The Untamed

Ukázalo se, že se HuaiSang dostal "pouze" dva dny cesty od Nečisté říše.

Všem se ulevilo, když přišel domů. Vzhledem k jeho doprovodu se ale chovali korektně.

Nie ChengMin, starší paní správcová, věnovala klanovému vůdci jediný starostlivý pohled. Pochopila nevyřčené a všechny projevy starostlivosti ukočírovala do ztracena.

"Strýčku!" vrhla se k HuaiSangovi jedenáctiletá Nie YinLing.

"Chovej se slušně!" okřikla ZongHuiovu dceru správcová.

Dívka řádně pozdravila vůdce i hosty. Tím však slušnost skončila.

"Kdes byl?! Slíbils, že mě vezmeš na Noční lov. Chtěla jsem tě vidět bojovat..."

Wei WuXian se uchechtl.

"Náhodou klanový vůdce Nie je velký bojovník se zlem!"

Určitě...

Lan XiChen se zastavil. Jeden krok a byl by na pozemcích domku. Ruce se mu třásly, čelo prázdné, srdce přeplněné.
Nedokáži to.

A-Yaoův návrat byl šok. Než dostal šanci jej zpracovat, už ho bezděky chránil. Usiloval o čas, přesto cestou nepřekročil hranici chladného odstupu. Jediné ochrany, kterou měl. Přemýšlel.

Je to má vina... Kdybych se neuzavřel, Li HuiYin by žil, nebo kdybych vyšel dřív... Kdybych víc naslouchal, věděl bych o A-Yaových zločinech... Kdybych mu dříve vyjevil svůj cit, mohl jsem ho zachránit...?

Udělal to alespoň nyní, ale co když to ON necítí stejně?
Byla v jeho očích vždy jen lež?

XiChen odešel.
A-Yao za ním dlouze hleděl, ale pak mu nezbylo než si připustit, že zůstal sám. S těžkým srdcem si obvázal čelenku nad zápěstím a pustil se prohlídky a zútulnění domu. Vše bylo, jak to zanechali. Jedinné slaměné lůžko v rohu na podlaze, nádobí v kuchyni, které nyní musel umýt, oblčení, které jim tehdy obstaral...
To použít nemůžeme, konstatoval zjevné.

Trvalo dlouho, než byl s úklidem hotov. A to pořád připravoval jen vnitřek domu. Když nanosil vodu na koupel i vaření, slunce již zapadalo. XiChen stále nepřicházel...
Emoce potlačované prací nabíraly na síle, na srdci obavy.
Kde můžeš být?

Nebylo to tak, že by XiChen nepomyslel na stav domku. Neznal však lepší úkryt...
Vešli do dvora. Dělá dobře, či se žene do záhuby?

Celou cestu přemýšlel o vinách a faktech, která mu neposkytovala nic než chladný mráz čepele. Věděl jedno. Potřebuje znát odpovědi. Pokud na ně nejsou připraveni, potřebují čas.

Rozhodl se. Nebude opakovat své chyby. Ty, které si vyčítal tři měsíce v ústraní.

Rozvázal si čelenku klanu Lan. Než odešel shánět rýži alespoň pro dnešní den, vtiskl ji A-Yaovi do dlaně.

Takto to je, říkal mu tím, vždy bylo.

Otázku, zda smí jeho láska kvést, už však nepoložil.

Manželé si vyměnili pohledy.
HuaiSang je ujistil, že jim vše vysvětlí. Chtěl se jen vrátit do Nečisté říše. Potřeboval zjistit, jak daleko se dostal tentokrát. Rozhodně to bylo dál, než by býval dojít chtěl...

Nelětěli. Nikdo z nich o to neprojevil zájem.

Wei WuXian překvapivě mlčel. Neměl z HuaiSanga dobrý pocit. Co dělal tak daleko od sídla své sekty a ještě sám? Proč pokud jim chce vše říct, nevyužije příležitost cestou? Co se mu doopravdy honí hlavou?

Lan WangJi šel kupředu, jakoby se ho nic netýkalo. Myslel na bratra. Co udělá až se dozví pravdu? Co to udělá s ním?

