DMD č. 7. pro 7. 4. 2017. Téma: Bezpečnost letového provozu

„Luciusi, příteli, takhle okatě flirtovat hned se dvěma ženami? Není to poněkud nevkusné?“ nadhodil Severus.
„Mám slušné vychování,“ odpověděl lord Malfoy svým nejdůstojnějším lordovským tónem. „Vedl jsem zdvořilostní konverzaci proloženou několika vhodně zvolenými lichotkami. Zcela v mezích bontonu…“
„Když myslíš,“ pokrčil Severus rameny. „Jen bych tě rád upozornil, že obě dotyčné se dokážou poměrně působivým způsobem rozzuřit.“
„Beru v potaz,“ přikývl Lucius. „Domnívám se nicméně, že si děláš přehnané starosti.“
Načež se sebejistě usmál a vydal se za Tonksovou.
Severus se rozhodl preventivně vyklidit pozice. Měl tušení, že brzy začnou vzduchem létat všemožné předměty, což by nemuselo být zrovna bezpečné.

Obrovská hangárová vrata Jolly Jedie se ospale otevřela, Simbacca se na levém můstku zhluboka nadechl a šel na věc.
[„Tak jo, bando, startujte,“] pravil vyrovnaně, [„zatím volná formace, ale po prvním obletu chci vidět tu obrannou, co jsem vám ukazoval.“]
Jak ovšem sledoval displeje, chytil se za hlavu.
[„U Baccovy šavle, čtyřka a dvojka, větší rozestup, a pětko, zvedni to, nebo štrejchneš o...“] S hrůzou v očích zahodil headset, natáhl ruku a toho pitomce popostrčil Silou.
V tu chvíli se nicméně musel zamyslet, jestli to s tou péčí o kachňata nepřehání, učit létat je přeci jen měli spíš jejich rodiče...

Sam se probudil na zemi jen s nejasnou představou, jak se tam dostal, a s bolehlavem století. Ostatní se vracelo postupně. Wakanda, nový pár křídel, první zkušební let.
Všechno šlo skvěle. Pak ho něco těžkého srazilo z oblohy.
Musel to být Stark. Nějak je vystopoval a...
„Gaaaaa!“
Zvedl hlavu. Kousek od něj stála husa. Trochu pocuchaná...
Usmál se. „Promiň, holka. Už jsem měl strach...“
Husa se napřímila a vydala zvuk jako ucpaný vysavač. Oči se jí zaleskly do červena.
Sam polknul. Někde vzadu v hlavě se mu ozval tichý, varovný hlásek.
Možná, že Iron Man byla nakonec ta lepší alternativa.

Bral bezpečnost letového provozu velmi zodpovědně, takže když nějaká mladá holka lítala se vznášedlem jako pominutá, musel to rozhodně nahlásit.
"Občane, okamžitě zastavte se svým vozidlem! Porušila jste zákon o-"
Dívka zabrzdila tak prudce, až se praštila nosem o řízení. Krev vystříkla až na něj.
"Tak pardon," zahuhňala a dřív, než stačil získat její jméno, zase odsvištěla.
Ale on to tak nenechá! Její jméno neměl, ale genetickou informaci zadal do planetové databáze. K jeho překvapení vyskočil na obrazovce pouze otec. Chvíli trvalo, než volání zvedl.
"Ano?"
"Vaše dcera- uhm. Erhm. Pardon, to musí být omyl. Velmi se omlouvám, lorde Vadere."

Je mu dvacet, studuje na vysoké a učí se lítat na Tri-Paceru. Hodina stojí devatenáct dolarů. Dochází úspory. Zapíše se do dramatického kroužku, protože tam chodí spousta holek.
Je mu třiatřicet a získá roli pilota kosmické lodě.
Je mu třiapadesát a má dost peněz na hodiny létání. Stará láska nerezaví. Když je třeba, celá parta z aeroklubu vyrazí na pomoc místním záchranářům.
Je mu dvaasedmdesát a přežije vlastní smrt. Namíří na hřiště, aby na zemi nikoho nezabil.
Je mu čtyřiasedmdesát, roztřeseně hledá v batohu pilotní licenci a věži se hlásí jako ten blbec, co přistál na pojezdovce.
Média mají žně.

