DMD č. 26. pro 26. 4. 2014. Téma: Je lepší býti mrtvý nežli ženatý

John was not a little lamb, little lamb,
Johnny was a Satan spawn,
he went to church, but gave no damn,
and by the way, he was gay.
Johnny found a pretty girl, pretty girl,
brought her home like a good sweet son,
bought her a ring with a shiny pearl,
that he’s a fag, he’d not say.
Built a house and bought a car,
still the wife nagged on, oh John come on,
he thought he’d run, didn’t get far,
he knew he couldn’t stay.
Hung himself on his fancy tie,
his whole damn life, it was a lie.

Pracoval, staral se o svůj lid a nikdy nepomyslel na sebe. Vychoval dva zdatné hochy, kteří pro něj byli syny. Ale když dostal nabídku oženit se s lordovou starší dcerou, přijal. Byl to úžasný den.
Dny však plynuly a on záhy pochopil, jak velkou chybu udělal. Žil v pekle, ze kterého nebylo úniku. Ani samotná královna se s ní nemohla měřit. Byla ďáblem v lidské podobě.
Když mu donesla medové mléko, věděl, co přijde. Vypil jej do dna.
Netrvalo to dlouho. Zavřel oči a s úsměvem opustil svět.
Tehdy John Arryn netušil, že svou smrtí rozpoutá krvelačnou hru o trůny.

Dal by se považovat za typického manžela pod pantoflem.
Byl klidný a nekonfliktní, jeho žena panovačná a se vším nespokojená. A tak se přizpůsoboval. Dělal, co si přála, a všechny výčitky po sobě nechal stéci.
Tak spolu prožili mnoho let a zdálo se, že mají svým způsobem šťastné manželství.
Až jednoho dne stařenka poslala dědečka do sklepa pro brambory. Ale když je přinesl, pustila se do něj, že jsou příliš velké, nebo možná zase příliš malé, jak už to měla ve zvyku.
A tu dědeček beze slova šel a otevřel okno. Pak vzal babičku do náruče a vyhodil ji ven.

„Našel jsem ženicha pro dceru.“ Sir William naposledy políbil svého milence mezi lopatky. Cecil se s úsměvem převalil na záda.
„Koho?“ zavrkal.
„Tebe.“
Mladík se vyděšeně zvedl. „Mě? Ale já nechci ji. Chci tebe!“
Sir William se zamračil. „Nebuď dětinský! Má věk akorát na vdávání a kolem nás se začínají šířit řeči! Můžeš přijít, kdy jen si usmyslíš. Zásnuby jsou ohlášené za týden.“
„Nevezmu si ji.“ Spěšně sbíral svoje svršky.
„Budeš muset.“ Sir William pouze konstatoval.
Cecil se mu naposledy zadíval do očí.
„Nikdy!“ Práskl dveřmi.
Povzdech sira Williama už neslyšel.
Za dva dny se Cecilovo tělo našlo ve stoce.

Listopadovou mlhou se rozlehlo smutné zvonění.
Strážný pod Černou věží přešlápl.
"Tak nám už umřel, králíček. Škoda ho, sotva do kabátců dorostl."
"I škoda. A co té princezny. Však už je na cestě," odpověděl mu pochmurně kamarád.
"Prý ještě není. Mladinké děvče... co s ní bude, Bůh ví."
"Třeba se mu do svatby nechtělo, že tak nahonem skonal."
"I nemluv, hloupý. Chřadnul sice, ale příliš rychle. Pravím ti, pánové ho otrávili, aby se rodu jeho i bohatých Francouzů zbavili."
Branou prochvátal vychrtlý lékařův učeň. Víc než zimou, třásl se po slovech halapartníků. Co ti věděli... v téhle smrti jedu nebylo.

