Hvězdy nám nepřály (John Green)

Celý ten výlet působí jako sen, vzdálený, neuvěřitelný, přikrytý hustou mlhou. Letiště a opilý spisovatel, dům Anny Frankové i s tím zatraceným žebříkem, večeře v až příliš nóbl restauraci, chuť šampaňského na jazyku, chuť Augustových rtů… a nad tím vším pachuť nemoci, bolesti a předem prohrané bitvy.
Od začátku věděla, že mají jen omezený, nemocí nejasně vyměřený čas… ale nikdy netušila, že takhle krátký.

Drží ho za ruku a pláče. Přála by si být silná, ale není, a její plíce nejsou dost rozbité na to, aby umřela první, i když se nemůže nadechnout.
„Dýchej, Hazel Grace.“
A co když nechci?

Čip na řízení letounů si implantovat nenechá, protože mu to přijde až moc pozérské a má radši starý dobrý ovládací panel, ale robotické oči bere okamžitě. Po všech těch operacích mu pár dalších problém nedělá a i když holkám pod trička nevidí, rentgenové vidění má něco do sebe. Jakékoliv vidění má něco do sebe. Jednu duhovku zvolí zelenou, druhou zářivě modrou a pak na ně balí spolužačky.
Přesto jsou chvíle, kdy radši nechá svět na chvíli zase zčernat.
Na pohřbu.
Na prvním výročí.
Když Hazel brečí a on neví, co říct.
Chvíle, kdy svět bez Augusta Waterse prostě nechce vidět.

1 Základní poznatky o výrocích a množinách

1.5 Operace s množinami

1 Množina A obsahující prvky K, M, E, N označuje panice. Množina B, která obsahuje prvek K, je podmnožinou množiny A. Co z toho lze usuzovat o prvku K?

2 Množina H (značená také jako H G) označuje osobu číslo jedna, množina A (značená také G) označuje osobu číslo dvě. Postupem času dochází k průniku těchto dvou množin, výsledkem je totožnost množiny H s množinou A. Zapište matematicky správně.

3 Množina B z úlohy číslo 1 již není podmnožinou množiny A. Co z toho lze usuzovat o prvku K?

Jednou, za sto let, za tisíc či za milion, už nezůstane vůbec nikdo, kdo by si na nás pamatoval.
Jsme determinováni k implementaci našeho osudu, napsal by Peter van Houten.

Ta báseň, kterou jsi mi říkala, byla krásná. Tolik závisí na tomto pozorovateli vesmíru. Vím, že tomu sama nevěříš, vždyť oba dva jsme jen omyly evoluce. Ale děkuju ti.
Prosím, zkusíš si mne alespoň chvíli pamatovat? Ne jako statečnýho bojovníka, protože oba víme, že tím jsem nebyl, ale jako obyčejnýho kluka, kterej miloval nevkusně přehnaný gesta, měl jen jednu nohu a neuměl řídit?
Prosím, Hazel Grace.
Budeš si mne pamatovat?

Milovat granát je vždycky sázka do loterie. Možná nevíte, že je ten, do koho byste se mohli zamilovat, granát. Vypadá zdravě. Chová se normálně. Má vás rád. A vy nechcete být jeho granátem. Nechcete, protože jste jím už pro mnoho lidí. Víte, že jednou vybuchnete a že ten kráter nikdy nikdo nezahojí. Ale nemůžete si vybrat. Nemáte to štěstí. Zamilujete se. Tou pravou láskou, která hledí vstříc nebezpečí s rovnými zády a přímým pohledem. A když se ten člověk stane granátem a vybuchne dřív než vy, přijmete to. S pokorou. Protože některá nekonečna jsou prostě větší než jiná... Že, Auguste?