DMD 2010

fandom: pokud nepoznáte v průběhu, pochopíte na konci. pokud nepochopíte ani na konci, asi z toho drabblu moc mít nebudete :(
poznámka: upřímně, nejsem si jistá, jestli by na základě takového dopisu někdo někoho někam přijal. já tedy rozhodně, ale já nejsem svět, že ano. nicméně, protože tady jde o něco jiného, než jen dopis, je to nutné a budete to muset přežít.
věnování: ioannině, protože mi připomněla tenhle fandom. a protože taky ráda tu druhou knížku.
Dobré odpoledne.
Ucházím se o Vámi nabízené místo a doufám, že díky svým referencím budu přijat.
Kromě titulu doktora psychologie z univerzity v Heidelbergu Vám mohu nabídnou toto:
Zkušenost s fyzickou a psychickou smrtí blízkých osob.
Schopnost ponořit se do příběhu druhého a prožít ho jako svůj vlastní.
Umění přesáhnout, tvořit, ovládnout a vést, ale přitom nezapomenout na lidskost.
Znalosti v oboru nahlížení pod povrch věcí a vydobývání ryzího kovu pravdy z přehršle lživého zlata.
Dovedu rovněž odhalit skutečné tužby v srdci lidí a detailně se zabývám tématikou snů.
Předem děkuji za brzkou odpověď.
S úctou Váš
Bastian Baltazar Bux
fandom: Nekonečný příběh

fandom: avevina totalita
poznámka: Donuťme ji, aby měla ráda vlastní dítě!
--------------------------
Juliánkovi se dostávalo mu odpovídající výchovy pod vedením ministryně školství a osobního dohledu Diktátory. Rostl jako z vody. Stejně rostla jeho zvědavost.
Jednoho dne mu ukázali ve sklepení Vzoru, ale nikdo mu nedovedl vysvětlit, proč je za mříží. Vrtalo mu to hlavou.
V noci se mu povedlo nepozorovaně se připlížit zpátky k cele. Donesl vězenkyni mrkvový koláček.
Juliánek se s tetou Vzorou brzy skamarádil. Nosil jí tajně koláčky a ona mu vypravovala báječné vzrušující dobrodružné příběhy, aniž o tom někdo věděl. Jaké pak bylo překvapení Diktátory, když si chlapec jako dárek k narozeninám vybral mezi všemi plyšáky toho jediného šneka.

kde jsem DoMa je jako hodně barev Fialová a taky Zelená a taky takOVÁ ta co dostaNete když smícháte oKR SE Smutnou Modrou mám tam rYBu co se mění v pEJSKa a místo kde
dělám Tanečky skleněnou chobot Nici a obrÁzky bratrů A sester a mrtvou zeď na kterou mUsÍtE koukat DokuD neřeknu 3 Jako
JE tam takY jezírko b*l*e*d*é*h*o vzteku a věž Já už nikdy Fakticky A Je tu SPOUUUSTA lidí některý pláááčou i se Smějou a nĚkterÝ asi nejsou dOOpravdický přijĎte za MNoU až to půjde. Nebo když už to jinak nepůjde.

Zaměstnanec ankh-morporské pracovní agentury byl zmatený. Už půl hodiny se vybavoval se zvláštním mužem. To individuum mělo plášť s kápí a nebylo mu vidět do obličeje.
„Takže, chcete vyměnit vedení svého podniku“
„Řekněme.“
„Jaké na něj máte požadavky?“
„Musí mít talent.“
„Na co?“
„Umět… jednat s lidmi.“
„Musí mít zkušenost v oboru?“
„Takové nikdo nemá,“ odpověděl zákazník trochu pobaveně.
„Víte co, dám vám dopisy uchazečů o zaměstnání a třeba si vyberete.“
„Myslím, že ne. Asi si někoho najdu sám…“ Pak vytáhl zpod pláště přesýpací hodiny. „JEN JSEM SI ŘÍKAL, ŽE KDYŽ UŽ TU JSEM, NEBYLO BY OD VĚCI SE ZEPTAT…“

Královna se dívala z okna. Byla šťastná. Nemohla se nabažit blahobytu, který získala svatbou. Co bylo předtím, tím se už nezabývala.
Vtom spatřila na nádvoří otrhaného chlapce. Zaujalo ji to, co držel v rukou. Nádherný zlatý kolovrátek. Musí ho mít.
Poslala za ním svou matku. „To je náhoda. Prý ho prodává za dvě nohy.“
„Za co mě manžel víc pochválí - když najde nohy té, kterou miloval, a nebo nový zlatý kolovrat?“ nadhodila dcera.
Když se král vrátil, žena ho uvítala s kolovrátkem, přeslicí a kuželem z ryzího zlata.
Byla na sebe pyšná, že je vyměnila za nevítaný důkaz svého zločinu.

