Moje články

fandom: The Beatles
poznámka: um... já a dadaismus nejsme moc velcí kamarádi. tohle se spíš podobá mojí poezii než čemukoliv jinému, tak snad se to uzná:)
jo a slash.
--
my dva vedle sebe ty v pruhovaném úpletu já v těch pruzích skákal řádek po řádku a popíjel skotskou a kokakolu
my dva jsme spadli dolů mezi hladový dav a pluli spolu na lesu rukou zasypáni listím javorů
my dva jsme spadli nahoru mezi lidojedy a hudební kritiky a po vzoru Elvise si nastavili ceníky
my dva a žhavé konce cigaret vinylové polibky na dolní ret houslové klíče balancující ve větru
my dva já nahý a ty ve svetru na laně notové osnovy
my dva náhražka za bohy
my dva nic není kromě nás
my dva the two of us

fandom: Červený trpaslík
pozn.: implicitní slash
--
“I don’t believe you, Lister! You could be always pulling my leg just to get me naked.”
“No, man, honestly, I’m tellin’ yeh the truth. ‘S the rules, not me.”
“But it’s mad!”
“No, ‘s not! C’mon, Rimmer, don’t be a smeghead. ‘S your turn now!”
“Alright. Prepare to die. B6.”
“Miss! It’s a miss, mate. You lose!”
“Ugh! I think you’ve just cracked one of my ribs.”
“’S nice, though. To be on top of yeh. Me naked captain.”
“You’re mad, Listy. And you’re never talking me into playing strip battleship ever again!”
“Ah, shut it and kiss me.”

fandom: M*A*S*H
a/n: implicitní slash :P
--
Den 1
„Hej, Trape, čichni si.“
„Ugh. Dej ty ponožky ode mě dál, Hawkeye. Nejlíp někam do první fronty. To nám vyhraje válku.“
Den 2
„Trape, čichni si k tomuhle.“
„To voní jako vepřové.“
„Jenže je to citronový koláč.“
Den 3
„Cítíš na mně tu voňavku, Trape? Ta sestra co jsem včera měl byla skvělá v posteli, ale voněla jako stará prostitutka.“
„Poručice? Bruneta? Metr šedesát pět?“
„To všechno poznáš podle vůně?“
„Ne, ona stojí celou dobu za tebou.“
Den 4
„Mmmm, Trappe…“
„Hm?“
„Nic.“
„Tak proč se tak hloupě culíš?“
„Tohle byla ta nejlepší vůně za poslední tři měsíce.“

téma: V pasti! (17)
fandom: bbc Sherlock
poznámky: hohohoooo, kinky slash!
--
Trapped.
Like a frog in a jar blinded by intense sunlight.
Waiting.
To get dissected, probably.
All right, but not in this case.
He tries to reach forward, but his hands are tied well.
A sound can be heard.
Bare feet touching the floor. Rustle of fabric against skin.
Cool breath tickles his stomach and delicious shivers run down his spine making him gasp.
Subtle touch of lips; tasting like chips and cranberry jam and London...
...tasting like home.
Finally, the blindfold is gone and Sherlock blinks, focusing on the predatory smile spread across John’s face.
The game is on.

-o DMD se dozvěděla na LJi
-bere to spíš jako odpočinkovou zábavu než výzvu
-ona totiž mezitím píše delší fanfiction
-které pohlcují devadesát procent její kreativity
-zbylých devět jde na psaní básniček a hraní na kytaru
-a lakování nehtů na modro
-takže DMD většinou utře s jedním (ale za to pořádným a masitým)
-jinak je ale vegetarián
-píše většinou anglicky
-v současné době trvale bydlí v The Beatles fandomu
-kde radostně a intenzivně slashuje Johna Lennona a Paula McCartneyho
-nedávno začala překládat
-uvidíme jak to dopadne
-psaní, kytara, pití čaje a sbírání vinylů bere všechen její čas
-miluje dialogy
-lemmesay.livejournal.com

poznámka: malinký ždibíček slashe
--
“We’re not re-recording the song, Macca!”
“There’s a note off in the chorus.”
“We’re not re-doing it because of one fuckin’ note!”
One of those sessions. John and me having a quarrel. The others watching ten years of friendship going down the drain.
Electricity breakdown. Stuck in the dark, unable to leave without knocking over some bloody instrument. Despair.
A soft pair of lips kissing my own. They’re gone quickly, leaving me with a confusing taste of chocolate and cigarettes.
The lights are back on. My eyes immediately find John. He’s not looking at me, silently munching on his chocolate.

