Svist a klepnutí
(Ťuky ťuk)
Zaklínač
Ťuk.
Štíhlá dívčí ruka neomylně sahající přes rameno.
Ťuk.
Napínající se svaly. Napínající se hedvábí.
Ťuk.
Tentokrát ruka míří níž, na záda.
Ťuk.
Jemné fouknutí, které urovná barevná peříčka.
Ťuk.
Přesné prsty nasazující to, co je třeba, na své místo.
Ťuk.
Napřímení ladného těla.
Ťuk.
Pomalé, důkladné natažení.
Ťuk.
Přímý pohled. Ve tváři se nepohne sval. Jen oko hledí ostře.
Ťuk.
Opatrné, velice opatrné uvolnění prstů.
Ťuk.
Ona ani žádná z jejích družek by nikdy nezkřivila stromu list. A přesto se občas ozve z některého kmene tiché: Ťuk.
Svist a klepnutí.
Nebo jen svist.
Zaboření šípu do těla není slyšet.