HuaiSang panikařil.
Mám vědět, proč jste tu? Nevím ani proč jsem tu já!
Přélétl je pohledem.
Jistěže vím v jakém stavu je bratrův hrob, proto pořádám ten šílený hon! Zda o něm vědí či ne, to z nich nedostal.
Měl bych jim o něm říct?
Koneckonců už jednou byli nástroji jeho pomsty, mohli by být znovu? A chce se vlastně znovu mstít? Pokud však něco zjistit nesměli, byl to jeho skutečný stav! Mohl jim odhalit mnoho pravd, kromě této. Teprve kdyby zjistili, že zapomíná, ztrácí se a umírá, byl by před nimi docela nahý...

"Dobrá, on... Třetí bratr... je zpět..."

Skrýt se za starou ochranou masku: "Nic nevím," bylo pro HuaiSanga až přehnaně snadné.
Hrklo v něm až, při oslovení, z dob ještě dřívějšího přátelství.
Přinutil se ke zdánlivému klidu.

"Co přesně se mistr Wei domnívá, že vím?" zeptal se se zájmem.

- "Jistě víc, než vůdce Nie přiznává."

Ušklíbli se na sebe.

"Tedy se mistru Weiovi a HanGuang-Junovi doneslo, co se na hoře Fēng shān stalo?"

- "Potřebujeme detaily, HuaiSangu."

"Ach, ale o detailech toho opravdu moc nevím," povzdychl si.

Bichen, WangJiho meč, povyskočil o půl délky z pochvy.

"Vážně ne!"

Kéž by dostat pravdu z Nie HuaiSanga nebylo tak těžké...

Wei WuXian a Lan WangJi pokračovali v pátrání. Chyběli stopy i svědci.
Měli bychom navštívit Nečistou říši, pomyslel si. Kde jinde by měli mít přehled o tom, co se zde děje?
Když HuaiSanga uviděli, bral to jako potvrzení své domněnky.

Wei WuXian: "Vůdče Nie."
Lan WangJi kývl hlavou.

"E-eh, bratře Weii, HanGuang-June..." uklonil se přehnaně. Kde se vzal, tu se vzal, vějíř v rukou mu z části zakryl tvář.

Wei WuXian: "Víš proč tu jsme?"

HuaiSang: "N-Nemám tušení..."

Wei WuXian: "Pohřbíval si ChiFeng-Zuna, víš v jakém stavu je jeho hrob teď?"

HuaiSang: "N-no... Já nevím - opravdu nevím..."

Wei WuXian: "HuaiSangu!"

Les okolo zlověstně šuměl.
Kde to jsem? Nechápal HuaiSang.

Od incidentu na hřbitově byl jako na trní. Jeho lidi prohledali okolí. Když vyslýchal dva učedníky sekty Feng, cítil hořkost na jazyku.

Sepsal dopisy pro spřátelené sekty.
"Osamělý učedník sekty Lan na území Qinghe musí být okamžitě zadržen!"
Do každé z nich, včetně strážních věží, vyslal posla.

Nemyslel si, že dokáže usnout. Ještě méně pak, že znovu upadne do stavu bezduchého bloumání... Proč by jinak nebyl ve svých pokojích?

Srdce mu divoce tlouklo.

Náhle se v zákrutu cesty objevili staří známí. Wei WuXian a Lan WangJi.
Může to být ještě horší?

A-Yao věděl kam směřují. XiChen mu to pověděl. Přesto mu ten pohled chtěl vyrazit dech.
Zastavili se před brankou na dvorek. Byla otevřená. Dvorek i veranda zarostlé pelevelem. I ten starý dub s červíkem, kterého právě sezobal strakapoud stále vrhal stín.
Stejné jako kdysi... Bylo to jako sen. Jakoby cestou překročili bludný kořen a vrátili se do dní, kdy ještě vše bylo v pořádku. Vlastně ne! Nic nebylo v pořádku. Byla válka! A-Yao byl zraněný skoro ještě chlapec a ZeWu-Jun...

Dnes nebyl zraněný. Ne fyzicky. Vítr válku dávno odvál. Veverčáci XiChenem zachránění také odhupkali.
Nic není jako dřív... povzdechl si.