DMD č. 29 pro 29.4.2011 Téma: Skrz naskrz

Pan Vojnarko se zavrtěl. Provazy se mu zařezávaly do hrudníku a zápěstí.
Dveře před ním se otevřely a vešel pan Vandemar s žoviálním výrazem a ostrým nožem v ruce.
„Dobré ráno, Slavomile. Jakpak jsme se vyspinkali? Vymysleli jsme pro vás zábavnou hru.“
vyděšený zvuk tlumený roubíkem
„Znáte to říkadlo ,Strč prst skrz krk'? Roztomilé, viďte? Tak uděláme soutěž. Když to zopakujete stokrát bez zadrhnutí, vyhrál jste. Když ne, tak jste prohrál.“
ustrašený tázavý výraz
„Á co se stane, když prohrajete? Inu, to vám potom tady pan Croup,“ za židlí se objevil stín, „strčí skrz krk něco jiného. Hezky skrz naskrz.“

fandom: realita/multifandomový crossover
Noc. Nemocnice. Postupně přicházejí jednotliví aktéři.
„Působivé entrée!“ zvolal House, ironicky naznačuje potlesk. „Ale přestaňte zaclánět.“
„Jakým právem mi rozkazujete?“ sjel ho znechuceným pohledem Snape.
„Civilisti…“ ušklíbl se přezíravě Bodie. „Co kdybyste uhnuli a nechali to na mně?“
„Slibovali mi spoustu hezkých sestřiček…“ stěžoval si ublíženě Hawkey.
Postupně jim docházelo, že je něco špatně.
„Udělala to znovu!“
„Přísahala, že nás nechá na pokoji…“
„Tys jí věřil? Jsi naivka, Seve.“
„A tentokrát je sestava obzvlášť děsivá…“
Autorka se ďábelsky pochechtávala. To víte, holenkové, minule jste měli blbý kecy… Takže vás protáhnu skrz naskrz tolika alternativními vesmíry, že se nebudete stačit divit.

Dalšími zvířaty, se kterými jsem se tady seznámila, byli psi. Občas, když jsem se vydala na osamělou procházku, přidali se ke mně, jako by se jinak po většinu času nudili.
Zase jsem šla k mému oblíbenému jezírku, venku bylo hezky a voda byla příjemně teplá. Nebyl problém se vykoupat, ačkoliv jsem neměla plavky, protože v okolí nikdo nebyl.
Pes, který se mnou šel, byl nejspíš příbuzný retrívra, neboť mé házení žabkami vzal jako pobídku k aportu. Dřepěla jsem blízko okraje, takže jsem jeho skokem byla mokrá skrz naskrz, stejně jako bych se koupala v oblečení.
Náladu mi to opravdu nezkazilo.

Fandom: Scolares
Honza si svázal dlouhé dready a nakoukl do kuchyně. Daniel si něco vařil.
„Za dva dny se odstěhuju.“
Daniel přestal míchat. „Takhle rychle?“
„No co, ukecal jsem tě na týden a už tu bydlím rok. Navíc… když jsem včera přišel… prostě si myslím, že i vy dva byste chtěli větší soukromí, ne?“
Daniel se přidusil gulášem, který právě ochutnával. „Promiň, ani nevím, kdy jsi přišel.“
„Vážně, dobrý. Ten gauč si s sebou neberu. A tohle dřevo,“ Honza poklepal na nepříliš stabilní stěnu, která oddělovala kuchyň od Honzova koutu, „by si zasloužilo spálit, jak je skrz naskrz prolezlý, ztrouchnivělý nebo jaký.“

Fandom: Hobit (překvapivě :))
Bilbo Pytlík se vyškrábal z mokrého příkopu a na kraji těžce oddychoval. Promočený skrz naskrz se snažil nevnímat kručící žaludek. Zatracení trpaslíci! Jen spí a spí, a když on má hlad (zatím měl jen jednu snídani), musí si jídlo obstarat sám.
Sluníčko se škodolibě schovávalo za mraky a jemu už vážně začínala být zima. Překřížil si ruce na těle, aby se trochu zahřál v tom nepříjemně studeném oblečení, a vydal se do lesa nasbírat alespoň nějaké jahody.
Když se vracel stejnou cestou zpátky a oblečení měl už téměř suché, zapomněl na škarpu, do které předtím spadl a spadl tam zas.

