DMD č. 7. pro 7. 4. 2021. Téma: Antikoncepce pro veverku

"Hele, já chápu, že ona ráda... to... žejo," začala schůzi lesních zvířátek poněkud rozpačitě liška, "ale tohle už opravdu nejde."
"Vždyť nemáme chvilku klid," zabručel starý jezevec.
"A kolik jich vlastně je?" podíval se vlk tázavě na sovu.
"Podle našich záznamů 54, to jsou dva vrhy za rok, většinou má přes pět mláďat. Je to neobvyklé, i když možné," odpověděla.
"Pche, padesát, spíš tak tisíc!" vyhrkl jezevec nazlobeně.
"A v celém lese se nedají sehnat žádné oříšky." přisadila si paní srnková.
"Dobře, je rozhodnuto," prohlásil vlk rozhodně, "zajíc a medvěd se vydají do města a seženou někde pro veverku antikoncepci."

Mé kódové jméno je Igor Smith, a v Zeleném komandu pracuji už patnáct let.

Každý život je svatý. To je naše motto, to je naše krédo.
To, že do každého komára implantujeme čip, abychom věděli, že ho někdo zaplácl, no tak to pravda není.

Ovšem genetické modifikace vlků, aby jedli sóju; kastrace přemnožených veverek; hacknutí japonské verlybářské flotily; naklonování doda z pozůstatků a jeho návrat do volné přírody; filmové záběry z McDonaldích jatek; zákon o právech psů; všeobecný zákaz brokovnic - tak to jsme my.

Aktuálně pracuji na novém projektu. Dáme slepicím zbraně, aby se mohly bránit. Zbraně a zlovolnou inteligenci.

Julie S. vešla do školního depozitáře s zrzavými vlasy splývajícími jí do půl zad. O pět minut později připomínala její uhlazená hříva veverčí hnízdo. Na vině byli místní kostlivci, kteří se rozhodli uspořádat taneční zábavu. Poltergeist Poplašňák nemohl chybět, a tak kostrám vytvářel "hudební" doprovod.
Kostlivec Matěj měl veselou náladu. Chytil Julii do náruče a jal se s ní kroužit uličkou za poltergeistova nadšeného, leč falešného zpěvu.
"Á dva tři, á dva tři, á dva tři. Veverko, kolem se toč!" kvílel blankytný přízrak a poletoval okolo.
"Veveřičko, veverčátka nechceš-li míti,
nechceš-li míti.
Veveřičko, veverčáka musíš nechat býti,
musíš nechat býti."

Plukovník vstoupil do ztemnělé místnosti podzemního krytu, která byla osvětlena jen loučemi.
Vojáci vyzbrojení ručně vyrobenými zbraněmi okamžitě vstali od svých projektů a zasalutovali.
"Máte to hotové?" zahřměl plukovník.
"Ano, pane," křikl jeden z vojínů a odběhl do zadní části místnosti. Tam stály vyrovnané klece plné rozmanitých drobných zvířat. Voják z první klece vyndal veverku a přinesl ji ukázat plukovníkovi.
"Vážně to bude fungovat?" prohlížel si plukovník nedůvěřivě malého hlodavce.
"Ano, pane. Představte si takové brnění, bojové brnění, které je poháněno tímto malým tvorem. Jeho síla je násobena převody. Říkáme tomu Analogový titanový konstrukt centrálně poháněný cizí entitou, zjednodušeně antikoncepce."

"Mami, proč veverka nechce medicínku?" přiběhla Amálka s voláním do kuchyně.
"Ku-" vykřikla maminka a šla si zchladit popálenou ruku. "Cos říkala?"
"Že veverka nechce medicínku."
Maminka se na dcerku nedůvěřivě podívala. V další vteřině už letěla s Amálkou na zahradu s představou otrávených veverek. Naštěstí se horor nekonal. Nebo alespoň ne veverčí. Ze země zvedla platíčko s antikoncepcí.
"Kdes to proboha vzala?"
"Mělas je v kabelce."
"Prosím tě, řekni mi, žes to nesnědla."
Amálka zavrtěla hlavou.
"Proč je dáváš veverkám?"

