčil v antonu. Skočil jim na ten nejstarší trik na světě. Dívky a ženy z celého širého okolí si mohly oddechnout.
"Pojedem?"
Malá skupinka vykročila.
Pološero prořízl nedůstojný výkvik. Kuželem světla proletěl elegantní sametový střevíček.
"Nic ve zlým, pane štábní, ale tohle je ten nejblbější převlek, jaký jsem kdy měl!"
"No to víte, Jarý... Lesk a bída kurtizán."

poznámka: po včerejším depresivním tématu přichází nutná obleva a brzká šedesátá :)
--
Q: Is it true that a group of girls begged you to take their virginities?
McCartney:(shifts nervously) Well, let’s not get deeper into that.
Lennon: (burst out laughing)
McCartney: I meant into the topic. (pokes Lennon in the ribs) But well, yeah. ‘S nice, y’know... the attention and all, but it can get complicated-
Lennon: -especially when their mummies come on the scene-
McCartney: (nodding) -trying to smack the daylight out of you with their umbrellas.
Q: And how do you deal with it? All the girls throwing themselves onto you...
Lennon: (shrugs) We just tell them we’re queers.

přístupnost: viz varování
varování: Totalita je vážně drsná. Pamatujte si to!
poznámka: Za tohle si může sama.
-----------------------------------------------------------------------
O poslední zkoušce, probíhající v pozdních nočních hodinách, se moc nemluvilo. Předzvěsti však byly neveselé. Kandidáty bez rozdílu pohlaví si prý musí vyzkoušet sama pracovně přetížená Diktátora.
Uchazeč dosedl na okraj postele. Tedy obrovské postele s nebesy, ozařované světlem svíček. Místnost ladila do obligátní fialové. Téhle části zkoušky se děsil.
Zatím to šlo: Juliina bibliografie, Diktátorský rodokmen, Péče o Juliánka… Všechno zvládl na výbornou (zhodnotila sama Ministra školství).
Zato teď… Otřásl se. Stojí to za místo Vládního společníka?
Diktátora vešla v lehké saténové košilce, v očích zračící se touhu. Přistoupila blíž a smyslně mu zašeptala do ouška: „Juliiny bety… Zpívej!“

Růžena Dlaňová postavila košík na stůl a začala uklízet nákup. To máme krabička mahagonově červené henny, řasenka, růžové krajkové negližé, předražená saténová sukénka, čtyři páry hedvábných černých punčoch, dva páry hedvábných bílých punčoch, jeden pár síťových punčoch, třpytivě modré oční stíny, Zvláště šetrný prací šampon paní Levandulové pro vysokou trvanlivost vašeho jemného prádla, několik malých balíčků z továrny pana Primera pro zapomnětlivé zákazníky, sada štrasových sponeček, půlka chleba, láhev mléka, pytlík fazolí, kečup, a konečně Bylinný čaj slečny Náprstkové, který vás zaručeně a bezpečně zbaví všech potíží a trapných chvilek způsobených nadýmáním.
Občas se jí chtělo utratit všechno za večeři.

Poté, co mě opustil Ben, který mi dal základy v použivání Síly a Yoda jenž je ve mě upevnil a udělal mě posledním Jedim, zemřel i můj otec Anakin.
Přestože byl část života znám jako Darth Vader, sithský učedník krutého Palpatina, dokázal jsem ho před smrtí obrátit na světlou stranu Síly. Vycítil jsem v něm dobro. Stále se nevyrovnal se smrtí mé matky Padmé. Proto jsem to dokázal snadněji než jsem čekal, i když v poslední chvíli jsem se bál, že mě nechá napospas Palpatinovým bleskům. Než zemřel nechal si sundat helmu a já uviděl upřímný lesk v jeho očích.

