Baldur's Gate

Po Sarevokově porážce v podměstí Baldur's Gate nechali jeho následovníci vybudovat na tom místě pomník.
Stálo na něm:
Zde skonal Sarevok, přítel a velký manipulátor. Odmalička rád trápil zvířata, ale to dělal jen proto, že mu matka brzy umřela. Později taky rád zabíjel lidi, ale to jen proto, že ho nevlastní otec zanedbával. Chtěl ovládnout Baldur's Gate a vyvolat válku s Amnem, ale to jen proto, že ho jeho okolí nerespektovalo. Měl grandiózní plán stát se novým Bohem Vražd, ale to chtěl jen proto, že ho vlastně nikdo neměl rád. Zkrátka byl jen obětí netečnosti okolí. Budiž mu země lehká.

Khalid vyběhl po svahu k vyčkávající družině.
“Z-z-z-z-” snažil se vysoukat ze sebe, “z-změna plánu!” ukázal za sebe dolů.
Družina se zděšením sledovala, jak se k nim nahoru do kopce dere rozzuřený drak. Ajantis však neztratil duchapřítomnost, popadl nachystanou atrapu berana vycpanou ohnivou hlínou a hodil ji dolů proti drakovi.
Drak naštěstí nástrahu neprokoukl, otevřel tlamu, a obrazně řečeno ji spolkl i s navijákem. Po chvíli se ozval ohromný výbuch, po kterém zůstaly po drakovi jenom nohy.
„Sice jsme to neudělali úplně podle plánu,“ listoval Elysand příručkou Jak na draka: tipy & triky, „ale tohle se dá taky vzít jako řešení.“

Jaheira o svém původu a dětství v Tethyru nerada mluvila. „Můj otec býval generál a šlechtic u dvora krále Alemandera. To bylo předtím, než přišla ta revoluce.“ Zamračila se a vstala. „Musíme vyrazit.“
Začala organizovat družinu. „Ajantisi, ty půjdeš vepředu. Khalide, vezmi si luk a budeš jistit družinu ze zadní řady. Branwen, ty budeš vedle něj, potřebujeme tě jako podporu. Imonen! Slez z toho stromu, půjdeš s Elysandem uprostřed a budeš dávat pozor na pasti. Tak neflákám se! Pohyb, pohyb!“
Elysand jen zakroutil hlavou a zařadil se na určené místo. „Asi tuším, po kom zdědila ty organizační vlohy,“ pomyslel si.

„Pane!“ volal prodavač na ulici Baldur’s Gate za družinou, „Nechcete si koupit los?“
Elysand se u něj zastavil. „TERNO *“, četl na losu. „Podle toho názvu hádám, že to sponzoruje Tymoranská církev?“
„Správně, pane,“ přisvědčil prodavač. „Výtěžek jde na oživování uličníků zabitých Umberlanty.“
„Já jsem vyhrála!“ Imoen radostně mávala setřeným losem, na kterém se skvěla hlavní výhra.
Prodavač vytáhl malý papírek. „Slečno, můžete si dýchnout?“
Imoen zmateně poslechla. Papírek se začal lehounce zbarvovat do růžova, až nakonec celý zčervenal.
„Je mi líto,“ prodavač si s úsměvem vzal los zpátky a roztrhl ho, „ale používání kouzel a lektvarů pro štěstí pravidla nepovolují.“

Družina procházela temným lesem. Stromy se nad nimi tyčily do výše a skrze jejich koruny pronikalo jen málo slunečního světla, cesta se ztrácela v hustém podrostu.
„Z toho lesa cítím zlo,“ oznámil Ajantis.
„Tohle říkáš pořád,“ Imoen obrátila oči v sloup.
„Ne, má pravdu,“ sykla Branwen a ukázala ke křoviskám prorostlým bodláčím, „támhle se někdo schovává!“
Jaheira počala sesílat druidské kouzlo. Když dovyslovila poslední slabiku, bodláčí najednou povyrostlo do obřích šlahounů, které začaly švihat kolem sebe. Ze křoví se ozval křik, a jeden po druhém z něj začali vyskakovat ukrytí bandité.
„Vždyť jsem to říkal,“ Ajantis tasil meč. „Do útoku!!“

