Saturnin

fandom: Saturnin
poznámka: Uf! Jo, a jsem na sebe hrozně pyšná, že jsem měla zatím všechno ve správné délce.
-----------------------------------------------------------
„A máme to!“
„Nejásejte předčasně, pane řediteli, ještě zbývá poslední věta.“
„Málem bych byl zapomněl. ‚Žili šťastně až do smrti.‘ Co o tom soudíte?“
„S macechou jako potenciální tchýní? Těžko.“
„Drahý Saturnine, mám dojem, že macecha, a dokonce ani líné sestry nebudou hlavní problém. Přece jen vlivu předchozího prostředí se Popelka zbavila. Nicméně myslím, že příčinou potíží bude nedostatek vzdělání ve dvorské etiketě.“
„Souhlasím. A nezapomínejme na princovu povahu. Zamiluje se do nejkrásnější dívky. Ale až její půvab povadne? Manželská krize se nám rýsuje v řádu několika let.“
„Ovšem, ovšem. Myslím, že věrohodná formulace bude znít ‚Žili až do smrti‘.“

Nevěděl jsem, že se Saturnin a manžel tety Kateřiny znali, natožpak že měl spojitost s jeho skonem, ale podle Saturninova kajícného vyprávění se celá historie seběhla takto:
Na tetině svatbě zjistil, že pan Milouš není vzdělán v oblasti jedů a domácího travičství a že mu tato neznalost brání ve vychutnávání jeho oblíbené literatury. Pronesl tedy k němu na dané téma přednášku, kterou se zájmem sledovala i milostivá paní s panem továrníkem. Ten se později vyptal na podrobnosti.
To vysvětlovalo tetinu stížnost, že si mrtvice, v jejímž důsledku ovdověla, vybrala právě okamžik, kdy servírovala ke kávě svůj vyhlášený zákusek z mandlí.

"Musíme čelit velmi vážné situaci," řekl dědeček a významně se ohlédl na
doktora Vlacha.
"Je to tak, situace je vážná. Hrozí nám smrt hladem," řekl varovným
hlasem doktor.
"Hlad je prý nejlepší kuchař ať mi tedy něco uvaří," vyhrkl Milouš a
slečna Barbora se zatvářila podrážděně.
"Tady jdou všechny žerty stranou," přikázal dědeček vážným hlasem, "musíme něco podniknout."
"Správně, musíme vyrazit na lov," rychle se přidal doktor Vlach.
"Hlad je špatným rádcem," zahrozila teta Kateřina a zamračila se.
"Zato ty si víš vždycky rady, že? Co kdybys šla lovit ty?" zeptal se
dědeček.
"Lenoch se potí při jídle a mrzne při práci," odvětila Kateřina se
zdvihnutým ukazovákem.
"Ále, ty nebudeš ta pravá. Stejně bys přinesla akorát starou veverku,"
mávl rukou dědeček.
"Hlad vyjde levně, draho vybíravost," opáčila mu vzpurně.
"Navrhuji losovat," snažil se zachránit situaci doktor Vlach.
"Objev nového jídla znamená pro štěstí člověka víc než objev hvězdy,"
pokračovala Kateřina, aniž si doktorova pokusu všimla.
"Ano, budeme losovat," rezignoval dědeček.
"Ale nebohé děti a slabé ženy snad na lov nemusí, viď, dědečku," začala
se lísat Kateřina. "Hlad, žízeň a bolest jsou sourozenci lásky."
Vtom se otevřely dveře a vešel Saturnin, s párem zajíců přes rameno.
"Večeře bude za okamžik, panstvo."

Fandom:Malá parafráze na Saturnina
Teta se divila, že dědeček na mne nezanevřel, pokládala to za stařeckou vrtkavost a podotkla, že kůň je jednou hříbětem a člověk dvakrát dítětem. Šel jsem tedy hrát s dědečkem šachy.
Teta Kateřina netuší, že zrovna ona toto přísloví vlastní osobností vyvrací. Málokdy jsem měl v životě příležitost potkat osobu, která by jednala méně dospěle než ona, a chovám ošklivé podezření, že fáze dětinského chování v jejím životě bude pouze jedna - od narození až do smrti.
Možná je to neskromné, ale sám sebe považuji za člověka dospělého, dětinského chování se snažím vyvarovat. Ostatně doktor Vlach o mně tvrdí, že se chovám jako starý suchar. Považuji to za kompliment.
Dědečkova hra je zkouškou pro mé nervy, jakkoliv nejsem dobrým hráčem. Byl jsem nucen jej upozornit, že provedl v jedné hře rošádu třikrát, pokaždé na jinou stranu. Nepřijal to dobře a uštědřil mi přednášku o svých šachových zkušenostech.
"Pánové, nerada ruším vaši šachovou disputaci, ale za chvíli se bude podávat večeře!" ozvalo se ode dveří, a nám se naskytl krásný výhled na neodolatelný úsměv slečny Barbory. Kdo by v takové chvíli pokračoval v hádce? A tak jsme sklapli šachovnici.
"Vypadají dospěle," pomyslela si slečna Barbora pobaveně, "ale hádají se jako malí kluci."