DMD Bonus č. 3 pro 11. 4. 2021.

Žili jako dva spoluvězni a Felix z toho byl unavený. Cizí lidé obývající jeden prostor, nenacházející společnou řeč. Staré lidi měl rád - a oni zase jeho -, ale Antonín Sýkora byl tuhé sousto.
Moudřejší ustoupí, opakoval si Felix a snažil se hrdinsky spolknout vlastní pýchu. Tohle nemůže vydržet navěky.
Když pár dní nato začal strategicky připravovat kančí guláš, dovrzal se Sýkora na svém vozíku zvědavě do kuchyně. Šel po pachové stopě jako ohař. Dokonce sám od sebe promluvil.
„Co to bude?“
Felix nadzvedl pokličku. „Pojďte se podívat.“
Sýkora se vratce postavil a slastně si přivoněl.
Možná se nakonec schylovalo k příměří.

„Chceš se zeptat starých mistryň?" pronesl ironicky Marigold.
„No, to nechci, čarodějnice vynechám. Ty mladší mi to neřeknou, protože jsem nebyl s nimi, ale s Yen, ty starší budou povznesené, protože ony by se mnou nikdy nebyly a nebudou se tedy se mnou ani bavit, maximálně mě počastují ohnivou koulí."
„Mladí čarodějové mě proklejí rovnou, protože jsem jim přebral nejkrásnější čarodějku a staříci mi sdělí, že když jim nechám své oko, že se uvolí podívat do křišťálové koule, aby mi řekli, že viděli bitvu u říčky, kde jsem málem umřel, což už dávno vím. Takže, říkám ne, mistry čaroděje nechci."

Patová situace byl jeho oblíbený podnik. Možná proto, že to tam trochu připomínalo dobu, kdy to pro něj všechno začalo. Že si u osamělé sklenky pokaždé vzpomněl na Doctora a na bezstarostné časy, kdy jenom zachraňovali svět.
Možná proto, že jeho vlastní životní situace taky neměla řešení.
Když žijete moc dlouho, vidíte umírat všechny své blízké, ale máte tu perspektivu, že jednou to pro vás taky skončí, je v tom jistá útěcha.
Jenže on neměl ani tu.
Se železnou pravidelností nakonec vždycky sbalil jakoukoli zelenou mimozemskou slizku, která se namanula, ale koketně mrkat stárnoucíma očima šlo čím dál tím hůř.

„Jediný problém je, že... že jsme v šestnáctém století,“ Doktor zničeně zaboří hlavu do dlaní.
„Jsem ráda, že problém už není ta agresivní mimozemská rostlina,“ Amy zvedne obočí.
„Nebyl by problém ji vymýtit, kdyby... no, kdybyste dokázali vynalézt internet už v šestnáctém století. Nedokážeme rozšířit informaci mezi lidmi dost rychle na to, aby se to přestalo šířit. Je mi líto, Amy...“
Z nějakého důvodu Amy rázně pochoduje ke kostelu.

„Jak jste to...“
„Občas nás podceňuješ. Mají tady velice vyspělou síť,“ pokrčí Amy rameny.
Doctor zmateně zamrká.
„Ženský, Doktore. Farářova hospodyně to řekla kuchařce, kuchařka pradleně, pradlena švadleně, švadlena manželce felčara...“

Ginny měla pocit, že se její muž už definitivně zbláznil.
Draco už dvě hodiny chodil po dvorku mezi kuřaty s košíkem, koukal po zemi a cosi hledal. Zvědavě se vydala za ním.
"Draco? Co to tady provádíš?" zeptala se opatrně.
"Hledám vajíčka." odpověděl klidně.
Zasmála se. "Miláčku, koupili jsme je včera. Na vajíčka budeš muset chvíli počkat."
"Však čekám," odvětil a udělal další kolečko po rozhlehlém výběhu.
"Ty mě nechápeš. Kuřice se kupují asi dvanáctitýdenní. Slepice začínají snášet, když mají kolem pěti měsíců, půl roku."
"Ach tak." Smutně odložil košík a sklíčeně kráčel domů.
Ginny se usmála. Však se dočká.

