DMD č. 8. pro 8. 4. 2020. Téma: Plocha pro vaši reklamu

Atmosféra v laboratoři houstne.
Steve se tváří neústupně, ovšem Howard se nevzdává.
“Je to dokonalý štít. Nerozbitný! Perfektní!”
“Jistě, nejlepší štít na světě, “ odsekne Steve. “Taky je na něm tvoje jméno. Přes celou plochu.”
“Inu... já ho vyrobil.”
“Nebudu ničí reklama.”
Howard Stark se zamračí. “Fajn. Zítra dodám variantu dvě. Ale štveš mě.”
Steve pokrčí rameny.
"Já vím.”

Druhý den Howard září jako sluníčko. Varianta dvě je bez nápisu. S hvězdou.
“To vypadá mnohem líp,” zabručí Steve. “Moment. Proč je v té hvězdě písmeno K?”
Stark se zatváří velmi nevinně.
“K jako kompromis. K jako STARK”
“Nenávidím tě.”
“Já vím.”

Okolo velikého, dřevěného stolu seděli vysoko posazení muži a domlouvali se. Jejich kancelář se nacházela v některém z mrakodrapů, kteří patří mezi největší na světě.

,,Pánové.“ začal lstivě ten, který seděl v čele. ,,Přivedl jsem šéfa jedné nejmenované společnosti.“ muži okolo stolu se zasmáli.
,,Určitě by s námi chtěl uzavřít dohodu, jen nevím, jak ho donutit se vymáčknout, je poněkud zamlklý.“ a vytáhl ze dveří maníka, který se třásl strachy, až mu z toho drkotali zuby.

,,Jeho společnost je opravdu velká a zatím nás nepotřeboval, ale najednou to začalo upadat a teď by potřeboval naši pomoc.“ zakončil ředitel reklamní společnosti.

Loď přirazila ke kamennému molu, jediné části Ostrova, kam Tkadleny pouštěly cizince. Tady probíhal obchod, jen tady mohly světu ukázat, co mohou nabídnout – a co se stane, když svět nebude hrát podle jejich pravidel.
Dnes tam na ně čekala žena v šedé říze a vedle ní se krčil vyděšený muž.
„Zboží si můžete prohlédnout támhle,“ ukázala za sebe. „A odvezete s sebou tohoto muže. Snažil se nás špehovat. Naštěstí nikomu nepoví, co tu viděl, že?“
Muž horlivě přikyvoval a opatrně se posouval směrem k lodi.
„Můžete všem říct, že Tkadleny mají nejlepší látky na světě, ale nemají rády vetřelce,“ dodala.

"Ahoj. Jsem doma!"ozvalo se od dveří. Bratr přišel z kroužku.
"Tak co bylo nového?"ptá se babička.
"Mám úkol."
"Jaký?"
"Mám vytvořit reklamní plakát."
"A na co?"
"Na cokoli."
"Tak jo, ale dej si večeři."
...
Po večeři se do toho pustil.
"Udělám plakát na proso."
"Proso!" vykřikl Pepíček. "Ale s tím prosem to je fake."
"Jo, ale mohl by místo prosa reklamovat třeba sůl, kterou nám dal na apríla do koupele." rozčiluje se Honzík.
...
"No jo, plakát mám hotový, ale kam s ním? Už vím! Na andulčí koupací stoleček"

"To byl ale hezký plakát," pochvalují si andulky.
To jo.

Všichni jsou na plese. Jenda tančí s Marusjou, Vichr a Gřeš s místními Polkami, já hlídám stůl s jídlem a přitom si prohlížím transparenty na stěnách hostince.

Do Germanca jak do tanca - navštěvujte naše taneční kurzy!

Zmydlíme Hitlera - jedině mýdlem s jelenem!

Hitler z Polska vyjede jak po oleji Akceler!

Hloupý malíř pokojů prohrál válku - nepoužíval tablety Chytrolín!

Poženeme je až do Berlína. Kašlem na to, dojdem! A v botách od Ševce i pohodlně!

Esesák? Děgťarjov místo slov!

Tázavě jsem se podíval na organizátora.
"Nediv se, pejsku. Abychom dostali peníze od sponzorů, museli jsme jim nabídnout plochu pro jejich reklamu."