Fandom: Druidská škola vysoké magie v Budči
Téma: Oblíbená hračka
Poznámka: Svým (neobyčejně důležitým) způsobem to patří ke Znamení šneka.
Bylo jich pět. Stále jich pět je a vždy jich pět bude. Bytosti z dutiny mezi možnými světy, z nedostupné části labyrintu.
Hlubina – studená a tajemná. Uklidňující a nebezpečná.
Legie hadů – žár a plány v plánech. Vášnivý a krutý.
Pištec z bran západu – laskavý až to bolí. Pravda zašmodrchaná do nepřehledného klubka.
Královna vlků – soucit. Škodolibý soucit.
Vítr v peří – ohlušující ticho. Tíže touhy po volnosti.
Je jich pět. Jako budečských kruhů. Nejsou přátelé. Jen se znají odjakživa a nikdy neměli nikoho jiného. Zřejmě jsou rodina.
Rádi si hrají. S dvaadvaceti kartami. Nevadí jim, že každá hra změní něčí osud.

Fandom: Queer as Folk
Poznámka: 12+
Vážený pane,
reaguji na Vaši nabídku práce asistenta. Jak se můžete přesvědčit v životopise, splňuji všechny požadavky na tuto i jiné pozice. Praktických zkušeností mám dost, poslední dva roky jsem pracoval pod různými šéfy. Všichni byli spokojeni.
Jsem přesvědčen, že vás můj životopis zaujal, těším se na osobní setkání.
Justin Taylor
Brian se ušklíbl.
„Když nebereš vážně ani motivační dopis, proč si myslíš, že tě zaměstnám?“
Justinovi divoce blýsklo v očích.
„Protože nedokážeš odolat myšlence, že si to rozdáme na kopírce.“
Ústy doputoval až k místu, kde končilo Brianovo břicho.
„V pracovní době,“ dodal a jeho hlava zmizela pod peřinou.

Z listu príbuznej...
Prieskum, ktorý robím, je neuveriteľný!
Predstav si, že napríklad taký Hitler nechal jedným príkazom zavraždiť desiatky židov...
Stalin robil niečo podobné na opačnom fronte...
Alebo Jack Rozparovač, ten bol dobrý. Vraždil prostitútky na počkanie...
Nehovoriac o Edovi Gainovi, známejšiemu ako Hanibal Lecter. To je unikátny kúsok medzi zákernými vrahmi. Kožou obetí tapetoval svoj byt!
Ted Bundy sa priznal k tridsiatim obetiam, ale odhaduje sa, že ich zabil až do stovky!
Všetci sú zapísaní v Kronike najväčších svetových vrahov...
„Pch, amatéri, “ pohŕdavo si odfrkla Bellatrix. Diabolsky sa rozchechtala. „Ja mu ukážem, ako sa elegantne zapísať do kroník...“
Fandom Harry Potter

Téma pro 26. 4. 2010: Motivační dopis
Toto téma bude uzavřeno 26. 4. 2010 v 23:59.
Startujeme poslední dubnový týden a s ním i posledních pět témat!
Na této stránce můžete sledovat statistiku bodů.
A tady pro změnu fandomový seznam od Ave.
Kdyby byla někde nějaká chyba, hlaste se, ať někomu neukřivdíme:o).
V případě nejasností konzultujte Pravidla.

Téma: Poslední hodinka
Fandom: Česká kouzelnická škola ve Vídni, ale opět jen velice okrajově.
Neznalost fandomu snad nebude příliš vadit.
Unavená žena zbystřila. Manžel někomu otevřel? Zavrtěla hlavou. Nemůže to být její milovaný vnuk, je přece na studiích. Tak ráda by ho ještě viděla… Přišlo to příliš rychle a nečekaně.
Dovnitř vstoupila její dcera a s ní vnuk – ten starší. Ten, kterého spíš přehlížela. Nezaslouženě. Jen proto, že se příliš podobal svému otci, kterého neměla ráda. Také bezdůvodně…
Může být ráda, že přišel alespoň tenhle. Co si asi myslí? Musel vidět, že ho babička nemá ráda tak jako jeho bratra. Nebyla schopná vypovědět, jak ji to teď mrzí.
Mladík se na ni usmál a v jeho pohledu nebyly žádné výčitky.