Byl v roztřesené mysli zajíce. Byl v soustředěném mozku psa. Byl v očích ptáka, který je sleduje shora a vidí. Vidí prastarou hru lovce a kořisti, vidí pole, vesničky, lesy, silnice.
Vídí pět lidí, které zná...
Znič je!
„Ne.“
Jednoho ovládni, zabije ostatní.
„Ne.“
Pes stojí, zajíc kličkuje pryč. Pták letí, padá, letí, jak mysl zápasí s myslí, vůle s vůlí.
Jsem tvůj Mistr!
„Nejsem blázen, který si tě pustí do hlavy bez bezpečné kotvy.“
Souboj pokračuje, pták křičí, z letu je pád.
***
V Zelené vsi klečí Nekromant, v rukou chová kosa s polámanými křídly.
Vypadá jako malý, zmatený kluk.

K některým úrazům by nemuselo docházet, kdyby byli rodiče dostatečně pozorní a věnovali se dítěti, hlásila věta v maminkovském časopise, který jsem dostala v porodnici.
Když máte ovšem dítě kaskadéra, které kam může, tam vleze, co jde, tak prozkoumá, tak vám občas jen pozornost nestačí. Musíte být za každou cenu o krok dřív a tušit, co by mohlo vymyslet.
Zapomeňte na návštěvu záchoda a vaření jídla, v tu chvíli totiž nevěnujete pozornost dítěti.
Pozor také na seriály, ve kterých se lítá – nikdo tam totiž neřeší bezpečnost letového provozu a nebezpečí srážky. A hlavně nezapomeňte zabezpečit kliky u oken proti otevření.

Stál pevně na zemi a nikdy netoužil po tom dotknout se nebe. Žádná škoda. Létání s hlavou v oblacích je přece nebezpečné. Tak nač by to zkoušel?
Smál se, když ostatní nemotorně poskakovali a dopadali zpět do hlíny v roztodivných kreacích. On sám se kvůli strachu nikdy neodrazil.
A čas plynul. Jednoho dne ostatní roztáhli křídla a vzlétli ke sluncem zalitému obzoru, vstříc neznámým dálkám.
Jako jediný zůstal dole. Chvíli za nimi hleděl.
„No co,“ pomyslel si. „Aspoň mi zbude víc ryb.“ Vrátil se k příjemnému nicnedělání a na ostatní brzy zapomněl.
A tak vznikl tučňák. Nejlepší zvíře na světě.

Beruška se nechala pozvat na sladký nektar a přehnala to. Když potom letěla silně pod vlivem, vybourala se a ještě přitom smetla z listu kuklu.
Vážka se řítila vzduchem docela bezohledně, mnohonásobně překročila přijatelnou rychlost, a kdo se jí připletl do cesty, toho nemilosrdně srazila.
Na louce byly během sezóny davy opylovačů. Včely a motýli se předháněli, nikdo nedával přednost v letu, docházelo i ke rvačkám.
Brouk Pytlík se chlubil před malými broučky historkami z kina, napodoboval manévry válečných letadel a smetl přitom dvě vřetenušky.
„Takhle to dál nejde,“ dumal Ferda, zatímco utěšoval fňukající Berušku. „Měli bychom zavést nějaká pravidla.“

„Malfoy toho o létání opravdu namluvil hodně. Vyprávěl ostatním dlouhé chlubné příběhy, které obvykle končily tím, jak jen o vlásek unikl mudlům ve vrtulnících…“
Hermiona rozhořčeně odložila knihu. „Uvědomuješ si, jak strašně jsi svou nezodpovědností všechny ohrožoval? Klidně jsi ten vrtulník mohl zhavarovat!“
„Nebylo to tak,“ zavrčel Draco neochotně.
„Tohle je kánon, rozumíš? Kánon. Přesně takhle jsi to v prváku všem vykládal!“
„Prostě jsem si tu historku trochu poupravil.“
Podezíravý pohled.
„Jak trochu?“
„Nebyl to vrtulník, ale hejno kachen. A nezhavaroval jsem já je, ale ony mě. A teď buď, Grangerová, té lásky a nezapomeň to ještě zatepla všem vykecat!“
***