Star Wars

RC-3101 byl ve svém živlu. Postupoval za seržantem chodbami geonosanského úlu, střílel všechno, co se pohnulo, a připadal si skoro jako v simulátoru. Ne neoprávněně, protože všechno kolem bylo sice hmatatelné, ale obtížnost někdo viditelně nastavil na nízkou.
Jeho dojem rychle narušila přítomnost mláděte geonosanské hydry. To už totiž bylo dost jiné kafe a i když jim vlastně s obránci úlu dost pomohlo, nakonec se do něj na seržantův povel stejně pustili a byli rádi, že ho ve čtyřech nějak ustříleli.
Hlavy mělo sice jenom tři, ale Štístko se svého podílu rád vzdal a odvezl si radši geonosanský sonický blaster.

I tady v samém středu obrovské ocelové bojové stanice panoval ruch, těžké boty dusaly po chodbách, alarmy křičely. S tím se ale při cvičeních počítalo, a tak všichni dělali svoji práci.
"Nahlaste stav," vydal imperiální kapitán rozkaz od svého křesla.
"Hlavní dělo nabito na třicet procent, pane," odpověděl reaktorový technik Matdere Hemfran od monitoru.
"Pokračujte s přesměrováváním energie."
Desátník Hemfram přikývl a stiskl několik tlačítek.
"Ááááááááááááá."
Hemfram vzhlédl od svého pultu. Reaktorovou šachtou padala postava v černém plášti, sršíc sithské blesky na všechny strany.
Nikdo jiný si toho přes okolní hluk nevšiml.
"Kapitáne? Zašel bych si na cigáro. K výtahům."

Výcvik klonovaných komand měl svoje specifika a Rocco s většinou z nich počítal. Například si byl naprosto jistý, že podle ksichtu svoje svěřence prostě nepozná ani za prasomuta, když mu všichni lidé přišli úplně stejní, co teprve klony jednoho chlapa. Ovšem to šlo vyřešit prostým napsáním jména fixem na čelo.
Zapomněl ale počítat s tím, že budou sdílet stejný tón hlasu. Pravda, ona jich toho většina moc nenamluvila, ale i běžná konverzace o oblíbeném modelu pušky působila značně jednotvárně a prvních pár měsíců si na to musel zvykat.
A aby toho nebylo málo, jednoho dne začali všichni bez varování mutovat.

Zrovna jsem dokončoval prohlídku zařízení, když jsem uviděl šéfa řezat se s tím mladým povstalcem. Nejdřív mě napadlo, že bych měl šéfovi jít na pomoc, ale pak jsem si vzpomněl, jak nesnáší, když mu někdo zasahuje do jeho věcí. Tak jsem radši celou situaci zpovzdálí pozoroval.
Nakonec ruka svírající světelný meč odlétla do hlubin a šéf začal mládežníka přesvědčovat, ať se k němu přidá. Proč?
„Kdybys tak znal moc temné strany síly… Obi-Wan ti nikdy neřekl, co se stalo s tvým otcem.“
„Řekl mi toho dost! Řekl mi, že jsi ho zabil.“
„Ne, JÁ jsem tvůj otec!“
Do nerfí řiti!

Meditace se může trochu zvrtnout a bloudění v Síle je věc ošidná. Jeden se dává všanc různým vlivům z různých rozměrů. Klidná hladina mysli může být náhle rozvířena obludou, proti které je Cthulhu slabý čajíček.
"Pojď se mnou," zašeptala temnota.
"Poddej se hněvu..."
"Neohlížej se na druhé..."
"Být mocný... moc je síla..."
"Budeš velký..."
"Celý vesmír před tebou klekne..."
Hlasy slibovaly, vábily, temnota houstla.
"Nezájem."
Qui - Gon Cote upřel pohled přímo do středu temnoty.
A Darth Bane, Darth Sidious i Exar Kun zjistili, že ač nehmotní, napráskáno můžou dostat i tak. A dosti bolestně. S Qui - Gonem byla veliká Síla.

Nameless se vznášela nad přistávací plochou. Vítr zametal kamenný povrch a pohrával si s pláštěm Luka Skywalkera.
"Pozor tam dole!" ozvalo se seshora a před Skywalkerem přistála, ovšemže superhrdinsky, Gwen.
"Jéje... promiň za tu podlahu."
Luke odtrhl zhrozený pohled od probořeného kamene a neméně zhrozeně pohlédl na Gwen.
"Já to spravim, koukni!"
Trocha Síly a rampa byla zase jako nová.
"No vidíš! Tak cos chtěl?"
"Navrhoval jsem výměnný pobyt studentů..."
"Jo! Hele... já vim, že si super učitel, vo tom žádná! Ale jaksi tvoje a moje metody výchovy... při vší úctě!"
"Taky si to myslim."
"Vidíš, moffíčku! Tak zase někdy!"

Rocco trávil hodně času mimo domov, respektive mimo zakopanou vesmírnou loď, která jim momentálně za domov sloužila, a o výchovu jejich syna se tak musela starat Turmalina. Byl jí za to vděčný, nicméně směr, jakým Pogga vedla, ho začínal poněkud znepokojovat. Pořád s ním o něčem diskutovala, ptala se ho na jeho názor, jedinkrát nezvýšila hlas... ne že by to bylo potřeba, ale přišlo mu to prostě trochu moc benevolentní a nebyl si jistý, jestli to schvaluje.
Ovšem co on o tom věděl, že? Vychoval sice sto čtyři děcek, ale to byla trochu jiná situace a hlavně úplně jiná doba.

Dívat se dolů do coruscantské zástavby při západu slunce je hrozný kýč. Světelné odlesky mění mrakodrapy v ohnivé sloupy, z dolních pater vystupují první nesmělá chapadélka mlhy, proud vozidel všeho druhu se mění v 1000W světlušky. Kýč. Ale dobrý na rozhovor. Ve společnosti Fralrruy se spoustou smíchu, protože basic je pro wookie těžký.
"Škoda, že se nemůžeš zdržet dýl. Ne, že by s klukama nebyla řeč, ale... no..."
"Lepší babské ucho?" zazubila se Fralrrua.
"Ano. Lepší ženské ucho."
"Ženské?"
"Baba se říká starým ženám."
"Ale kluci říkali..."
"Aha. No, ono se baba taky říká atraktivním mladým ženám."
"Basic je těžký..."

"Au, moje kostrč! Co vy, páni? Jste živí?"

"Ano. Ale co teď počít? Zpátky nahoru bych rozhodně nechodil."

"Musíme za paní Polyxenou!"

***

"Tohle Jeidové nedělají. Musí před soud!"

"Anakine, on ovládá Senát i soud. Skončí se to tady a teď."

"Ach, jsem tak slabý..."

***

"Šťastnou cestu, Hansi."

---

"Doufám, že to není rukojmí..."

***

"Už toho mám po krk! Zatracený, blbý, pitomý Windowsy, já ten počítač vážně..."

***

Z perly, kterou čaroděj drží, začal vycházet hustý dým, který se náhle změní v šedavou kouli vířícího vzduchu a kvílícího větru, letící přímo na tvou hlavu.

"Máš to za 3K6 a hoď si na sílu."

Han Solo vysvětluje pravidla dejariku, včetně toho nejdůležitějšího.