Hippokratova přísaha

„Musíme do něj dostat vzduch,“ prohlásil Edward.
„To je tvoje hřiště,“ odsekl Sirius, který usilovně pracoval na tom, aby chlápek pod jeho rukama nevykrvácel z brachiální tepny.
Edward se rozhlédl po vnitřku havarovaného autobusu. Teď svoji lékařskou brašnu postrádal víc než kdy dřív.
„Tak fajn, uděláme to na pankáče.“
Mrtvému po svém levém boku vytáhl z náprsní kapsy verzatilku, rozšrouboval ji a vyklepal tuhu. Pak švýcarským nožem provedl tracheotomii, do otvoru nacpal duté tělo tužky a okolí rány utěsnil tampóny z něčí kabelky.
„Spontánní dýchání.“
„Bravo,“ ocenil Sirius, který právě zastavil krvácení páskem a izolepou. „Jak se cejtíš?“
„Jako MacGyver.“

„Ede? Susan říkala, že –“
Sirius otevřel dveře vyšetřovny 3 a spatřil velmi bizarní obraz.
Dvě dívky oděné do úsporného koženého oblečku a připoutané k sobě ocelovými želízky klečely na lůžku. Jejich vystrčená pozadí připomínala tělo Ježíše Krista předtím, než mu naložili kříž a nechali ho vystoupat na Golgotu.
„Myslel jsem, že by ses rád mrknul.“
„Jseš laskavej. Tenhle gluteus maximus je zralej na šití. Vás bičoval Indiana Jones?“
„Jones jo, ale Jackie. Náš klient.“
„Do píči, tohle je fakt nářez."
„Kolega chtěl říct, že švih mířil přes labia majora."
„Odhaduju to na tři stehy.“
„Cajk. Já tam stejně chtěla piercing.“

Na pohotovosti bylo veselo. Vzrušené hlasy, smích a pokřikování se ozvěnou nesly až k výtahům, odkud přicházel pan ředitel, doprovázen zástupci kontrolního odboru ministerstva zdravotnictví.
„Může mi někdo vysvětlit, co je to tady za cirkus?“ zařval, drtě v kapse golfový míček.
Skrumáž lidí se rozestoupila jako vody před Mojžíšem a James spatřil recepčního Hagrida, jak brunátný a splavený soupeří se Stellou Morresbyovou v páce. Stella právě bořila další z velkých genderových mýtů, když bez jakéhokoli urputného výrazu nebo známek vyčerpání držela ruku ve svislé poloze, načež tu Hagridovu suverénně položila.
„Musím uznat, že vaše sestry mají páru,“ zazněl ministerský úředník.

Daisy vyprázdnila šestý kelímek kafe a zabodla krvavé oči do strany 394 kompendia všeobecné chirurgie.
Zrzavý Brian už dvě hodiny přeskakoval zrakem od učebnice anatomie k latinskému slovníku a vedle něj se hromadily prázdné plechovky Coca-Coly.
Helga – studentka s blonďatými copy, která momentálně litovala, že nezůstala v Bavorsku a nezačala roznášet pivo v tátově hospodě – si lokla energeťáku a vrátila se ke skriptům z histologie.
Liam mocně zívnul a upadnul hlavou na stůl. Zpocené čelo se otisklo na stránku s fotografií tracheostomie.
„Nepřetěžujeme je?“ okomentoval výjev Edward.
„Je 21. století,“ odvětil Harry. „Medicína není předepisování bylinkových čajů a přikládání pijavic.“

„Konzervativní léčba zahrnuje cílená antibiotika, antipyretika a analgetika,“ informovala pacienta Daisy. „Pak jsou tu chirurgická řešení. To méně invazivní znamená punkci abscesu, odsátí hnisu, aplikaci antibiotik. Anebo to kolegové na sále otevřou, provedou hloubkové čištění a během půl hodiny je po problému. Operace by proběhla ambulantně, pod lokální anestézií. Následovala by zhruba týdenní fixace, mírnění otoku a bolesti, extrakce stehů a krásná památka v podobě deseticentimetrové jizvy. Tu pak můžete ukazovat chlapům v hospodě a líčit jim svůj hrdinný souboj s krocanem.“
„Hmm,“ ošklíbal se pacient, „a musí se s tím něco dělat?“
„Nemusí. Už máte rezervované místo na hřbitově?“