"Ahoj."

"Ahoj."

Doreen se přistihla, že na něj zírá. Začervenala se a odvrátila zrak.

"Doctor Octopus?" zeptala se.

"Ne, Killer Croc."

"Sakra!"

"Přesně to jsem si taky říkal!" zazubil se na ni. Doreenino srdce vynechalo úder.

"Půjdeme na to?" vyrušil ji z myšlenek.

"Cože? Teď?" rozhlédla se kolem.

Tentokrát zrudl jako rajče on. "Myslel jsem ten souboj! Vlastně... teda..."

"Já rozumím," usmála se. "Pojď, porazíme ho!"

***
Doreen si uvědomila, že je do Spider-Mana zblázněná.

Málem ho po bitvě políbila... než jí po noze přeběhla krysa.

Toho dne si Squirrel Girl uvědomila, že není lepší antikoncepce než romantická procházka v kanálech.

Toho roku se v Amanu přemnožily veverky. Zdálo se, že na každý strom v Tirionu připadá minimálně pět veverčích početných rodin.
I usoudil Manwë, že je potřeba situaci řešit a svolal všechny Valar na Taniquetilu. Ale ani v létě se ještě nedohodli. Každé setkání skončilo hádkou mezi Yavannou a Oromëm.
Když se léto klonilo k podzimu, začalo to skoro vypadat, že by mohlo pomoct snížit plodnost zrzavých tvorečků. I tento nápad byl proti Yavannině podstatě, ale byla alespoň ochotna jednat.
Když se konečně shodli, zjistli, že se probém vyřešil sám. Amrod a Amras nezapřeli svého otce Fëanora a vynalezli prak.

Když Veverka Terka začínala, měla velikou radost, těšila se na to jaká úžasná její nová práce bude. Hlavní tvář vzdělávacího časopisu pro děti! Vždyť je to splněný sen. Bude si jen tak hopkat po stránkách časopisu a pomáhat dětem učit se nové věci.

Dokud ji nezačaly děti pomalovávat. A rozstřihávat. A vyvádět další alotrie s její tváří v časopise.

Po pár letech už to bylo na Veverku Terku moc. Položila na stůl svojí výpověd, ukončila spolupráci s časopisem, a ačkoli byla i spousta vzorných dětí, Veverka Terka se rozhodla, že takhle jí to stačilo, žádnou další osobní zkušenost již nepotřebuje.

Osm a tři čtvrtě hodiny do startu raketoplánu.
"No což," mávl jsem utrženou rukou, "chvilku počkám."
Do přidělávání odtržené ruky se mi nechtělo, ale tu ruku budu potřebovat.
"Zatracený kloub," postěžoval jsem si paní Hayesové, když se počtvrté sesmekl.
Mrtvě na mě dál zírala.
"No nic, ty mi asi nepomůžeš, co?" zkusil jsem ruku nasadit znovu. Podařilo se! Konečně jsem začínal svět vidět růžově. Ale to se mi asi jen zregenerovalo barevné vidění. Tak, teď už to bude pohoda. Od raketoplánu mě dělí jen pár set metrů, asi tisíc vojáků a spousta Tzetek. Z dobré nálady jsem si musel zapískat.

Dech měl těžký a srdce mu bušilo. Takhle daleko ještě nikdy neutíkal.
Na obzoru se tyčila tmavá věž věštící zkázu.
"Ještě ne... prosím ještě ne."
"Jsem tu s vámi, výsosti," slíbil mu voják. Hned nato si však smrt vzala i jeho.
Tolik mrtvých. Koutkem oka jako by viděl jejich siluety stojící jako žalující u soudu. Stáli stále vyrovnání, jako když to všechno začalo. Všichni zemřeli kvůli němu.
K tomu ale byli, snažil se namluvit si. Nesmí se vzdát, musí odejít se ctí.
Poslední z jeho mužů padl v souboji mezi jezdci.
Tady najde bezpečí. Ale pochopil, že se pryč nedostane.