DMD Bonus č. 10 pro 30. 4. 2018.

BARTOLOMĚJ a DAVID, usazení na zemi, vedle trosek piána.
BARTOLOMĚJ: Je mi líto, že jsem ti dal tu pusu. Promiň. Beze mě by se to nikdy nestalo. A chápu, že nechceš- že nejseš- že nemáš- (vzlyk)
DAVID: Bartoloměji--
BARTOLOMĚJ: Prostě se mi líbíš a já z toho měl strach a najednou jsem se neovládl--
DAVID: (konejšivě, ale rázně) Neutápěj se v tom tolik. Dobře to dopadlo.
BARTOLOMĚJ: V rámci mezí...
DAVID: Popravdě jsem si myslel, že ses tak stáhl, protože ta pusa byla tak hrozná.
BARTOLOMĚJ: (červená se) B-blbost!
DAVID: V tom případě bych, Bartoloměji, chtěl, abys byl můj kluk.

„Babičko, jsem dospělý a svéprávný,“ řekl Neville a pojal za choť Lenku.
„Už nejsi v pozici, kdy bys mi mohl nařizovat, co mám dělat,“ vmetl otci do tváře Draco a učinil jeho snachou Ginny.
„Seber se, kamaráde, už dávno nejsme děti!“ setřel Harry Rona a požádal o ruku Hermionu.
„Si myslíš, že jsem nějakej malej fakan, abych tě poslouchala?“ zařvala Crystal a vzala si Liama.
„Láska má někdy zvláštní smysl pro humor,“ pronesl zamyšleně Lupin, když Snape s Tonksovou odešli ruku v ruce.
„My to ale oznámíme, až se trochu uklidní vody,“ prohlásil rozhodně Black a objal ho kolem pasu.