Iron Maiden

Bruce seděl před televizí. Dělal, že se netěší na následující pořad. Koukal se do časopisu a jen občas sledoval obrazovku.
O nějakých pár desítek kilometrů dál se Steve připravoval na stejný pořad. Akorát, že běžel ze zkoušky kapely, snažil se nepraštit s basovkou o dveře, nenašlapat mamince na koberec a rychle zapnout televizi, než to začne. Jenomže tam jen probíhaly šedé pruhy a zrněla.
“Proč? Mami?” Odběhl do kuchyně.
Mezitím Bruce dál seděl před televizí a čekal. Už byl docela nervózní, podíval se na hodinky. Televize zablikala a objevil se nápis: “Z důvodu výpadku, je následující pořad přesunut”.
“Cože?” Zařval.

Steve seděl v rohu sedačky, nohy na stolku. Zkoušel si něco na basovku, bez komba toho ale nebylo moc slyšet. Před chvílí poslal Bruce pro pití. Ten šel ale pomalu a určitě se s někým zapovídal. Steveovi se začaly klížit oči. Nebránil se tomu, bylo už skoro ráno a byl unavený z koncertu.
Když se Bruce vrátil, Steve už spal. Opatrně tedy položil pití na stolek a naklonil se k basistovi. Odhrnul mu vlasy z čela. Kolem nikdo nebyl.Snadno tak ukořistil alespoň letmý polibek. Steve se probral, ale než se rozkoukal Bruce už seděl vedle něj a klidně popíjel.

“Steve, co se děje?” Zeptal se Bruce, když vešel do jeho šatny.
“Nic, v pohodě”, otočil se Steve. Nevypadal v pohodě.
“Pojď sem”, rozpřáhl Bruce ruce. Steve chvíli přemýšlel, co udělat, ale nakonec se zvedl a Bruce objal.
Najednou měl takový záblesk. Přišlo mu, jako kdyby už se tohle přesně stalo. Jako kdyby už ho jednou takhle držel v náručí, ale asi se mu to jenom někdy zdálo. Sklopil hlavu a opřel si čelo o Brucovo rameno. Chtěl si jen co nejvíc užít tenhle moment. Přeci jen to bylo počtvrté co se objali. Možná, že by se měli objímat častěji.

Byli už za půlkou poslední skladby. Fear of the Dark. Bruce běhal po pódiu, povzbuzoval fanoušky, několikrát málem narazil do Stevea, ale Steve se mu vždycky vyhnul, dokonce ho lehce pohladil po rameni, když myslel, že ho praštil basovkou. Bruceovi to bylo všechno jedno, měl v sobě kvanta adrenalinu. Už se blížili ke konci. Ještě jedno sólo. A tak se Bruce rozběhl, vyskočil si na bedny uprostřed vpředu na pódiu a chtěl se sklouznout, jak to často dělá. Trochu to ale přehnal a sedl si na Marcela. Naštěstí mu neutekl jeho part. Slyšel ale jak se Steve vzadu směje. Idiot.