Jeden kluk jako buk
pátral po spřízněných duších,
ostré šípy v luku, kuších.
Vyzbrojil se naivitou,
romantikou, vášní skrytou.
Dřív pro muže žena - růže, dnes lodyha trnitá,
jenom jednou pro něj kvete, květ však brzy odkvítá.
A tak vzniká bludný kruh,
v němž on, coby dobrodruh,
hledal spásu každé duše,
byť se k lásce tváří hluše.
Proklál šípem srdce kletá,
po lásce však byla veta.
Jen se vzali, tu se změnil obřadem tím celý svět,
lásku čas a manon odvál, čin ten nelze vrátit zpět.
Amor spáchal sebevraždu, na hrobě šíp přeťatý,
vytesáno v kámen stojí "líp mrtvý než ženatý."

Když přijel pan Bingley se svými přáteli na Netherfield, pan Bennet na nic nečekal a hned se za ním vydal na zdvořilostní návštěvu, aby se doma vyhnul dvoutýdenním výtkám paní Bennetové, že když tam nezašel, Jane se už nikdy slušně neprovdá.
Stejně se tomu nakonec nevyhnul, ale zkrátil dobu svého utrpení na minimum. Upřímně se modlil, aby Jane nebyla po své matce. Když si ji pan Bennet bral, byla milá a něžná jako jeho nejstarší dcera. S přibývajícím věkem se to postupně změnilo, až se pan Bennet jednoho dne přistihl, jak si zcela sobecky přeje, aby ho jeho žena přežila.

Byl to geniální nápad.
Ona přinese do manželství peníze, on titul. Svatba z rozumu může fungovat.
Bohužel to nebyl tenhle případ.
Brzy zjistil, že pokud se manželka nachází blíže než dvacet metrů, je alergický na její přítomnost.
Byla chorobně žárlivá. Neměl žádnou relevantní výmluvu, proč opouštět domov. Ona tam byla taky pořád.
Jeho alergie (kopřivka, kýchavka, svědivka, škubavka) se neustále zhoršovaly.
Nemohl to vydržet.
Aspoň ji vezmu s sebou a zachráním svět, pomyslel si, když nasměroval auto do betonového pilíře.
Ale nepočítal s tím, že z něj bude duch.
A z ní...
Duchna.
Tedy, duchová.
Už nikdy se jí nezbaví.

Droidi separatistů se valili ze všech stran.
Obi-wan s Anakinem bojovali vedle sebe. Stěží vykrývali rány.
„Mistře, tohle nezvládneme!“ křikl Anakin.
Vtom na jeho zápěstí pípl komlink.
Lásko, stýská se mi. Padmé.
Útočníci postupovali vpřed.
Chtěl odepsat, ale další blesk udeřil do čepele jeho meče.
Annie, co je s Tebou?
Obi-wan nezvládl otočku. Zakopl.
Ty už mě nemiluješ?!
„Vydrž, lásko,“ zamumlal Anakin.
Obi-wan vytřeštil oči: „Cože?!“
Zapomněl na boj.
Odpověz!!!
„Miluji tě,“ cedil mezi zuby bojující Anakin.
„Zbláznil ses?“ zaječel Obi-wan. „My se nemůžeme vzít. Jsi jako můj bratr, ale ...“
Anakin ho zpražil rozzuřeným pohledem: „Radši umřít, než být ženatý!“

Jak po čase zjistil, potkat Bellu Swanovou nebylo to nejhorší, co ho potkalo.
Nejen, že jeho alergie na sluneční světlo nepřecházela ani nezmizela, ona se zhoršila!
Taky stále nenašel svou hůlku. Občas zkusil mávat náhodně nalezeným klacíkem, ale nic. Ani jedno pitomé kouzlo!
Taky zjistil, že nějak moc likviduje zvířata. A občas má chuť na lidi. Což, jak si dovedete představit, je pro studenta Mrzimoru učiněná tragédie.
Stýskalo se mu po Cho. Bella sice byla pěkná, ale nebylo to ono. Nebyla tak inteligentní jako zmíněná studentka Havraspáru.
A taky chtěla sex. A svatbu.
Někdy litoval, že ho Voldemort skutečně nezabil.