Ono se dá umřít stylově. Jeden chlápek na Io si na to zařídil agenturu. Vyberte si místo svého posledního vydechnutí! (Sleva pro větší skupiny.)
Zemřít potom klidně můžete třeba na tropickém ostrově, milovníci ironie potom na pitevním stole.
I tak můžou lidi umřít blbě. Prezident Kennedy, Bambiho máma, chlápek od pumpy, co dostal infarkt na záchodě, a já, Arnold Rimmer.
Není nad to, když po životě, který je tak mizerný, že by jej ani tvůrci Dallasu nenapsali hůř, přijde fakt blbá smrt.
A tu ironii, když vás přivedou zpátky jako hologram, abyste si to mohli pamatovat až do konce věčnosti.

poznámka: implicitní slash :)
--
„Sherlocku?“
„Hm?“
„Proč vlastně nemáme auto?“
„Jezdíme taxíkem.“
„A Proč? Protože auto by sis dovolit mohl.“
„Stejně nemám řidičák.“
„Proč ne?“
„Protože jezdím taxíkem.“
„Ale no tak! Dokonce i Mycroft-“
„Mycroft taky nemá řidičák.“
„Cože? Vy Holmesovi jste vůbec pošahaní. Nejmocnější lidé v Británii a ani neumí řídit.“
„Když myslíš. A buď ticho, snažím se soustředit.“
„No jasně. Soustřeď se na civění z okýnka.“
„Ježiši. Co ti na tom tak vadí?!“
„Mně to nevadí, jen mě zajímá proč.“
„Protože mám rád volné ruce, proto.“
„K čemu?“
„…“
„Sherlocku!Kam to dáváš ty… mhhhhp!“
„K tomu.“
„Hm. Aha. Tak to vše vysvětluje.“

poznámka: po včerejším depresivním tématu přichází nutná obleva a brzká šedesátá :)
--
Q: Is it true that a group of girls begged you to take their virginities?
McCartney:(shifts nervously) Well, let’s not get deeper into that.
Lennon: (burst out laughing)
McCartney: I meant into the topic. (pokes Lennon in the ribs) But well, yeah. ‘S nice, y’know... the attention and all, but it can get complicated-
Lennon: -especially when their mummies come on the scene-
McCartney: (nodding) -trying to smack the daylight out of you with their umbrellas.
Q: And how do you deal with it? All the girls throwing themselves onto you...
Lennon: (shrugs) We just tell them we’re queers.

poznámka: Tohle pro mě bylo moc těžké napsat, tak snad to pochopí alespoň jeden člověk :)
--
Den mu začal jako každý.
Polštářová bitva s dětmi, úsměv a mrknutí do zrcadla, letmé brnknutí dvěma prsty na piáno.
Melodie v hlavě. Stará. Možná ještě černobílá. Letmý úsměv.
Lindin něžný polibek, sladká vůně jejího parfému a důvěrně známá tíha baskytarového obalu.
Bezzubý úsměv nejmladší dcerky, zvuk zipu na jejím kabátku. Štěkot psů v zahradě.
Chladné ráno v prosincovém Sussexu. Malátné slunce šplhající se bledou oblohou, nahé bez obvyklé roušky mraků.
Hořká chuť ve vzduchu. Mráz po zádech. Pokrčení ramen.
Zvonění telefonu.
Rychlé kroky.
Chrčivý hlas zpoza Pacifiku.
A potom se mu celý svět rozpadl na kusy.
Bylo 9.prosince 1980.

Tatínku?“ zeptal se Jim.
„Hm?“ vzhlédl Lister od Vindaloo.
„Jak moc nekonečnej je vesmír?“ zeptal se Bexley.
Lister vzdychl.
Aha, takže zase jeden z těch rozhovorů. Z těch, ve kterých vážně ale vážně nevynikal.
„No… dost,“ vypravil ze sebe nakonec.
„A proč?“ Dvojčata na otce upřela své veliké zvědavé oči.
Lister zaúpěl. Dnes na tohle neměl.
„Běžte se zeptat strýčka Arnieho,“ uzavřel to.
--
„Strýčku Arnie?“ zeptal se Jim.
„Hm?“ vzhlédl Rimmer od dětské Kámasútry.
„Jak moc nekonečnej je vesmír?“ zeptal se Bexley.
„No… dost,“ odpověděl Rimmer nejistě a naprázdno polkl.
„A proč?“ zaznělo okamžitě.
--
Lister se ve vedlejší místnosti zasmál.

Jim Moriarty was a criminal mastermind who just loved watching telly. Flicking through the channels always helped him concentrate.
Tonight, he needed to pick a country with people daft enough to help him pull off the next case for Sherlock.
Vítr vane pouští
po písku žene klobouk
zahnal ho do houští
starý a černý klobouk
He gazed at the black and white pictures of two clowns, his mouth stretching into evil smile.
“Oh! That’s good! Very good!” he exclaimed, already dialling a number on his mobile.
It looked like the case might have a distinctive Czech feeling about it...

Poznámka: slash, ale nic neslušného :)
--
John nuzzled against Sherlock’s forearm, dropping light kisses around the patches.
“A three patch problem, eh?”
Sherlock opened his eyes; slowly, like a lizard in the sun.
“There is a brain in our fridge and I’ve been figuring out how to tell you.”
“THERE’S A WHA-” John hesitated, taking a deep breath, reminding himself whom did he deliberately choose as his lover.
There was always something to look forward to. And why the hell not.
“Fine,” he sighed, smiling.
“Good,” nodded Sherlock, rolling over and kissing his temple. “Because there’s also a lung and a kidney right next to it.”