„Copak to tady máme?“ vydal se K. na obhlídku nového příbytku. „Výhled na řeku zastíněný rameny jeřábů... Vybydlený squat s toulavými psisky... Balkonek nad lanovkou. Květináč s koprem... Tady jsi, krasavice! Skleněná rakev vydávaná za sprchový kout. Nevadí. Rozpažit můžu na chodbě. A co je to tady?“
Zaostřil pohledem na stěnu plnou fotek.
„Lászlo hraje golf se sponzory. Lászlo otvírá most v brazilské džungli. Dlouhonohá blondýna s prázdnýma očima. Že by manželka? Ne, kdepak. Hned vedle je dáma v klobouku se spoustou šperků. Tohle bude manželka! Lišák jeden... S manželkou na skok v Casablance… To je tedy prezentace Pana Úspěšného!“

Mám víziu.
O rovnosti a rovnováhe.
O splnení základných, aj tých ďalšich snov.
O svete, ktorý napreduje.

Mám produkt.
Pomôže úplne každému.
Každý ho bude chcieť.
Iba o tom zatiaľ nevedia.

Mám spoločnosť.
Ponúkam kvalitné služby za skvelú cenu.
Zákazníka si vážim ako svoju matku.

Som tvorivý.
Maľujem a fotografujem.
Najradšej mám decentné, nežné akty.

Som zručný.
Vlastnými rukami postavím skriňu.
Alebo stôl.

Páli mi to.
Programovať viem aj so zavretými očami.
Vo svojom obore som špička.

Našli ste sa?
Chcete, aby o vás vedel svet?
Výborne. Toto tu je
PLOCHA PRE VAŠU REKLAMU

(a ja na vás bezbožne zarobím...)

„Konec hlášení národního výboru,“ zachraptěl amplion. Dozněly poslední tóny dechovky a ticho prostoupilo náves.

Vedle zděné čekárny na autobus je vývěsní tabule, reklamní plocha socialismu. Dříve bývala vyšňořená hesly:
Čest socialistické práci!
Se Sovětským svazem na věčné časy.
Bojujeme za celosvětový mír.

Dnes je obnažená až na tmavě zašedlá prkna. Na nich bije do očí silná vrstva červené křídy. IVANE TÁHNI! GO HOME! Chybí nápis azbukou. V pravém rohu se třepetá torzo ručně psaného plakátu. Rozpité barvy na něm vytvořily duhu. Z ní vystupuje jediné čitelné slovo „Šibřinky“. Plakát mává, jako by dával sbohem okupantům.
Ukvapeně. O desítky let předčasně.

Možná to bylo tím, že nikdy nedospěl do puberty (jeho nejlepší přítel ji měl dávno za sebou), ale z dámy, která mu ukradla domov, byl jen upřímně vyděšený. Lesknoucí se obliny prsou se draly z příliš malého trička, zatímco příliš volné kalhoty odhalovaly boky. Přejela ho přezíravým pohledem – jen jednou – pak pro ni přestal existovat.
UDĚLALA JSEM SI TO SAMA!
Nápis vyvedený velkými písmeny mu situaci neobjasnil. Udělala si sama co? Nelíbila se mu, ale přesto doufal, že si neublížila. Vypadala zdravě a na dlaždičkách, které ji obklopovaly, neviděl žádnou krev.
Kluk z plakátu popotáhl a nešťastně se loudal pryč.

Samotný kopr ale nestačí. Podle Vesemira, se z něj musí udělat roztok, a ten nalít na meč.
„Marigolde, jdeme. Obhlídnu to tady až zítra, napřed se musím poptat v nejbližší vesnici.“
Přišli k ceduli, která hlásala Město zaslíbené. Vešli dovnitř a lidi je vřele uvítali. Geralt si vyhlédl jednoho kupce, který vypadal, jako že by mu něco mohl říct.
Ale když k němu přišel, začal mu nabízet všemožné věci, dokonce i místo pro reklamu?? Ale jedna věc se mu přece zalíbila. Měl u sebe roztok z kopru. Dal mu za to výměnou jeho kopr a šel si hledat nějaká nocleh.