Chlapi nás považujou za magický bytosti. Dárkyně života. Plný nadpřirozený síly. Jo, moje síla dosahuje přímo nadpřirozených rozměrů, když tlačím do kopce kočár s nákupem!
Smích.
Přesnídávky byly v akci. Vezu jich 50, no hergot přece je tam nenechám!
Pauza.
Rum byl taky v akci.
Smích.
To je ta magie. Bez ní bych byla namydlená!
Pauza.
Takhle jsem jenom namazaná.
Smích.
Cuba libre. Pak je fuk, že vás něco bolí, že jste 48 hodin nespali… To mi v těhotenství chybělo. Za mě by úplně stačilo bejt jako lasice. Měsíc březosti, vrhnout a lej to do mě jak Savo do odpadu.

„Kde máme pacienta?“ dotázal se Edward.
„V péči psychiatra,“ odpověděl Harry kysele. „Prý není schopen vyšetření.“
„Co jste Lockhartovi udělal? Takový milý, vstřícný člověk…“
„Zapomněl mu při žádosti polechtat ego,“ ušklíbl se Charlie.
„Sebestředný imbecil,“ mínil Edward. „Lockhart,“ upřesnil. „Potter je altruista.“
„Co teď?“ naléhal Charlie. „Když necháme pacienta na výletě do lorazepamového ráje, možná zemře.“
„Občerstvení!“ zvolala vesele Daisy a nesla kelímky ze Starbucks. „Čaj pro doktora Lloyda, kafe pro doktora Pottera a čokoláda pro Charlieho.“
„Počkej, čaj jsi dala mně,“ upozornil ji Charlie.
„A já mám čokoládu,“ ozval se Harry.
„Kurva,“ zaklela Daisy, když se Edward začal dusit.

„Čím si to ten ubožák zasloužil?“ vznesl dotaz Harry a dílem pohoršeně, dílem znechuceně hleděl na humra právě zemřelého ve vroucí vodě.
„Bisque.“
„To je nějaká nemoc? Horečka korýšů?“
„Francouzská polévka. Recept od Edwarda.“
„Fajn. Tak já si objednám čínu.“
Draco na něj vrhl pohled, který říkal něco ve smyslu: „Jsi ten nejohavnější gastrobarbar, jakého znám, a nejradši bych tě uvařil společně s tím humrem.“
„Objednej si, co chceš. V osm přijdou Lloydovi, takže aspoň neubude.“
„Aha. V tom případě vezmu nudle i pro Siriuse.“
Draco zuřivě zabodl nůž do prkýnka.
„Gastrobarbaři! Nejradši bych vás – sakra, pálí se mi krevety.“

Fred a George Weasleyovi si návštěvu špitálu nikdy nezapomněli okořenit nějakým žertem. Často hřešili na to, že je od sebe nikdo kromě Molly nerozezná, tudíž ve výsledku nelze určit viníka.
Od té hromadné autonehody, kterou George jen zázrakem přežil, to ale neměli tak jednoduché.
„Georgi, vraťte panu Fletcherovi jeho invalidní vozík, ať stihne noclehárnu.“
„Nevím, o čem mluvíte, doktorko Potterová.“
„Mundungus viděl, jak mu ho krade chlápek bez ucha! Ještě pořád hodláte zapírat?“
„Fajn. Může si ho vyzvednout v márnici.“
„A jak se tam asi dostane?“
„Po rukách?“
„Okamžitě ho přivezte, nebo zjistíte, kam až se dá zajít per rectum!“