DMD Bonus č. 9 pro 30. 4. 2022.

Už dávno si všimla, že kocour se do Rubovky mnohem raději nechává nosit, než by šel po svých. Až dnes ji ale napadlo zkusit zblízka prozkoumat vnější síť těsně u země. Klečela a hrbila se, ale konečně alespoň něco viděla. Ze země pramenila voda a proudila do nebeského oceánu. Jitka zavřela oči, nadechla se, zadržela dech a položila ruku na vodní stěnu těsně u země.
A pak – zdálo se jí to? Ne, ne, opravdu je to tak. Pod prsty cítila nepřetržitý proud, ale také slaboulinké, skoro neznatelné mravenčení. Poprvé se skutečně dotýkala vnější sítě. Zaklonila hlavu a rozesmála se. Konečně!

Za mých mladých let, ve vývinu, jsem se do všeho vrhal po hlavě a pak jsem se budil na místech, kde se nechceš probouzet, mnohem dál, než jsem chtěl. Denní chleba byl vstávat jako fénix z popela, s hlasy z hlubin v hlavě, vypouštět bubliny a ptát se, kde jsou kytky, co jsme kouřili. Módní expert zrzavec mi připínal s mravenčí prací k pramenům vlasů všechno, co mi doma viselo a to není málo. Největší fanynka, šelma, se nebála rozkvést v rouše Evině a můj chtíč mě pravda nenechával na holičkách. Následoval křížový výslech rodičů na hranici trpělivosti a šmitec.

Eva přívětivě pozdraví sousedku za plotem.
Těhotná mladá paní s úsměvem odpovídá. Zrovna napouští dětský bazének. Za ní se skví téměř dokončený zbrusu nový domek. Svěží trávník lemují rozkvetlé pivoňky.
Drábkovi poslechli Evženovu radu a starou chalupu nechali zbourat, děsivý sklípek zalili betonem, pozemek přeorali, zasypali solí a výhodně prodali obyčejné rodině – neopomněli obřadné osobní předání – a odstěhovali se kamsi na Moravu. Do Lysolaj prý nehodlají vkročit do smrti smrťoucí.
„Jsme moc spokojení,“ svěřila se sousedka Evě už před časem. „Pořád nemůžu uvěřit tomu štěstí. Není mi jasné, proč tady předchozí majitelé nechtěli bydlet. Je tu krásně. Taková kouzelná vesnička!“