Fandom: realita
Znám tě už jako svý boty…
Koruna má metr dvacet na šířku, pata dokonce metry dva. Vodící drážky máš pekelně úzké, tak akorát aby člověka naštvaly.
Dokonce vím, kde je tvoje hladina normálního nadržení. Co je normální nadržení? Jsi nadržený průměrně, nebo je tvoje normální hladina vyšší než průměr?
Ďas aby to spral!
Jsi skrz naskrz prošpikován ocelovými trubkami. Jedna je bezešvá, druhá svařovaná, třetí neudaná. Proč?
Začínám z tebe šilhat.
Jsi psychedelicky zelenočervený, ale to se brzy změní, hochu. Zčernáš!
Nesnáším tebe a tobě podobné. Máte příliš mnoho rovin.
Víš co, požeráku?
Nemůžu se dočkat, až tě konečně dorýsuju!
Poznámka: Napadlo mě víc věcí, ale rozhodla jsem se samozřejmě použít tu nejpitomější. :D Už 5 hodin sedím nad výkresem velmi ošklivého požeráku a ještě jeden lahůdkový rys mě čeká. Fííí!

fandom: britská historie a současnost
poznámka: Čekal někdo, že anglistka by dneska dokázala napsat něco jiného? Je to patetické a je mi to jedno. A pro historické reference doporučuji Wiki.
Vítězná. Vyhrála štěstí, které netrvalo věčně. Vstoupila do historie, protože milovala.
Lehkomyslný. Jeho milá přišla ze studené země, ale její láska hřála. Vstoupil do historie, protože ona měla trpělivost.
Věrný. Starým tradicím jména, měsíci Máji. Vstoupil do historie, protože psal.
Obdivuhodný. Vstoupil do historie, protože se pro lásku vzdal královské koruny.
Odhodlaný. Vstoupil do historie, protože jeho žena se stala Matkou.
Dlouhověká. Milovala v nemoci i ve zdraví, štěstí i smutku, ve válce i míru. Vstoupila do historie, protože nikdy nezemřela.
Dnes přichází úspěšný. Není ještě králem. Kéž i on se jednou splyne s láskou a zemí v jeden celek.

Varování: mírně stupidní humor (mírně víc)
Při vzpomínce na nedávné události se mu zvedl žaludek, i když zvracet přestal už před chvilkou. Na ruce se pořád ještě nemohl podívat, nohy na tom nebyly lépe.
Nikdo neříkal, že to bude jednoduché, ale takovou bolest opravdu nečekal.
Utrpení… začínal mít pocit, že to slovo bytostně nenávidí. Co oni vědí o utrpení?
Konečně vzhlédl. Natažená ruka jeho nejmilejšího čekala, aby mu pomohla.
„Neměl jsi být mrtvý?“ optal se poněkud hloupě Jidáše.
„A to říkáš ty?“ usmál se on.
Oplatil mu úsměv. Jenom pohled na ruce mu nedělal dobře.
„Doufám, že se zacelí, i když jsou děravé skrz na skrz.“
Fandom: Bible

Fandom: Budeč. Liškomágové
Navzdory čistotě a eleganci stavení působilo tísnivě. Něco tu skutečně nebylo v pořádku.
Evžen se jemně dotkl leštěné krbové římsy. Ucítil to okamžitě. Tak dlouho tu křičeli, až dům začal křičet také.
Chladný mramor se zatvrzele uzavíral jeho snaze o sblížení: Svárlivě kousal a křečovitě vzlykal, poťouchle skřípal. Drásalo to, bolelo. Kámen v zuřivě hluchém žalu přijímal porozumění a soucit neochotně, trpělivě něžné konejšení vnímal s nepřátelskou nedůvěrou. Vrátit domu klid a uzdravit jeho poraněné srdce bude zdlouhavé a strašně vyčerpávající.
Mezi manžely právě propukla jízlivá debata, kdo za zlou energii může.
Nejspíš to nepůjde vůbec, pomyslel si Evžen beznadějně.

fandom: realita
varování: nepřiliš slušné výrazivo
Vane studený vítr. Vlny se vzdouvají. Přelévají se jedna přes druhou v divokém, zmateném tanci. Zuřivě hrozí, každému odvážlivci, který by si snad troufl jim postavit. Jen malá, křehká loďka se jimi prodírá a nedbá varování. Členové posádky se urputně snaží udržet příď v daném směru. Ve tvářích mají zaryté odhodlání. Stačí jedna maličká chyba a...
Vlna se přelila přes bok plavidla. A druhá! Posádka se marně snaží situaci zachránit. Obejme je ledová náruč Vltavy. Jako krysy, promočené na kost se drápou na břeh. Ta co kotrčovala, se skloní nad přídí.
„A kurva... Má díru a jde skrz“ hlesne zdrceně.