Dlouhé, hubené nohy v krásných vysokých botách. Na sobě mají své nejlepší modely. Krásné ženy, které milují sex. Jen za něj berou peníze. A mezi ně budu ode dneška patřit i já. Rozhodla jsem se, že se stanu kurtizánou v nejluxusnějším privátním klubu v srdci Španělska. Sváděla jsem zákazníky a ti si mě vybírali stále častěji. Měla jsem svou klientelu. Ale jeden z nich byl výjměčný. Sex s ním mě bavil. Jenže pak mě předhodil svému příteli. Teprve tehdy jsem zjistila, co to znamená být šlapkou. Nucený sex, urážky a bití. Jsem nymfomanka, ale k sexu mě nikdo nutit nebude.

Jsem kvítek sakury, plující po rozbouřeném moři.
Jsem vějíř chvějící se ve větru.
Jsem papírové paraplíčko smáčené deštěm.
Jsem kouzelná zahrada s bezedným jezírkem.
Jsem tvář skrytá za bílou maskou.
Jsem vůně, vznášející se v čajovnách.
Jsem duše zahalená v pestrém kimonu.
Jsem čajový lístek na dně šálku.
Jsem květinová ozdoba do vlasů.
Jsem tisícem nevyřčených slov.
Jsem ta, co nikdy nedává najevo své pocity.
Jsem ta, co nemá na výběr.
Jsem struna šamisenu, chvějící se pod dotekem hudebníka.
Jsem příběh skrytý v ladném tanci.
Jsem snad všechno, co muži obdivují.
Jsem tajemství, které nebude nikdy zcela odhaleno.
Jsem gejša.

Stála ve své tmavé komůrce a zírala skrz zaprášená okna ven do slunečního svitu. Její mysl bloudila ve vzpomínkách, jak krásně jí tehdy bylo. Hořkost ji bodla do prsou. Milovala ho, milovala ho tak moc, odevzdala se mu, ale on ji opustil. Nechal ji bezmocnou, samodruhou, chudou.
Neměla zuby, chodila v hadrech, ale když pozorovala ulici zalitou slunečním světlem, připadala si tak hezká, jako kdysi. Skoro cítila na rukou hebkost jejích dávných šatů. Teď neměla cit v rukou. Bývala čistá, teď je z ní jen stín potácející se mezi muži s nečistými úmysly.
Ach, Cosetto, kdy tě uvidím, má dceruško?

Nikdy jsem to nebral jako něco speciálního. Obyčejná práce.
Každý si musí nějakou zvolit.
Zaměstnání beru jako možnost přijímat výzvy, které bych jinak neobjevil. Je tolik lidí, kteří se sami nedokážou zbavit problémů. Pomáhám jim. Z tohohle úhlu bych mohl být svatý.
Mohl, kdybych si za pomoc nenechával platit.
Někteří se při platbě dokážou podívat tak, že se cítím jako laciná kurva.
A přitom je to jenom práce.
Pro takové si schovávám speciální zacházení.
Splním zakázku. Samozřejmě.
Pak si udělám radost.
Dám si záležet, aby mi viděli do očí, když je zabíjím.
I laciná kurva umí dodat svému životu lesk.

„Chybi mi jeho usmev,“ skytla mlada carodejka.
„Pamatujes ten zvucny hlas? Jeho jiskrici oci?“ zaseptala Padma.
„Prestan, copak nevidis, jak to nese Levandule?“ zlobila se Parvati.
Levandule sedela v rohu mistnosti a hlasite narikala.
Obe na ni soucitne hledely.
„Když ja si nemuzu pomoct, takhle to nemelo dopadnout.“
„Kez by se jeste jednou tak zarive usmal. A zatocil v tom nadhernem plasti…“
Z rohu mistnosti se ozval zvuk podobny duseni. Levandule se prudce zvedla a zamirila k nedaleke posteli.
„Ja to takhle nenecham!“ sklonila se a polibila lezici telo. „Probud se, muj princi!“
Zlatoslav otevrel oci a s zazvatlal: „Autoglam?“