Heaven Official's Blessing

Xie Lian seděl ve své Kaštanovém chrámu a držel se rukou za hlavu. Dnes přišli na návštěvu Mu Qing a Feng Xin, ale jako obvykle se po několika minutách začali hádat o úplně bezvýznamných věcech.

Xie Lian byl samozřejmě rád, že se situace mezi nimi třemi uklidnila a opět si k sobě našli cestu. Opět z nich byli přátelé.

Jediný problém byl, že byl dnes velmi unavený a neměl energii se postavit mezi dva bohy, aby hádku zastavil.

„Mu Qingu, Feng Xine, dost.“

Bez úspěchu. Jeho přátelé se na něj ani neotočili. Ztratil trpělivost.

„A šmitec. Běžte se hádat ven!“

Xie Lian seděl naproti Shi Qingxuanovi a doslova mu visel na rtech: „A na nic jsi zatím nepřišel? To nevadí, vyhledal jsi toho pravého, já vím o nenalezených pokladech všechno.“

Xie Lian horlivě pokýval hlavou a už pobízel svého přítele, aby mu o těch ztracených pokladech řekl více. Alespoň jeden z nich se určitě bude hodit jako dárek, který bude moct dát Hua Chengovi k narozeninám.

„A co kouzelné zlaté rouno?“

Xie Lian zavzdychal. Měl Shi Qingxuan na mysli to, co jim doma viselo jako ručník na nohy?

Po tisícovce návrhů si Xie Lian uvědomil, že musí vymyslet jiný dárek.

Potom, co Xie Lian a jeho přátelé opustili Horu Tonglu, si všichni oddychli až po notné chvíli. Stalo se toho tak moc!

Xie Lian seděl trochu opodál a díval se na své ruce. Byly prázdné.

Ještě před několika chvílemi v nich držel svého milého. Ale teď byly prázdné. Hua Cheng ho opustil poté, co mu předat veškerou svou životní sílu.

Xie Lian tomu nemohl uvěřit. Když se jeho prokleté okovy rozskočily, cítil se jako znovu zrozený. Do okamžiku, než pochopil, že jeho milý se pro něj obětoval.

Neztrácel ale naději. Hua Cheng se k němu vrátí. Znovu povstane.

Slíbil to.

Xie Lian se nahnul nad propast. Neviděl na její dno. Bylo to, jako by zíral do chřtánu nějaké obří bestie. Připomínala Horu Tonglu.

Otřásl se. Najednou si připadal, že to hrozné místo nikdy neopustil.

„Vaše Výsosti!“ ozývalo se bez přestání z hlubin propasti.

Xie Lianovi naskočila husí kůže. Věděl, že to volání nepatří jemu, ale jinému princi, který nedokázal pomoci svému lidu. Přesto ho to ale přeneslo ve vzpomínkách několik století zpět. Do dní vedoucích k zániku království Xianle.

„Vaše výsosti,“ hlas se změnil. Byl teď Hua Chengův.

Xie Lian otevřel oči ve své posteli. Bylo to jen noční můra.

Clara skákala nadšením. Konečně se jí podařilo koupit vstupenky na koncert svého idola, Hua Chenga. VIP lístky, setká se s ním po vystoupení!

Koncert si užila naplno a pak se zvedla a spěchala do zákulisí. Toto si nemůže nechat ujít! Musí tam být první a potřást svému idolu rukou. Je Hua Chengova největší fanynka!

A už je tu. Clara si razí cestu kupředu. Stojí přímo před zpěvákem.

„Hua Chengu, já jsem…“ začala.

Ale svoji větu nikdy nedokončila. Její idol se na ni ani nepodíval a prošel kolem.

„Xie Liane!“ zavolal na kytaristu. Něco mezi nimi musí být, uvědomila si Clara.

„Vaše Výsosti, je mi to hrozně líto. Prosím potrestejte tohoto nehodného služebníka!“ Hua Cheng před ním klečel na kolenou s čelem na zemi a vypadal úplně zdrceně.

Xie Lian seděl na posteli a cítil bolest vystřelující z beder. Bylo toho na něj najednou trochu moc.

Včera večer začalo všechno zcela nevinným držením rukou v posteli. Než se ale nadáli, nechali se strhnout silou momentu a vyspali se spolu.

Zašli sice dál něž chtěli, ale Xie Lian nemohl svého manžela z ničeho vinit. Mohli přestat kdykoliv by byl požádal. On ale nechtěl, líbilo se mu to. Teď jen přesvědčit Hua Chenga.

První sloka je pro pána moří a hladu. Usínáš mezi svými kostmi? Ukojila pomsta tvou lačnost? Lehký vánek víří hladiny temného klidu.

Druhá sloka je pro chamtivého a závistivého. Září ještě tvoje lampy? Svítí zelená v temnotách? Dítě se směje a tahá za tvůj háv.

Třetí sloha je pro toho bez tváře. Slyšíš zoufalé hlasy volající tvé jméno? Co ukojí tvojí zlobu? Pokládám slaměný klobouk k tvému tělu.

Čtvrtá, poslední sloka je pro tebe, můj milovaný. Stříbrní motýli třepotají ve větru. Vrátíš se ke mně? Uvidí ještě svět záblesk rudé? Víru, která překonala staletí?

Čekám tam, kde jsme se setkali.