DMD 2018

Letící plechovka:
Z cesty! - kopapaka
Poezie v angličtině:
Vulgarism of life - Dia
Povaha:
O ptácích a lidech - Viktorka
Láska na první pohled:
A tak si je vzala domů - hidden_lemur
Potřebuji pomoc:
Zbytečná hádka - Kraken
Vezmi mě s sebou:
Chci jít s tebou! - Esti Vera
Úžasná hra, kterou jsem ještě nehrála:
Lekce z botaniky - Kleio
Do sklepa po hlavě:
Omnia tempus habent XVI. - Profesor
Zabít či nezabít:
(Ne)řešení - Lee
Zpěv:
Illumina - ioannina
Stačí tři:
Povídání o slůvcích - mamut

Do sedmnácti let ani slovo, tichý brach.
Jen občas řekl otci, že tě huba nebolí, ten bezprostřední bolest v ústech přičítal nedbalé péči o chrup.
Pak se jednou neudržel a bližnímu pravil:
„Když mluvíš jako anděl, nechť narostou ti křídla.“
Odrfnkl dotyčný, svědci se vyděsili.
Ostýchali se, načež pokoušeli:
„Naše řeka řídká, zmohutni ji!“
Bez míry vymaloval slovy tok, až povodně.
„Raději zase zmlkni,“ odbahňovali sklepy.
Chtěli, nechtěli, nemluvil, nemaloval.
Upozaděný, hřiven nedbalý, zakrněl trochu. Bouři vykreslí, ba hladoví-li, nají se jablek ze zátiší. Boje se, neumí říci přitažlivé, krásná jsi. Změnila by se v jinou, neoslovenou. Váha slov tíží.

Druhá desítka:
Rebelka nás vzala pod svá křídla Padáčkářská
Evangelista biolog kdo by neznal ten nikdy nekončící boj Každodenní boj
myday půjčila drakovi Růžové brýle
Aplír nám představila čertovského návštěvníka Velkolepý
Profesor když se vám hrdinové najednou ocitnou až na dně Omnia tempus habent XI.
Akumakirei co se špitá ve foyer Smutné hry potřebují veselé přestávky
Peggy ach ta romantika... Nic se nemá přehánět
Tora jak v Hotelu zapomněli na kočičky Domácích radosti, kočičí starosti
Kumiko nejtěžší rozhodnutí, největší láska Poklad
KattyV Harryho básnické střevo Trocha poezie nikoho nezabije
Bonus nám tentokrát nadělil rozhlasovou hru:
Chrudoš Brkoslav Štýřický trochu jsem se zamotala, kdo je kdo? Já, já, já, jenom já

Jindřichův příběh z Tajemného města, ale i Adamarův z Aldormského kláštera si můžete stáhnout ZDE
EDIT: Kdo si nechce příběh stahovat, pro ty byl vložen na blog.
Tajemné město
Ve stínu klášterních zdí

Letos jsem dokončil seriál o žoldácích a medúzách (Stormchilde),
a rozjel hned čtyři nové.
O první elfské objevitelské výpravě jsou Transoceanisté.
Pak tu máme Andragoliskou princeznu - Hirsha - Early Years.
Válku s nemrtváky sleduje Válka s Trineronem.
A o postavě Maela Tongaki je Mael.
To vše a ještě více, včetně pokračování těchto příběhů najdete na:
http://www.odria.eu/wiki/index.php/Kategorie:P%C5%99%C3%ADb%C4%9Bh

Evženovy děti s kamarádem na tajném dobrodružném výletě do lesa.

Vyšehradský kriminalista Blažej Dmýšek a Evžen Vulpes společně řeší případ nadpřirozených útoků v opuštěné prádelně.

Povídka o synovi, matce a o tom, co nedokáže magie.
Obsahuje nikoli šťastný, ale smířlivý konec.
Adam

Hrdina žijící v patnáctém století,
za vstřícnost dočkal se svobody odnětí.
Adamovi Ploskovskému vzbouřili se poddaní,
Dalibor je přijal za své bez vytáček, bez ptaní.
Povídá se, loupeživým rytířem že byl,
hoď kamenem kdo jsi čistý, bez hříchu a vin.
"Já nic, já muzikant", říkal prý s klidem,
na housle fidlával ve věži lidem.
Nouze prý ho naučila na ten nástroj housti,
teď mu tělo v hlíně hnije, běhaj po něm chrousti.
"Housle" tehdy nazýval se také nástroj mučící,
kdo by mučen nekáp božskou - natažený, skučící?!
Housti, tedy přiznat se, proto nutnost byla,
pravda je věc relativní, pouhá pověst zbyla.

Někomu voní dálkou, jinému svítí červeným kobercem úspěchu.
Pro mne má tvar obrazů starých mistrů.
Podzim
Holé stromy u hřbitova. Spadané listí šustí o dětské nožky, které hrnou tu barevnou záplavu.
Zima
Rolničky, tlumený dusot koňských kopyt a svištění saní po vyjetých kolejích v závějích sněhu.
Jaro
Zurčení pramínků, když se divoce derou cesta necesta z kopců do údolí a nad tím bzukot včel právě probuzených.
Léto
Je nejkrásnějším obrazem. Pěšinka v polích vyšlapaná. Zlatavé klásky se jemně vlní lemované vlčími máky, těmi dragouny s červenou čepicí.
Pro každého je trochu jiná.
Pro mne však stále stejná, cesta k srdci.