Doctor Who

Jack Harkness není zrovna ten typ člověka, kterého si snadno představíte s čajem a knihou. Tahle mu byla podstrčena za dost podezřelých okolností a on se do ní téměř proti své vůli pustil.
Pak ho lapila TARDIS – tedy docela obyčejná policejní budka, u níž se hlavní hrdinové poprvé setkali.
A pak i mnohem víc než jen setkali.
Jack Harkness, nejambicióznější milovník v této i jakékoli jiné galaxii, se zasnil.
„Pět let. Nanejvýš pět let a tuhle scénu si s Doctorem přehrajeme. To by bylo, abych ho neutáh na kvalitní literaturu a těžce zkoušeného spisovatele. Roztaje jak nanuk.
V mojí puse.“

Štyria cudzinci sedeli v kupé a chvíľu na seba mlčky pozerali.
„Chlapci,“ neisto začal konverzáciu muž v laboratórnom plášti. „Máte nejaký sen? Mojim je do piatich rokov ovládnuť celý náš štát.“
„Iba štát?“ zasmial sa obor so zlatou rukavicou. „Vyhladiť polovicu vesmíru znie lepšie.“
Robot oproti nesúhlasil. „Vyhladenie je nelogické. My radšej upgradujeme. Máte záujem?“
„Mon Dieu! Neopováž sa! Ó, plačte nad tým, kto zaživa stratil svoju ľudskosť.“ Dlháň s rozvetvenými červenými vlasmi sa štítivo odtiahol. „K otázke. Päť rokov? Nuž, chcem zabiť jedného chalana...“
Obor si povzdychol. „Také slabé ambície. Keď získam všetky kamene... podaktorí z vás možno prežijú.“

Konec světa v přímém přenosu? Rose znala Doktora jen krátce, ještě si nestihla uvědomit, jak velký smysl pro absurdno se v něm skrývá. Proto ji volba prvního společného výletu poněkud překvapila. Brzy ale překonala pochyby a začala se bavit. Tvář z Boe byla zajímavá. Stromoví lidé ji zvláštním způsobem dojímali. Lady Cassandra ji neuvěřitelným způsobem s… štvala.

Celkem rychle taky pochopila, že Doktorova představa zábavného dobrodružství je jen krycím názvem pro boj o holý život. Tedy bojovala. Úspěšně, na rozdíl od jiných…

Teplota stoupá, je vedro jak v peci.

„Navlhčit, navlhčit!“

A pak ta placatá osoba připomínající dvojrozměrného ježka vzplála.

Doktor si byl jistý, že Rose vícekrát neuvidí.

Nebyl pro to důvod. Jejich cesty se rozžehnaly v okamžiku, kdy Rose políbila lidského Doktora a zůstala v jiné dimenzi.

To si aspoň Doktor myslel. Až dokud Rose neumírala a Doktor nenašel způsob, jak ji navštívit.

"Měla jsem dobrý život," pronesla Rose. "John - tvoje lidská verze - zemřel před třemi lety. A tohle jsou naše děti a vnoučata," ukázala mu fotku.

Rose byla stále stejně nádherná. V obličeji jí seděly hluboké vrásky, ale když se na něj usmála, Doktor pochopil, že vznikly z lásky.

"Nikdy jsem tě nepřestal milovat," zašeptal Doktor.

"Já vím."

Master se nedivil, že si Doctor tu otravnou planetu dokázal zamilovat. Potkával se jen s těmi nejlepšími nebo těmi nejhoršími pozemšťany. Některé by šlo nazvat skoro zajímavými. Když se na Zemi zaseknul on, bojoval o holé přežití. A ve chvílích nejtemnějších... pracoval ve službách.

Právě hadrem dostal z pásu rozlitý sirup, když na něm přistál pytlík s exotickými plody. Spolkl výhrůžku smrtí. Začal markovat.
„Co je tohle?“
Zákaznice zamrkala. Pokrčila rameny. Zírali na sebe přes pandemické plexisklo. Pokoušel se jí telepaticky roztavit mozek.
„Asi máčenka nebo tak?“
Ve svých představách ji mučil tak dlouho, až ze sebe dostala slovo maracuja.

„Mučenka,“ našpulí Doktor rty. Pročítá si obsah piksle. „K čemu to slouží? Mučení?“
„Abys věděl, Doktore, tak tohle je krém, pro který jsem dělala reklamu.“
„Vsadím se, že bys s tím dokázal někoho umučit. Já jsem si tak připadal, když ho na mně Amy testovala,“ doplní ji Rory a zatváří se zhnuseně, když dovnitř Doktor strčí prst a olízne si ho.
Nadšeně zavýskne. „Maracuja! Výtečně. Hlavně žádná jablka.“
„To není k jídlu! Vyhladí ti to vrásky,“ vytrhne mu to zrzka z ruky.
„Dalekové jsou důkazem, že Doktor potřebuje vyhladit něco jiného, než vrásky.“
Dva pohledy se na něj upřou.
„Hups?“

Chraptivý zvuk se rozezní verandou.
Dveře se otevřou a z nich se vyklopýtá neupravený muž. Vlasy trčící do stran, motýlka má šejdrem a na tváří vytřeštěný výraz, který napovídá, že pořád tápe, co se to vlastně stalo.
„River... ona… ona,“ zakoktá.
Za ním se vypotácí vysmátá žena, poplácá na stěny Tardis a pokrčí rameny: „Něco starého, nového, modrého a půjčeného. Měli jsme svatbu tak narychlo, zlato, že jsme si ani neužili svatební noc.“
„SPOILERY!“
„Stejně mě miluješ,“ upraví si profesorka šaty.
Amy se zazubí na dceru. „Jo. Všichni milujeme tvoji ženu, Doktore!“
Kam se to u všech Pánů času přiženil?!

TARDIS troubila na poplach.

Rory panikařil.

Amy si nevzrušeně lakovala nehty.

A Doktor? Ten spal jako nemluvně.

Aspoň dokud ho Rory neprobudil. "Doktore!" zatřásl jím. "Co se to děje?"

"Alarm! Varovné troubení!" prohlásil Doktor, rázem čilý jako rybička. "Ale jaké, hm...?" Shýbl se a olízl konzoli. "Á, už to mám!" rozzářil se. "Harkness Alert!"

"Cože to?" Rory zůstal zírat.

"No, dobrá zpráva je, že v příštích třiceti vteřinách neumřeme. Špatná zpráva pro tebe, Rory, je, že Amy bude mít dalšího krasavce - kromě mě - s nímž bude moct flirtovat."

"Hej!" zaprotestovali Amy a Rory ve stejnou dobu.

Doktor se jen zakřenil.