Morgavsa a Morgana

"Ha! Tak jste tady, čarodějky, hehe," chechtal se faraon Chufu.

"Okamžitě nám vrať naše kočky, Chufu!" řekla nazlobeně Morgavsa.

"Mám jich tu spoust..." nedořekl Chufu, když ty ukradené kočky začaly kousat a drápat a všechno možné, až vzteky křičel: "JÁ SE POMSTÍM!!!!

Chufuovi sluhové řekli: "To bylo poprvé, co tuhle větu řekl."

Kočky se vrátily ke svým majitelkám a ty odletěly zpět domů, zatímco se někde mezi eukalypty skrýval Chufu a přemýšlel o pomstě.

***

"To je poprvé, co piju eukalyptový čaj," řekla doma Morganka, "vždycky jsi vařila meduňkový. Ale nevím, kolik dobrodružství nás ještě čeká."

"Asi ještě hodně," vzdychl Krákal.

Morgavsa a Morgana vstoupily do pyramidy a najednou se za nimi ženou taková podivná zvířata.

"Co to je za zvířata, teto," zeptala se Morganka, zatímco utíkaly.

"To jsou prasáci, odborně se jim říká mutoidi, protože jsou kříženci prasete a psa. Mají parohy, a žijí jen v Egyptě a částečně v Cornwallu a Walesu," odpověděla Morgavsa.

"Zapíšu a nakreslím si je do mého bestiáře," řekla na to Morganka.

***

(BUCH!)

"Co to bylo?" zeptala se vystrašeně Morganka.

"To byli ti prasáci. Zasekli se do dveří, protože se do nich kvůli svým parohům, které dosahují délky 2,3 metru, nevejdou," odpověděla suše Morgavsa.

Krákal jednou vzteky zašlapával trávu,
že tady v Egyptě vidí jenom krávu.
Najednou stála krásná samice krkavce na poli,
Krákalka se jmenovala, vzali se a kočár jim tahali voli.

Zpátky k tomu, jak Krákal ke Krákalce přišel,
to jednou zpoza hor úplněk vyšel,
Krákal se rozhodl, že si noc užije v kleci,
každý věděl, že jsou to jenom jeho kecy.

Najednou spatřil mašli a rtěnkou pomalovaný zobák,
ani si nevšiml, že byl ním zašlápnut chrobák,
zabouchnutý do samice krkavce Krákalky,
Morganka zatím škrtala zápalky.

Krákala úplně z míry vyvedla,
později na něj také pohlédla,
zabouchla se,
a svatba byla načase.

"Je tu nějaké bludiště," řekla Morgavsa.

"Musíme se dostat do cíle," odpověděla na to Morganka.

***

"U všech krkavic, to jsme zabloudili tak, že se asi nedostanem ven. To je
pyramida, kde se zatmívá rozum," řekl zděšeně Krákal.

"Naopak. Kde rozum svítá. Můžu se přece jako duch podívat po východu," odpověděla mu na to Morganka.

"To je fakt," řekli naráz Krákal a Morgavsa.

***

"Pořád na rozcestích vlevo," řekla Morganka.

"Ajo vlastně," odpověděl Krákal.

***

"Co je na konci?" zeptala se Morgavsa.

"Mapa k zámku Kečokkínvolim, který taky patří Chufuovi, stejně jako Matakčokmesakčok," odpověděla Morganka.

"To bude určitě náš cíl," rozhodla se Morgavsa.

"Já už toho mám dost!" řekl naštvaně Krákal, "Po písku se nedá ani chodit, jak je horký."

Nic. Žádná reakce.

"Haló, to jste jako hluší, nebo co?" ptal se Krákal.

Nic.

"Tak já to shrnu..." začal říkat Krákal, ale zarazil se, když se Morgavsa ani Morganka neozvaly.

"Můžete mi už konečně vysvětlit, co je?!" křičel na celé kolo Krákal.

"Tak co? Můžete mi to napsat? Tak jste hluší, nebo němí?" ptal se Krákal tak naštvaně, až pomalu rudnul.

***

Morgavsa a Morganka klidně seděly a popíjely meduňkový čaj, a Krákal si teprve teď všiml, že mají v uších strčené pestrobarevné ponožky.

"Křišťálová koule, rci mi, kde je poslední čtvrtina Džediho duše," kouzlil faraon Chufu.

"Podrápala páže jménem Íšjěblbaýblb na hlavě, pane," odpověděli sluhové Eitsirhcyhtagaeldopydžarv a Toriopelucreh.

"Sami jste na hlavu," odsekl Chufu, "já vím, kde je. Jenom jsem se ptal koule, abych zjistil, jestli funguje, vy pitomci. A ptal jsem se koule, ne vás."

"Aha," odpověděli sluhové.

"Bohyně Bastet rozeslala části Džediho duše do čtyř světových stran a ty části se převtělily do čtyř koček. Teď už je mám všechny shromážděné, a zbývá mi podat si ty čarodějky, kterým jsem unesl tu čtvrtou. Už sem jedou," řekl na to Chufu spokojeně.

"Letěl jsem s vámi až sem na poťapaný Egypt a už toho mám dost. Já chci domů! Měl jsem zůstat v chaloupce," křičel naštvaně Krákal jednoho dne.

"Dojil bys nám naši kozu Nostru?" zeptala se Morgavsa.

(POLK!)

"Vždyť to není taková dálka," dělala si z Krákala legraci Morganka.

"No to teda NENÍ!" odpověděl ironicky Krákal.

"Tak vidíš, havrane," odpověděla mu Morganka.

***(Tuhle scénu můžeme přeskočit, protože už je asi všem jasná.)***

"Nebuď takový cíťa, Krákale," řekla nakonec Morgavsa.

"Ale já nejsem cíťa, prostě jsem naštvanej, když si mě lidi pletou s havranem," brečel Krákal.

"Tak přestaň brečet," řekla mu Morganka.

"Co se to tu děje?" zeptal se Krákal.

"To se přece musí nějak logicky vysvětlit. Že by nějaké UFO?" řekla Morgana.

"Pěkná blbost," odpověděl Krákal.

"Nebo by to mohlo způsobit něco nadpřirozeného," řekla Morgana.

"To by mohlo," odpověděl Krákal.

"Morgavso, už ses setkala s takovou záhadou?" zeptala se Morgavsy Morgana.

"Ne," odpověděla Morgavsa, "Počkat! Co se děje? Něco slyším."

"To je..." nedořekl Krákal.

"Tak přece UFO," odpověděla Morgana.

"To vám ještě nedošlo, že jsme to udělali my, Spánekdávámeanižchcešové," řekl ufon.

"Ale jak jste to udělali," zeptala se Morganka.

"Mámícími řasami a spánkovým kouzlem," odpověděl ufon, "ti lidé jsou tak tupí!"

Najednou jdou kolem nějací aristokrati s otroky, které jdou právě popravit.

"Taková krutost," řekla smutně Morganka. Tu si všimla Ezopa: "Jé, to je přece ten autor bajek."

"Ano, to jsem já, ale tady v Delfách mě chtějí shodit ze skály do propasti," odpověděl Ezop.

"Cože,"zarazila se Morganka,"to nedovolím. Vykouzlím Ezopu zlatý řetěz svobody a tím dokážu, že je svobodný a nebude shozen."

"Vyjde to?" zeptal se Krákal.

"Vyjde," odpověděla Morganka, "Aurum Catena Libertas Ezop".

Vykouzlila zlatý řetěz svobody, který umožňuje svobodu a ruší obvinění. V tomto případě obvinění Ezopa ze svatokrádeže.

"Takhle se mi to líbí," řekla Morganka.