DMD č. 30. pro 30. 4. 2020. Téma: Nejposlednější z posledních

Trojice stála na palubě a pozorovala vzdalující se břeh. Pro všechny to bylo poprvé, co opustili kontinent. A i když to bylo pouze na krátkou dobu, byl to zvláštní pocit. Brett měl najednou pochopení pro ty dva kluky. Poprvé poznal ten pocit nadšení z neznáma.

Trojice stála na palubě plné lidí a přesto jim přišlo, že jsou sami se svým snem. Pro posádku nebyli ničím. Jen přítěž, kterou jejich kapitán vzal na palubu.

Jim to nevadilo. Měli za sebou půlku z první části jejich cesty. Zažili mnohé a věděli, že mnohem víc je ještě čeká. A nemohli se toho dočkat.

Silnice je prázdná. Autem smí jezdit málokdo.
Před ním je fronta a v zádech taky, ale tamtu potkat nechce.
Sotva dopsal knihu. Musel ji nechat v kanceláři, nechal tam úplně všechno, včetně přihlášky do strany.
Jenže co měl ksakru dělat, když chtěl sehnat dobré místo v oboru?
O které si může nechat jen zdát. Patrně o jakékoli stálé práci. Do konce života.
Ten není daleko. Vždycky měl mizerné zdraví.
Možná už zítra.
Jak měl sakra vědět, že to takhle dopadne?
Slunce vykukuje zpoza mraků.
Povzdech.
Slunce neví, co se děje.
I kdybychom se tady pozabíjeli navzájem, vesmíru to bude jedno.

První druhé třetí čtvrté páté šesté sedmé osmé deváté desáté
Jedenácté dvanácté třinácté čtrnácté patnácté šestnácté sedmnácté osmnácté
Devatenácté tohle drabble psát je děsná nuda šestadvacáté sedmadvacáté ale zase
nápad je nápad no ne pětatřicáté šestatřicáté vzkaz příslušnému kontrolorovi když to neuznáš vůbec se nebudu zlobit ani hádat devětačtyřicáté a sláva jsme za půlkou! Ale
stejně lidi letos ta témata hrozně flákají tak co! Pětašedesáté šestašedesáté nemyslete psát
ty číslovky je větší dřina než psát normální slova osmasedmdesáté to bylo zrovna dost těžké čtyřiaosmdesáté ale už jdeme do finále devadesáté jedenadevadesáté a už jedno z posledních předpředposlední předposlední poslední nejposlednější!