Tom a Jerry

Měl ji. (Neměl.)
Chtěl ji. (Co chtěl?)
Byla. (Žila.)
Bude!
Skočil.
Vydechli naráz. Dostal ji.
Což ona chápala. (Posté ji poprvé chytil.)
Jenže to najednou nebylo dobře. (Proč se dala?)
A oči jako kuličky plné strachu – proboha, všiml si jich kdy vůbec? Měla se bát, byl přece strašlivý, ale ne takhle; měla jinak, úplně jinak –
Věděla, že ji zabije.
On věděl, že má. (Musí!)
(Nemůže.) Pustil ji a zavrčel. Černé kuličky se zachvěly, pak roztančily v porozumění. Než odešla, krátce se ho dotkla. Raději hanbou odvrátil hlavu.
Příště ji lovil znovu.
Oba si však uvědomovali, že ji už nikdy nechytí.

Tom se ďábelsky usmál. Poslední část plánu byla vymyšlena. Ihned začal shánět všechny nutné propriety, které umisťoval dle plánku. Tom nad svou PRO pastí (jak by řekl nejeden pubertálně laděný mozek) strávil mnoho času. Díky tomu si byl jistý, že tu zlotřilou, hnusnou, malou, špinavou myš konečně zlikviduje.
Mezitím Jerry sledoval se vzrůstajícím nepokojem Tomovo počínání ze své díry v kuchyni. Tom stavěl cosi, co se mu vůbec nelíbilo. Rozhodl se tedy zakročit.
Ve chvíli, kdy šel Tom do kumbálu pro žehlící prkno, které potřeboval k sýr ví čemu, vyběhl, popadl tužku a v plánu ležícím na zemi něco změnil.

Plížil se křovím, tiše našlapoval a olizoval se už předem.
Tentokrát to musí vyjít!
Bylo to tam. Zoufale to pískalo.
Ha! Mám tě!
Stačila jedna rána packou. křup
Polk. Ňam. Vrrrrr.
Ani se nemusel namáhat. Oběť slepě vběhla přímo do pasti.
Zvláštní, vypadalo to, že je chytřejší.
Vrrrrrr.
Když se pak myl, ohlédl se k myší díře.
Pak si uvědomil, že je po všem. Konec.
Žádná myš.
Konec zábavy.
Hm.
Co teď?
Jít ven?
Asi.
Když Toma našla jeho majitelka, seděl na plotě, mával ocasem, koukal do země a bylo mu nějak divně.
Skoro jako kdyby...kdyby ho měl rád.

"Whatever, hlavně mě vytáhni z týhle zatracený díry," zaskuhrala nachcípaná Zlatovláska. (Kromě toho, že Jiřík dostal infarkt a utekl.)
"To už jsme dostali zaplaceno za ten patent na létající kolo?" podivil se Jarka. Mirek smutně kývl. (Kromě toho, že zbytek roku neměli co dělat.)
"Tak nám zabili Jerryho, paní Millerová," povzdechla si Tomova majitelka. Tom seděl na plotě, koukal do země a bylo mu nějak divně. (Kromě toho, že ho měl rád.)
A nakonec Legolas dostřelil šíp s prstenem do Orodruiny a všichni žili šťastně až do smrti.
(Kromě toho, že autoři těchto příběhů měli díkybohu větší fantazii, než já.)

Ta past byla vymyšlena skvěle.
Jeho nepřítel přijde a vezme si kousek sýra. Ten bude přidělaný na provázku, který odjistí větrák. Větrák se spustí a foukne do lodičky, na které bude položené tágo. To trefí kulečníkovou kouli, která narazí do spínače. Tím se spustí pračka. Pračka navine provázek přidělaný na spoušti pušky, která vystřelí. Vystřelený náboj přestřelí závaží od kukačkových hodin. Kukačka z nich začne vylétávat. Nožem přidělaným na jejím bidélku přeřeže šňůru, na které bude přidělaný trezor. Trezor dopadne přímo na nepřítele. O večeři pak bude postaráno.
„Tentokrát to prostě vyjde,“ byl si jist Tom a šel připravil sýr.