Hra o trůny

Máte již plné zuby happyendů?
Toho jak všechny vaše oblíbené postavy trapně přežijí a skončí v náručí milované osoby? Předvídatelných a nenásilných románů?
Ano?
PAK MÁME PRÁVĚ NĚCO PRO VÁS!!!
George R. R. Martin, známý to sériový vrah, představuje ságu:
PÍSEŇ LEDU A OHNĚ!
Vraždění, čtvrcení, sekání, upalování NA POČKÁNÍ!

Psssst, kočička spí!
Nesmíte ji vzbudit! Víte, co taková kočička udělá, když ji vzbudíte?
Bude se moc zlobit.
A to přece nechcete.
Pamatujete, co se stalo, když se probudila naposledy, ne?
Celý dům byl vzhůru nohama.
Praskaly trámy, padalo zdivo, baldachýny vzplály vysokým plamenem a hořely rudě a žlutě.
Samozřejmě jen metaforicky.
Tak kočičce raději zazpíváme, aby se neprobudila, co říkáte?
...only a cat of a different coat,
that's all the truth I know.
In a coat of gold or the coat of red,
a lion still has claws...
Ne tak nahlas! Už se probouzí!
Lannisters send their regards.
PSSSST!

Eddard Stark každého vyplácel stejně. Spravedlnost musí být.
Robb, Jon a Theon chodili koledovat společně a docela si to užívali.
Sansa tuto "zábavu" brala s důstojností hodnou mladé dámy.
Arya ne. Sebrala Jonovi karabáč a honila ho po nádvoří do doby než zakopla.
Cersei každé Velikonoce předstírala, že ji bolí hlava a zůstávala ve svém pokoji. Všichni jí to spolkli. Jaime ne.
Tyrionovi to zábavné nepřipadalo. Šlehat někomu...hmm...nohy.
Joffrey si rád pletl pomlázku. Z ostružinových šlahounů. Poté, co se Myrcella rozbrečela, mu to zatrhli. Opakovaně.
Kraster tyto svátky neslavil. Než by to všechno vyšlehal, upadla by mu ruka.

„Když zaútočíte na Zeď, zemřete,“ snažil se jí vysvětlit, už poněkolikáté.
„Ty nic nevíš, Jone Sněhu,“ ušklíbla se.
„Občas ti vážně vůbec nerozumím,“ přiznal tiše. „Jako kdybychom každý mluvili jiným jazykem… Copak ti je jedno, že jdete na jistou smrt?“
„Ty s námi nejdeš?“
„Jdu, jistě…“ bránil se, ale tušil, že mu nevěří.
„A cítíš se líp, když si opakuješ ty poraženecký kecy?!?“ vyprskla.
V tu chvíli se mezi ně připletl Duch. Snad vycítil napětí. Zavrtěl ocasem a oblízl Ygritte ruku. Automaticky ho pohladila. Když vzhlédla znovu k Jonovi, tvářila se smířlivěji.
„Vím, že tam zemřeme. Máš ale lepší nápad?“