"Příště už takovou pitomost nekoupím," pomyslela si maminka, když jí Amálka ukázala knížku o tom, jak veverky plánovaly miminko.

„Ne, Albusi, nechápu to. Black Snapea ohrozil na životě, kdyby to udělal nějaký Zmijozel, už by seděl v Azkabanu. Ale Nebelvírům vše promineš. A co Severus? Je to jeden z nejlepších lektvaristů, jací kdy na tuto školu chodili. Jeho úprava Doušku živé smrti je famózní. Co musí ten chlapec udělat, abys ho vzal na milost a dopřál mu spravedlnost? Vymyslet nový lektvar? Antikoncepci pro veverku?“ soptil Křiklan.

Přestože byl výstup učitele lektvarů neobvyklý, ředitelův přístup neovlivnil. Brumbál, který sám věděl, jak nebezpečné mohou být teorie o výjimečnosti čistokrevných kouzelníků, jeho oblibu Severuse Snapea nesdílel. Příliš mu připomínal jeho mladické chyby.

Třásla se nedočkavostí, když čekala na jeho příchod. Taková čest, taková příležitost!
„Pane ministře!“ vydechla a vyskočila z křesla. Jeho přítomnost byla pro ni božským zjevením.
„Slečno. Máte minutu.“
„Jistě,“ posadila se a zhluboka nadechla. „Čistokrevné kouzelnictvo vymírá. I když někteří chtějí víc dětí, vzpomenou si na ty krvezrádce, Weasleyovic tlupu, a nechtějí se množit jako nějaká veverka. Potřebujeme více rodin s mnoha dokonalými dětmi. A děti od nepřizpůsobivých matek pro dobré čistokrevné rody. Já... chtěla bych být u toho!“

Raddle rozeznal potenciál a otevřel náruč novým ideám. Georgina Goyleová od základu postavila program porodnosti Pramen. Koncepci proti všem krvezrádcům.

"Ty veverky nám tu zas lezou do zahrady! Letos se nějak přemnožily," konstatuje Pankrác na chatě.
"Chtělo by to dát jim nějakou antikoncepci," rozumuje Zdirad.
"Jakou a jak? To jim chceš cpát tabletky do tlamiček? Nebo píchat injekce? I kdyby někdo vyvinul pro ně transdermální náplast, asi by se jim na kůži dlouho neudržela."
"Něco takového by se dalo vyvinout."
"Až budeš miliardářem, můžeš takový výzkum zafinancovat, pokud ti budou stále vadit. Zatím to necháme koňovi."
"Ten je zlikviduje?" podiví se Zdirádek.
"Ne, ten má větší hlavu. A veverkám můžeme těch pár oříšků od nás, až budou zrát, velkoryse dopřát."

V našem dnešním dokumentu se budeme soustředit na veverky v městském prostředí. Minule jsme probrali, jak se tato zvířata chovají v prostředí přirozeném, co však s nimi udělá soužití s člověkem? Ve všední dny veverky vylezou ze svých doupat brzy ráno a již si jdou pro čerstvou dávku odpadků do nejbližších košů. Dále hromadně provozují repetitivní činnosti, které dříve dávaly smysl a teď je jen unavují. Pak, vysílené, jdou večer spát. O víkendech však ve velkých skupinách vyhledávají a konzumují muchomůrky, poslouchají datly a nekontrolovatelně se množí. Sex, drogy a rock’n’roll zřejmě veverkám zapadly do srdce. Hodně štěstí s antikoncepcí!

Pan Veverčák byl zasmušilý. Paní Veverčáková totiž čekala další potomky. Ne, že by si nemohl dovolit živit další krky, děkuji pěkně, pana Veverčáka trápilo něco dočista jiného. Byl totiž študovaný inženýr, a právě teď se zaobíral praktickou matematikou.

Paní Veverčáková je náročná žena, a jestli to tak půjde dál a k jejich 8 potomkům teď přibudou další tři, a pak třeba ještě dvakrát tolik, budoucnost se nejevila nijak růžově.

Možná by přece jen měl zajít za starým dědou havranem a požádat ho, aby mu půjčil dudlíček. Veveřicům to pomohlo a pan Veveřica se svěřil, že je paní Veveřicová mnohem spokojenější.