Teleport přenesl družinu na ledový ostrov uprostřed oceánu.
„Haló, vy tam,“ ozvalo se za nimi.
Družina se otočila – a překvapeně zjistila, že mluvčím je jakýsi tučňák, rozvalený v horké lázni. „Chyba v teleportaci?“
„Vypadá to tak,“ přisvědčil Elysand. „Co se stalo vám?“
„To samý,“ řekl zasmušile tučňák. „Chtěl jsem seslat proměňovací kouzlo, abych se odsud dostal, ale nemohl jsem se rozhodnout, jestli se proměnit v ptáka nebo rybu, tak jsem dopadl takhle...“ usrkl studený nápoj, „ale vlastně je to tu docela fajn, tak tu asi zůstanu.“
Jaheira se otočila k Elysandovi. „Doufám, že máš lepší plán, jak nás odsud dostat.“

Družina sestoupila na nejnižší úroveň podzemní jeskyně. Z temných zákoutí svítila červená očka, ve vzduchu byla cítit vlhkost a v dálce...
„C-c-co je to za hluk?“ koktal Khalid ustrašeně.
„Zní to jako podzemní řeka,“ zaposlouchala se Jaheira.
Elysand se zamyslel. „Není to náhodou stejná řeka, kam spadl ten poslední kobold z té tlupy?“
Ajantis náhle zbystřil. „Hned jsem zpátky!“ zavolal a vběhl do jedné boční chodby. Ozvaly se z ní zvuky pronásledování a následné bitvy.
Po chvíli se z chodby vynořil Ajantis a táhl za sebou mrtvého kobolda se znaky příslušnosti k tlupě. „Teď už si můžeme vyzvednout celou odměnu!“

Do obchodu v Nashkelu vešel glabrezu. „Dobrý den,“ pozdravil zdvořile.
Prodavači zděšením vypadla dýmka z pusy.
„Sháním nějaký dárek pro ženu,“ pokračoval démon. „Má narozeniny, tak jsem jí chtěl vybrat něco speciálního… hmm, co třeba tohle?“ zvedl dlouhý tlustý býkovec. „To by mohlo náš vztah výrazně oživit.“
„J-jistě,“ zablekotal prodavač.
„Akorát nemám u sebe žádnou hotovost… můžu vám místo toho nechat tenhle meč? Určitě za něj dostanete mnohem víc peněz.“ Podal mu kouzelný obouručák.
Prodavač meč mlčky převzal. „Děkuji,“ řekl glabrezu, vzal býkovec a zmizel v oblaku dýmu.
Prodavač jen pokrčil rameny a umístil obouručák do regálu pro další zákazníky.

„Zbraně všeho druhu: První třída,“ četla Imoen na ceduli u stanu prodejce, který zavítal na letošní karneval v Nashkelu.
„Proč první třída?“ zeptala se Jaheira prodavače.
„Protože všechny moje zbraně jsou prvotřídní!“ zazářil prodavač. „Jen vybírejte, ctění dobrodruzi!“
Ajantis vzal z regálu obouruční meč a potěžkal ho. „Má pravdu – všechny jsou plus jedna.“
„Ale budeme si je moct dovolit?“ zapochybovala Branwen, zatímco obhlížela mistrovsky vyrobené válečné kladivo.
Elysand uchopil obouruční kovanou hůl plus jedna, podíval se na cenovku a pak ji opatrně dal zase zpátky. „Myslím, že budeme muset vzít ten quest na zničení té tlupy zlobřích banditů v horách...“

„To snad ne!“ ukázala Jaheira na konkurenční družinu, která právě dokončovala jejich sidequest – donést farmářovi sele – a ještě na ně dělala pošklebky. „Jak nás mohli předběhnout?“
„Asi jsme se moc zdrželi tím vysvobozováním kouzelnice z pevnosti gnollů,“ tipoval Elysand. Druhá družina zatím poněkud rozpačitě převzala odměnu v podobě soudku kysaného zelí. „Ale mám pocit, že by tenhle quest stejně nebyla žádná výhra.“
„No jo, ale co teď s tímhle?“ upozornil Ajantis na jejich ulovené sele, které držel v náručí.
Branwen se na ně zamyšleně podívala. „No co,“ usmála se, „umím upéct výborné sele na medu. Bude nám stačit pro všechny.“