A/N: Volně inspirováno Písní o Viktorce Jaroslava Seiferta. Je to totiž skvělá věc. <3
Ještě jednou přiblížiti ret bych chtěla k retům tvým, ač kdysi váhavě jsem se tě ptala zdali vůbec smím. Ještě jednou vypít tvůj vonný dech, jehož teplo mě hladilo na ňadrech. Ještě jednou tě ovinout pažemi, lístky zelenými tě zahalit, slyšet přísahy a vyznání, když přede mnou jsi klečel na zemi. Tys vrostl mi do srdce, jsi krev mých žil. Táži se znovu, temný můj myslivče, proč jsi mne opustil?
Býval jsi světlo, plameny mámivé, říkaly, že zničí mne. Však namísto toho obavy shořely, když dlaně naše se poprvé sevřely.
Byl-li to sen, pak lásko neprobuď mé oči přede dnem.